Tak konečně došlo i na mě a dočkal jsem svého konce, ačkoliv jsem samozřejmě doufal, že to bude o něco jinak.

V první řadě chci poděkovat Kellymu za organizaci a za cast, který se mu dle mého velmi povedl. Vůbec jsem nečekal, že tady potkám tolik skvělých lidí, se kterými si budu tolik rozumět. Byla to neskutečná jízda a ohromně mě to celou dobu bavilo.

Kde začít? Tak pojďme na to. V září mě Kelly oslovil s pozvánkou do série Heroes vs Villains. Vzal jsem si čas na rozmyšlenou. Nicméně jsem věděl, že nebudu mít čas, což jsem pak Kellymu i řekl. Bohužel či naštěstí Kelly nebere ne jako odpověď a přemlouval mě. Nesčetněkrát. Bylo mi jasné, že se tomu nebudu moct věnovat tolik jako minule. Na druhou stranu mě lákalo znát, do kterého kmene by mě Kelly zařadil. Nakonec jsem se mu pár dní před startem série podvolil a odkývnul mu to s tím, že to ale nebude žádná hitparáda jako minule.

Pondělí 29. října odpoledne a další série Kellyvoru vykopává. Jsem v Heroes kmeni. Lehké překvapení, ale spíš jsem to čekal. Ne že bych byl tak extrémní hrdina, ale spíš proto, že si myslím, že hrdinu aby pohledal. Měl jsem v plánu mít pevné vztahy, nevyčnívat, abych nemusel trávit Kellyvorem zase spoustu času, ale zároveň se neustále držet v pozici, kdy vím. 

Říkal jsem si, že si nechci nechat ujet vlak hned na úvod, takže jsem byl aktivní a psal si vyjma tří lidí se všemi. Měl jsem štěstí, že jsem v kmeni měl Miu a Falka, se kterými jsme už dříve spolupracovali, takže jsem věděl, že bude na co navazovat. První mě ohledně hry oslovil Karl a to hned po několika minutách hraní. Chtěl udělat alianci na základě věku. Tak jsem mu řekl, že je to dobrý nápad. Druhý den jsme to rozvinuli do skupiny s Hroptrem a Bostonem, se kterými jsem si taky dostal psal a rozuměl. Legends of tomorrow to někdo pojmenoval (jak se pak ukázalo, tak dost prozaicky).

Paralelně jsme se domlouvali s Falkem, že se spojíme s Tris, která chtěla přibrat ještě Zbora, s čímž jsem byl v pohodě, protože i Zboro mi přišel dobrý. Tahle čtyřka mi byla blíž než Legends of tomorrow. Bylo potřeba mít více lidí, abychom se neplácali po zádech, když máme menšinovou alianci, a tak jsme založili další skupinu a přibrali Lasczla. „Nenápadně“ jsem pak navrhoval, že bychom se měli rozšířit o Miu. Tak jsme založili zase další skupinu s Miou. Tak vznikla Lepší polovina. To jen tak rychle na úvod.

První výzvu jsme prohráli, protože popis villaina bude zákonitě víc sexy než popis hrdiny. Nicméně ačkoli si někteří do kmenového chatu poplakali, což se pak opakovalo i později, Villains to měli prostě lepší. První kmenová rada měla být tutovka, jeden z neaktivních. Nicméně přišel Kellyho twist, takže jsme se rozdělili na dvě půlky a naštěstí v každé z nich byl alespoň jeden neaktivní člověk. Vtip byl v tom, že jsme ještě neměli herní nicky v kmenovém chatu, takže pomalu nikdo nevěděl, kdo je kdo. Bohužel to Kellymu došlo a nicky pak doplnil. A aby toho vtipu nebylo málo, tak necelou půl hodinu před odevzdáním hlasů ještě vzniklo spojenectví „Až do finále“ James, Tris a já. A to nemluvím o vtipech v kmenovém chatu. Hlasy dopadly jednoznačně pro Jamese a Geslera a já tajně doufal, že třeba vypadnou oba a tahle série skončí o to dřív. Bohužel, Kelly na moje přání nereaguje, byl souboj o návrat a vrátil se James, ke kterému jsem byl aspoň upřímný a popřál mu hodně štěstí. Od té doby jsem si s ním snažil psát, abych byl krytý pro další případné dělení.

Další den to byla klasika a to doslova, protože jsem během kmenové rady byl na klasickém koncertě. Další prohra, další pláč, ale prostě to Villains měli lepší. Rozdělení pro mě dopadlo nešťastně, protože jsem ve své skupině měl samé lidi, se kterými jsem byl nějak spojený. Nicméně kvůli koncertu už jsem přišel k rozhodnutému stavu a ven šel Karl. Prokonzultoval jsem to i s Lasczlem, protože jsme byli spojení. On chtěl držet víc se skupinou Slunečná 6, která vznikla zatímco jsem byl na koncertě a kam patřil Karl, Zboro, Boston, Hroptr a já s Lasczlem. Já chtěl víc držet s Lepší polovinou, takže výsledek by nejspíš dopadl stejně, i kdybych byl víc přítomný. Boston to ještě zkusil zahrát na obě strany, tak hodil hlas na mě, abych vypadal jako flipper já. Z druhé půlky šel do souboje překvapivě Falk, který ho ale naštěstí zvládl. 

Každopádně druhá epizoda byla pro mě klíčová, protože jsem si z toho spoustu odnesl. Už jsem na jisto věděl, že budu víc držet s Bylo nás šest (Lepší polovina po Lasczlově odchodu). Bylo mi jasné, že Hroptr mi už nikdy věřit nebude, navíc se mou utnul konverzaci. Bostonovi jsem zase už nemohl věřit já. Bohužel jsme pak skoro nekomunikovali ani s Lasczlem. A asi nejdůležitější pro mě bylo, že Zboro má nějak blízko k dvojici Hroptr, Boston a potažmo i Lasczlovi.

Po ojedinělém vítězství v rychlostní vědomostní soutěži a večerním klidu jsme najeli při kreativní výzvě na starou kolej proher a pláče. Rozdělení dopadlo vážně výtečně, v obou polovinách 4:1 a v ohrožení Mia a Hroptr. Vypadalo to jasně, ale Hroptr na ostatní tlačil, ať vyhodí mě a on na oplátku zachrání vedle Miu a půjde James. My jsme mezitím spekulovali, jestli Hroptr zahraje skrytou imunitu. Věděli jsme, že hlasuje pro mě, takže jsme to tak brali. Já s tím byl v pohodě, navíc když Kelly oznámil, že je to poslední epizoda s rozdělením kmenové rady na poloviny, tak mi vidina souboje o návrat připadala docela i lákavá. Čekali jsme totiž swap a mít imunitu na první kmenovou radu v novém složení prostě znělo zajímavě. Navíc proti Mie i Jamesovi jsem si do souboje věřil. Boston si zkusil zachovat přízeň a Lasczlo taky cosi provedl, takže byla remíza a revote, kde šla Mia. V naší polovině Hroptr něco vytáhl a poslal mě do souboje s Miou. Byl to těžký souboj, protože mám k Mie blízko. Nicméně jsem jí porazil a čekal jsem swap.

Jenže Kelly je liška podšitá a swap ještě jednu epizodu počkal. Týmovou prací jsme dokázali Villains porazit v další rychlostní tentokrát poznávačce a šel Odporko. Kdo to je, nevím, ale prý byl dobrý, takže super. V novém kmeni jsem byl konečně s Ivanem, se kterým jsme se hned začali bavit a krátce na to utvořili Hybrid, spojení nás s Falkem a Frankiem. Zároveň Hroptr založil Ilumináty, kdy chtěl držet Heroes pohromadě. Tentokrát jsem si psal úplně se všemi, abych se s nimi seznámil a mohl je nějak odhadnout. 

Chtěl jsem hodně vyhrát první výzvu, abych věděl, co se stane vedle, a společně s Falkem se nám to podařilo zkombinovat a vyhrát. Vedle šel villain, takže ideál. Další výzvu na tipování, kdo koho zabil voňavkou nebo kdo kolik stráví ráno na záchodě, jsme prohráli. První kmenová rada v novém složení konečně přišla a já se mohl zbavit lidí, co se mnou hrát do budoucna nechtějí. Dokonce někdo navrhoval i moje jméno, i když jsem měl imunitu. Kellyvor je prostě záruka dobré zábavy. S Falkem jsme chtěli venku Bostona, protože je flipper, zatímco Hroptr je čitelný. Přemýšleli jsme jak to udělat, aby to nebylo moc nápadné. Dennie chtěla venku Kuba, takže chtěl jít Hroptr s ní. Pak se najednou rozhodl, že zahlasuje Dennie, protože věřil ostatním villains, že jí budou chtít venku. Ideální! S Falkem jsme tak mohli hlasovat Dennie a nechat vypadnout Bostona po remíze 4:4:1. Na oko jsme tak drželi s Hroptrem, ale věděli jsme, co se děje.

Další výzvu jsme vyhráli a pak přišla oblíbená individuální výzva pro oba kmen, Survivor fotka. Tu jsem v Zechii vyhrál a Kub přišel o hlas. Chtěl jsem podržet Heroes ve většině a hlavně sebe v lepší pozici (a Ivana blíž mně), tak jsem přes Ivana protlačil, že s Falkem vyřadíme Kuba, ať jsme ve sloučení v klidu a máme víc možností. Ivan mi sice málem přijel vypálit byt, kdyby to nebylo daleko, ale nakonec se to povedlo a naše na oko spojení s Hroptrem a Heroes strong drželo dál. Na téhle kmenové radě už i Hroptrovi začínalo být podezřelé, že s ním tolik věcí neřešíme, takže jsme ho tím alespoň uklidnili.

Po vyřazení Martyho vedle už konečně přišlo sloučení. Hroptr hned založil skupinu Stále žijící hrdinové. Navíc jsme věděli, že s námi budou hlasovat Dennie a Zavi, takže jsme měli pohodlnou většinu. Konečně jsem se zase spojil s Ovčáky, čtveráky (pojmenoval jsem nás taky po vyřazení Mii a prohlášení Lasczla ve druhé epizodě, že nechtěl být ovce) ve složení já, Falk, Tris a Zboro. S Ovčáky jsme znovu najeli na telefonování během kmenové rady a později jsme přizvali i Kellyho, aby věděl, že žijeme. K tomu jsem měl Hybrid s Ivanovou skrytou imunitou a nullifierem v kapse, plus já měl vlastní nullifier a výhodu, že můžu někomu zabránit hlasovat, přičemž o téhle výhodě všichni věděli, takže jsem se jí plánoval v dohledné době nějak zbavit.

Kelly byl nějak dlouho nezvěstný, tak jsem navrhoval, že si vymyslíme vlastní výzvu. To by ale nebyl Kelly, aby to nevzal za své a my si tu výzvu vážně měli vymyslet. Haló? Zrovna jsem tu výzvu vymyslel!

Frankie naštěstí vyhrál imunitu, takže byl z obliga, ale na vyřazení padali i další jména (Ivan, MrRolex), která jsem nechtěl, nebo jména, která ve hře neexistovala (Radovan). Vypadalo to na Dennie nebo Deitze. Já chtěl Deitze, ale ostatní se báli, že má skrytou imunitu. Já si myslel, že blafuje, ale i kdyby, tak to stejně nezahraje první večer po sloučení. Když bude venku, alespoň bude pryč i ten strach z idolu. Navíc s Dennie jsem byl v kontaktu a přišlo mi, že bych jí do budoucna mohl nějak využít. V momentě, kdy jsem argumentoval, proč by měl jít Deitz, se mi v zářné chvíli harmonie a lásky ozval Hroptr a společně jsme protlačili Deitze. Když jsem se pak Hroptra ptal na jednu písničku, tak se vyděsil, že ho chci vyhodit. Jako by mi viděl do hlavy, ale jsme přece Legends of tomorrow, ne?

Aby komedie nebylo málo, tak jsem zjistil, že náš Mr. Bean, James Bean už hlasoval pro Dennie (i když předtím chtěl Radovana), ačkoliv dohodnutý byl Deitz. Napsal to pak i do chatu hrdinů a postaral se tak o další příjemné uvolnění lehčí nervozity, která tam panovala. Po první epizodě jsem si nedovedl představit, jak skvělé vtipy dokáže James vyprodukovat.

Nakonec odešel Deitz se skrytou imunitou v kapse a Ivan málem zahrál tu svojí, protože jsem mu nechtěl říct, že jde Deitz, kdyby tu skrytou imunitu přece jenom měl, a já nechtěl, aby se stalo něco, co nemám pod kontrolou. Po kmenové radě jsem našel skrytou imunitu já, takže paráda. Další věc, o kterou se nemusím starat. Musím poděkovat Ivanovi, že mi poradil, jakou kombinaci zvolit.

Pak přišla soutěž v lankách, která je sice zajímavá, ale pro hráče v menšině je prakticky nemožné jí vyhrát. Tady souhlasím se Zborem. Cílem bylo, aby nevyhrál Hroptr. A já řekl Ivanovi a ostatním, ať mě vyřadí prvního, protože jsem věděl, že nejsem v nebezpečí, ale taky proto, že jsem čekal nějakou kulišárnu od Kellyho. Imunitu vyhrál Falk a Zavi, takže všechno v klidu. Trochu mě vylekalo, když lidi označili Hroptra jako toho, kdo si mylně myslí, že ovládá hru. Ne že by to nebyla pravda, ale říkat jsme mu to nemuseli.

Stejně jsem ho chtěl vyřadit a Zboro, Tris i Zavi s tím před výzvou souhlasili. Pak ale začali Zboro se Zavim couvat, že chtějí radši Frankieho. Prosil jsem Tris, ať mě na hovoru podpoří ohledně vyřazení Hroptra. Tris přišla s diplomatickou odpovědí, že Hroptr jí štve, ale Frankie je hrozba. Naštěstí se v hrdinech plánovalo dělení hlasů, takže jsme s Falkem navrhli, že zahlasujeme jen my dva Hroptra a ostatní půjdou se zbytkem hrdinů a sbírat informace. Tris kvitovala, že nemusí flipnout, ale Zboro a Zavi z toho pořád úplně nadšení nebyli, takže jsme jim s Falkem museli slíbit příště Frankieho, i když jsem ho venku ještě nechtěl. Jak se ukázalo, tak Hroptr vypadl, i když měl v kapse dvě skryté imunity. Byl jsem za to rád, protože Hroptr by proti mně později šel a zároveň Zborovi se tak snižovala šance jít efektivně proti mně.

Poté jsme si zase začali psát víc s Lacszlem, protože měl trochu i strach, aby vyřazení Hroptra neznamenalo, že jde příště on. Všechno jsme si vysvětlili a byli v pohodě. V další výzvě jsem prohrál, protože mám mobil v angličtině a není u všech písmen diakritika. Věděl jsem ale, že jsem v klidu, tak jsem to nehrotil. Zboro vyhrál a trochu se tak uklidnil po tom, co zjistil, že ho Dennie navrhovala na vyřazení. Dennie mi navrhovala, že bych jí mohl využít na nějaké hlasování, ale vypozoroval jsem, že jí jde především o rozruch a efekt, takže jsem byl rád, když jí najednou chtěl venku i Zboro. Za mě ideál, protože ještě podržím Frankieho a zároveň se zbavím Dennie, jejíž kroky se špatně předvídají. Pak jsem cestoval v autě, takže jsem nemohl psát nikomu dalšímu, a napadlo mě, že by teď mohl něco zkusit vymyslet Lasczlo se zbytkem Villains (kromě Zaviho) a Jamesem proti naší pětce. Dal jsem výhodu Falkovi, aby jí zahrál, pokud tak usoudíme. Nakonec jí zahrál, což vyplašilo Lasczla, takže nakonec zbytečně zahrál skrytou imunitu, kterou dostal od Hroptra. Výsledek byl nakonec skvělý, Dennie venku a další symbol taky.

Mezitím přišel sraz, dost nešikovně naplánovaný doprostřed série, kde jsem osobně poznal spoustu lidí a nikdy nezapomenu na přivítání od Hroptr, nebo že nerozeznám, kdo je Zboro a kdo GreyStone. Důležité bylo, že jsme se bavili s Ivanem a on mi řekl, že se tu teď utvořila aliance Zboro, Lasczlo, Zavi a Ivan, která mě chce brzy vyhodit. Ivan mi potvrdil, že proti mně nepůjde, ale chvíli s nimi ještě bude, aby měl informace. To byla důležitá informace. Nicméně jsem věřil Ivanovi, který ovládal hlas Rolexe, takže jsem neměl větší strach. Ale udělal jsem si poznámku.

Další imunitu vyhrál Lasczlo, kdy si parádně propíchal párátky obličej, a mně už bylo jasné, že Frankieho si ve hře dál nepodržím, protože jsem chtěl zkusit Lasczla jako alternativní terč na radu. Všem jsem to odkýval, protože nedávalo smysl jim odporovat a tím zvyšovat Zborovu nervozitu ohledně mě. Stejně jsem Frankieho chtěl brzy venku taky, aby Ivan měl nejblíž ke mně. Frankie po Ivanovi chtěl, aby za něj zahrál skrytou imunitu. Chybu jsem udělal, když jsem Ivanovi odsouhlasil, že Frankiemu potvrdím, že bude alespoň remíza, aby ho nechal být. Zbytečně jsem mu tak neřekl pravdu, i když jsem mu to pak hned vysvětlil. Všichni o něm mluvili jako o velké hrozbě, ale já si ho oblíbil a nebýt toho, že jsem měl z více stran informaci, že až příliš lidem slibuje finále, tak jsem ho možná zkusil podržet i delší dobu.

Pak přišla výzva s otázkami na Kellyvor, který vůbec neznám, takže jsem vypadl velmi rychle a celé to vyhrála Tris, takže pohoda. Tenhle večer asi nejvíc v klidu ve sloučení. Všichni se shodli, že chtějí vyhodit Jamese, protože u něj člověk nikdy neví, co udělá. Pro mě to bylo v pohodě, protože jsem s ním nijak blíž nespolupracoval a měl jsem pocit, že má docela blízko k Lasczlovi, takže pro mě to byl dobrý hlas.

Potom Kelly už podruhé zadal výzvu, kterou jsem vymyslel já, tentokrát zpívání na Survivor motivy. Horko těžko jsem vyhrál imunitu, ale vyhrál, takže jsem byl v bezpečí na kmenové radě. V tu chvíli na mě začali tlačit Ivan s Lasczlem, ať vyhodím Zbora. Zároveň jsme byli se Zborem a s Ovčáky na telefonu. Během toho jsme založili skupinu tří bývalých vítězů, já, Falk a Tris. Debatovali jsme o Zborově vyřazení, ačkoliv jsme si říkali, jak za tohle přijdeme do pekla, a shodli se, že dneska ještě ne. Ivanovi jsem slíbil Zbora příště, ačkoliv kopal a škrábal, že ho nenechám udělat tah teď. Lasczlo přemýšlel hodně dobře strategicky a bylo mi jasné, že by chvíli po vyřazení Zbora šel po mně. Lasczlo jsem nedal jasnou odpověď, protože jsem Zbora venku ještě nechtěl. Chtěl jsem Lasczla i proto, že jsem věděl, že začíná přituhovat a po vyřazení Zbora se mi bude hodit větší šance vyhrávat imunity. Snažil jsem se ještě ze Zbora vylákat, aby zahrál vote block, ale nechtěl jsem moc tlačit, ať nepojme podezření, takže se to nepovedlo.

Už jsme byli jenom v sedmi lidech a i přes slib Ivanovi, že půjde teď Zboro, jsem chtěl spíš vyhodit Zaviho. Co se ale nestalo, Zboro prohrál imunitu v souboji právě se Zavim, takže to vypadalo dost jednoduše. Dneska půjde Zboro. No jo, vypadalo to jasně a i jsem to hned Ivanovi potvrdil, ať nemá obavy, jenže mi Zboro chtě nechtě trochu přirostl k srdci, a tak se z jasného tahu stal docela dost náročný. Zboro pak trochu rezignoval a řekl dost brzy, že si jde lehnout. Bylo mu to jasné. Teď už jsme si říkali, že v tom pekle vážně skončíme. Tris Zbora hlasovat nechtěla, což jsem chápal, její hlas jsme k tomu s Falkem stejně nepotřebovali. Nicméně jsme všichni tři měli výčitky, ale přesto jsme Zbora vyloučili jako hrozbu na vítězství a imunity. Pro jistotu jsem ještě řekl Ivanovi, ať zahraje na Zbora nullifier, kdyby něco měl.

S Tris jsme si pak ještě ten den odpoledne volali a ona chtěla vyhodit Ivana i proto, že jí řekl, že má skrytou imunitu a nullifier. To jsem nechtěl dopustit, ještě jsem chtěl hrát s Ivanem, protože jsem věděl, že mi bude věrný. Nakonec si to i ona sama rozmyslela.

S vyřazením Zbora jsme se nějak vyrovnali a já chtěl dál ven Zaviho, protože jsem měl pocit, že má největší šanci vyhrát zase nějakou imunitu. Imunitu jsem vyhrál já, když se hádali názvy filmů podle obrázků. A to nemám doma ani televizi! Za imunitu jsem byl rád, protože jsem věděl, že teď jsem nejvíc na ráně já. Zároveň jsem si tímhle vítězstvím zajistil F4, protože jsem ještě pořád měl skrytou imunitu, kterou jsem doufal, že příště využiju. Všichni byli ok s vyřazením Zaviho. Ivan chtěl mít večer klid, tak chtěl, ať na něj Tris zahraje vote block, který dostala minule od Zbora. Debatovali jsme, jestli je šance, že by Zavi měl skrytou imunitu i proto, že se Tris bála, protože slyšela, že píše jí. Zavi se pak ozval, že má imunitu a že hlasuje Ivana. Takže jsem tu měl další morální dilema. Neudělat nic a nechat vypadnout Ivana, přimět Ivana zahrát idol, podělit hlasy anebo nejjednodušší zahrát na Zaviho nullifier, o kterém jsem v tu chvíli řekl jenom Tris. Nakonec jsem se rozhodnul, že vyřeším tohle dilema už teď a nenechám to na později. Tohle byla moje druhá chyba, kterou jsem si prakticky hned uvědomoval. Měl jsem se držet svého příkladu ve sloučení a vyloučení Hroptra, které jsem taky o chvíli odložil. 

Jestli jsem se po Zborovi cítil trochu špatně, tak tady to bylo o dost horší, protože Ivan je můj velký přítel a věrný parťák jak v životě, tak ve hře. Navíc Zborovo vyřazení jsem si v hlavě snadno obhájil, protože mě stejně chtěl ven, s Ivanovým vyřazením už to bylo těžší.

Kelly nám pak dal vybrat, jestli chceme rychlou výzvu s kmenovou radou teď a video na víkend, anebo výzvu na víkend a video pak přes týden. Věděl jsem, že větší šanci na imunitu mám, když bude rychlá, ale zase jsem jel na čtyři dny do Porta, kde bych toho moc nenatočil. Navíc díky skryté imunitě jsem věděl, že video budu stejně točit a budu mít trochu víc času přes týden po práci než v Portugalsku. Byl jsem tedy pro odpočinek a protažení série, což mi možná i nakonec uškodilo.

Přišla finálová pětka, další kreativní výzva. Jak jsem očekával Zavi byl zase blízko vítězství, ale naštěstí jsem to vyhrál já, když jsem vytáhnul nějaký nápad ze záhrobí a vystřihnul symbol z papírové tašky z knihkupectví. Bylo to jasné, půjde Zavi. Já, Falk a Rolex jsme byli pro něj. Tris ho psát nechtěla, ale opět jsme její hlas nepotřebovali, takže to nevadilo. Přemýšlel jsem, co udělat se skrytou imunitou. Pod tíhou lahve portského mě napadl ďábelský nápad, který jsem napsal Kellymu a on mě pak prosil a přemlouval, ať to udělám. O ten nápad se s vámi podělím, ale neměl jsem v plánu to realizovat, protože to přesahuje hranice hry a je to prostě sviňárna.

Měl jsem skrytou imunitu a idol nullifier. Mohl jsem skrytou imunitu poslat Zavimu, aby se „zachránil“, a zároveň bych na něj zahrál idol nullifier, takže bych mu dal naději, kterou bych mu pak hned sebral. Každopádně můžete to použít, pokud byste někoho nenáviděli až za hranice hry, ani mě nemusíte citovat.

Mimochodem, kromě toho, že Zavi hrál podle mě velmi dobrou hru, tak jsem ho chtěl venku i proto, že jsem věřil, že má větší šanci vyhrát video než Rolex. Ale to jsem zapomněl, že děti umí s počítači víc než já, stará generace.

Bylo to super, naše trojka vítězů, jak jsme plánovali, měla společné finále na dosah. Stačilo jen, aby jeden z nás vyhrál video. Bohužel jsem věděl, že na to video nebudu mít moc času, což mě mrzelo, i když za tři, čtyři dny by se snad mělo něco povést po večerech natočit. To jsem ještě nevěděl, že za tu dobu budu prakticky jediný, kdo z nás tří něco víc vyplodí.

Neudělat pořádné video v mojí pozici byla chyba. Nicméně větší chyba teprve přišla. Co jsem měl echo od Ivana z poroty, tak na mě byla porota naštvaná, což jsem chápal u Hroptra a Zbora, možná i trochu Frankieho, ale nevěděl jsem, proč by měli být ostatní. Tak nějak jsem se nechal přesvědčit, že pokud tam budu s Tris, jak jsem původně plánoval, tak ta mě v klidu porazí, protože je zlatíčko a skoro všichni jí mají rádi. Večer před odevzdáním videí jsem se to dozvěděl, ale ještě jsem o tom přesvědčený. Potom jsem v den videa měl tři hodiny času za volantem k přemýšlení a tak nějak si říkal, že to vcelku i dává smysl a poprvé jsem začal zvažovat vyloučení Tris. Naťukl jsem Falka i Rolexe, jak to oba vidí. Z jejich odpovědí jsem si nebyl tolik jistý, ale Rolex se mi zdál, že by byl pro.

Zkusil jsem tedy vyplodit video, přičemž jsem část nápadu okopíroval od Miťa z mojí série, který tam popisoval průběh série a vyhrál, jenže Miťo je šikovnější než já a já neměl nic pořádného a to počítám i Miu. Zkusil jsem to tedy a pak se neskutečně pral s video editorem, ale aspoň jsem se zase něco naučil. Před vyhodnocením videa jsem byl rozhodnutý podržet naší trojku vítězů, pokud nevyhraje Rolex. Co čert nebo opičák (nebo jak mi to Hroptr říká) nechtěl, imunitu vyhrál nakonec Rolex. A upřímně i já bych mu jí dal. Nápad a houkající sanitka v pozadí sice nic moc, ale vizuálně to měl skvělé, takže imunitu vyhrál zaslouženě.

Tak přišla závěrečná kmenová rada, na které jsem si poprvé za celou hru nebyl jistý, jak to dopadne, a poprvé jsem měl taky reálný strach, že půjdu já. Zase jsem musel zastavit někde na benzínce, abych vůbec mohl lidem napsat. A musel jsem se rozhodnout mezi Falkem, mým parťákem, se kterým jsme to táhli celou dobu spolu, a Tris, se kterou jsme byli taky spojení po celou dobu a udělali spolu nespočet tahů. Věděl jsem, že pro oba je nejlogičtější tah vyřadit mě. A taky jsem si uvědomoval, že Tris by mě sama od sebe nenapsala. Zariskoval jsem, i když jsem trochu tušil, že by Falk mohl jít proti mně. Nicméně jsem věřil, že pro Rolexe dává větší smysl vyřadit Tris než mě, minimálně z těch argumentů, co jsem mu předložil, a protože měl s Tris menší roztržku po vyřazení Zaviho.

Byl jsem k Tris pak upřímný a řekl jí to, takže jsem jeden až dva hlasy očekával. Nicméně všech tří hlasů jsem se bál se všech a nakonec jsem je taky dostal. A Kelly mi tak symbolicky mohl zhasnout pochodeň.

Nejvtipnější je, že jsme ještě s Tris pár dní zpátky debatovali, jak to bude. Hned po vyřazení Zaviho jsem zjišťoval u Kellyho, jak je to v případě remízy v F4. A Tris jsem napsal, že podle mě půjdou Rolex a Falk po mně, že ona může být v klidu. Kdybych si na to znovu uvědomil, tak jsem šel do bratrovražedného souboje s Falkem, a kdo ví, jak by to dopadlo. Ale to jsou kdyby a na ty se nehraje.

V mojí hře jsem se především opíral o pevné vztahy, které jsem si vybudoval. Bylo mi jasné, že tentokrát nebudu mít tolik času, takže i proto jsem omezil psaní vysloveně všem lidem, ale snažil jsem mít všechny co nejvíc pokryté. Nechtěl jsem být tentokrát tolik vidět, ale díky Kellyho twistu při hlasování jsem byl „odhalen“ hned ve druhé epizodě. Mimochodem, ačkoliv se mi jako hráči ten twist s dělenou kmenovou radou na úvod nelíbil, tak já ho osobně kvituju, protože to uspíšilo hru a všichni si museli rychleji vybrat, na kterou stranu se postaví, což bylo pak zajímavější i pro diváka.

Klíčové pro mě byli v průběhu celé hry tři osoby, Ivan, Falk a Tris. Všichni pro mě byli svým způsobem spojencem číslo 1, i když vím, že to je trochu oxymóron.

S Ivanem jsme to táhli od našeho prvního setkání ve hře a je to s ním pro mě vždycky velká zábava a čest hrát. Naše spojení nebylo žádné tajemství, ale stejně nás tak nějak všichni nechávali být docela dlouho. Měli jsme to dotáhnout, kdybych si pak neříkal, že jsi vlastně až moc velká hrozba na vítězství a sám sebe přesvědčil tě nepodržet. Tebou vymyšlenou výzvu z 11. epizody bych ale hrát nechtěl. 

Falk byl pro mě skvělý spojenec. Spoustu jsme toho z hlediska strategie probírali a pak společně realizovali. Pokud jsme spolu byli na kmenové radě, tak jsme vždycky hlasovali dohromady, kromě té poslední rady samozřejmě, kdy se rozhodl vyhodit mě. Mám za něj kupodivu radost, že to udělal. Je to super kluk a bohužel časově nezvládal tu sociální stránku hry, což mluví proti němu, ale rozhodně to podle mě strategicky odehrál výborně. 

Tris je neuvěřitelná ženská, která exceluje v sociální stránce. Troufám si tvrdit, že jí tu má snad každý člověk rád (možná Hroptr tě nemá rád, protože nejsi dost retro). Upřímně mám pocit, že si jdeš pro jednoznačné vítězství, protože tvůj jury management je skutečně famózní. Díky svojí sociální hře jsi měla pevné vazby, které tě přivedli až do finále. Tak jako jsem Falkovi vytkl jeho sociální hru, tak tobě vytknu jistou nerozhodnost, která tě provázela. Několikrát jsi nechtěla učinit rozhodnutí a stát si za tím, abys někoho nenaštvala. Já tě mám rád, takže jsem to chápal i jako součást tvojí hry. Jen by to pak v budoucnu někdo nemusel moc brát. Stůj si za tím, co jsi ve hře dokázala.

Ještě napíšu pár slov k Rolexovi jakožto třetímu finalistovi, který dost často hlasoval i se mnou, protože jak říkal Ivan, je to jeho hlas, a potažmo byl i můj hlas, protože jsme v tom s Ivanem jeli spolu. Zasloužíš si být ve finále. Dokázal ses tam dost i přes těžkou cestu, která před tebou ležela na začátku sloučení. Na tvojí finálovou řeč jsem ohromně zvědavý, protože ty na mě aktuálně působíš jako kombinace Falka a Tris, resp. jejich slabých stránek. Nicméně, nevěš hlavu. I u mě máš pořád šanci získat hlas. Záleží, co vyplodíš. Videem jsi mě překvapil, třeba překvapíš i znovu.

Co říci závěrem? Chci vám všem moc poděkovat za hru, bylo to vážně skvělé. Nesmírně jsem si to užil a prosím vás, neberte to tak vážně. Je to jen hra, a pokud s vámi nikdo zbytečně nevyjebe nad rámec hry, tak se tím netrapme. Samozřejmě hranice musí být z druhé strany. Velkou část z vás jsem si skutečně oblíbil a rád se s vámi všemi (znovu) uvidím na nějakém srazu, ať už to bude oficiální sraz nebo nějaký soukromý. 

Zároveň chci poděkovat všem těm, kdo jste mojí závěrečku dočetli až do konce. Vím, že je to extrémně dlouhé, ale vězte, že to má svůj důvod. Měl jsem toho hodně co říct a taky jsem chtěl zase jednou být lepší než Zboro, protože jeho závěrečka je prý nejdelší, co kdy byla napsaná. Každopádně promiň, Zboro, zase jednou ti něco vyfouknu.