Tak a je to tady. Dnes jsem již počtvrté během 10 dní zaspala do práce. Hru mám právě z krku, tak snad mám pro tento měsíc již vybráno. Nicméně i přesto mi tahle sérka nedala tak „zabrat“ jako ta předešlá, a tak jsem dopadla tak, jak jsem dopadla. 11. místo považuju v téhle konkurenci za poměrně slušný výsledek, na to že jsem celou hru odehrála bez jakékoli aliance je to náhodou super. Sice jsem to možná chtěla potáhnout do té desítky, aby to umístění vypadalo ještě o trošku lépe, ale zkoušela jsem poměrně nereálný tah, protože jsem kvůli své bídnější sociální hře oproti Barbadosu, neměla na čem stavět a neměla jsem zde žádné pevné vazby, tak to dopadlo tak jak to dopadlo.

Tak a teď už na to vlítnem popořadě!

Před hrou se se mnou domlouval Frankie, že je na čekací listině první pod čarou, tak čeká, jestli někdo quitne, aby se dostal do hry. Do týdne se tak stalo, ozval se že to vyšlo a že to zkusíme dotáhnout do finále. Online hráčů jsem příliš mnoho neznala, ale na pár jsem si přece jen vzpomněla, a tak mě napadlo oslovit ještě i Lacszla, Odporka a Martyho, jestli teda náááhodou nedostali přihlášku a nebudou to taky hrát. Dostali, a tak už jsme se s Odporkem bavili asi 14 dní před hrou, jak se máme atd a že pak něco vymyslíme. To samé i sporadicky s Lacszlem, Frankiem a Martym. Žádná pre-game, prostě jen takový pokus dát o sobě vědět, nabídnout možnost spolupráce, a tak.

V den dé jsem se vrátila z dovolené, vybalila kufr, a tak akorát byl večer a hra odstartovala. Start jsem nechytila příliš dobře, protože jsem byla z toho tak akorát otrávená, že mám v kmeni zas jen hejno ptáků a holka žádná. Sama od sebe jsem se ozvala jen Kristl, zbytek napsal první mě a když se to na mě začalo valit ze všech stran, tak se mi tak strašně nechtělo, že jsem si říkala, že si sem tvl vůbec lezla. Měla jsi uvolnit místo někomu, komu by se opravdu chtělo a né se tu ted trápit. Takže kdo psal, tomu jsem odpovídala a taky se ptala, co děláš, jak se máš, co budeš dělat atd. Bohužel, zápal na tu sociální hru byl u mě nulový a ty lidi mě řešit nebavilo.

Takže první týden jsem tu byla spíš dopoledne při práci a odpoledne jsem kmenový chat zapínala vždycky až tak po osmé hodině večer, kdy priorita byla pouze kontrola situace. Prohralo se, musím to tu řešit nebo vyhrálo se a nemusím řešit nic. Jednu neděli jsem prosrala úplně, pač se mi nechtělo a ani nebyl čas, a tak jsem se v pondělí vymlouvala, že mi nejel telefon. Naštěstí se ale vyhrálo, tak jsem ten den sebehlas nedostala.

 

    První výzvu jsem se snažila aspoň o něco málo, aby se potom nešuškalo, že tu dělám úplné hovno, tak jsem během deseti minut načmárala logo Vills a pak už jsem věděla, že to z mé stránky bylo všechno a po zbytek soutěží už nehnu ani prstem. Na kreativní výzvy byli šikovní Mike s Frankiem, tak zařídili první dvě výhry kmene. Oddychla jsem si, že poslední nevyletím a prohrálo se pak až třetí kolo.

Twist vyšel velice slušně, byla jsem tam s Odporkem i Frankiem a tušila, že z toho nevyváznu špatně. Kristl jsem hrát nechtěla, daleko zajímavější mi přišla možnost udělat soutěž atraktivní pro diváky, tak jsem se pokoušela o kameny ve čtyřech lidech. Buď bych si hlavu odpráskla sama nebo by si větev uřízli jedni z těch zajímavějších hráčů série → sice to byli zrovna mojí potenciální spoluhráči do budoucna, ale v té chvíli mi to bylo celkem fuk co se stane. Hlavně ať je zábavka. Nedopadlo to však, protože Frankie, s 25% šancí na přežití, do toho odmítl jít.

    Další den ráno psala ze záhrobí Kristl a vyčítala mi hlasování. Vysvětlila jsem jí, že já jsem to rozhodně nebyla, kdo ji poslal domů. Následně mě velmi zarazilo, že ji o tom takhle ubezpečoval Frankie a svoje rozhodnutí nejít do kamenů a vykopnout ji ze hry, házel na mě. Toto ze strategického hlediska považuju za big fault, mít jako prioritu lhaní vyřazenému hráči místo toho aby se soustředil na hráče, co ve hře zůstali. Do té doby jsem Frankiho brala jako svého hlavního spojence, kterému jsem byla ochotná důvěřovat, jenže se mi nepřiznal a po tomhle už jsem věděla, že si spíš pojedu svoje,  ačkoli jsem to v té chvíli hodila za hlavu s tím, že necháme Kristl už být a jedeme dál.

      Pak bylo kolo, kdy mi vykopli Odporka ze hry, půlhodiny před radou mi psal, že bude muset Zavi vytáhnout imunitu, ale padlo to na něho a že půjde nakonec on jsme zjistili až když se odeslaly hlasy, takže bylo pozdě něco zachraňovat. V té době mi psal El Hobbo, že to kolo asi přežije a pak by se mnou rád začal spolupracovat. To už jsem ten blindside cítila ve vzduchu. A taky že jo, Mike vymyslel a Hobo zorganizoval vyhazov Odporka a potom se stal sám terčem, proto potřeboval nějakou berličku, o kterou by se mohl do budoucna popřípadě opřít. Už v té době si zlomyslný Kub začal tak nějak vyskakovat a v SZ mi dával blbýma kecama najevo, že se momentálně ve hře cítí velice pohodlně. To ale ještě nebyl ten moment, který on si mylně vysvětluje (že po něm jdu kvůli jiné hry). Teď akorát povím jen, že komunikace s Kubem byla utrpení už od začátku, protože jen vždycky pokládal otázky o pěti slovech, pak další podotázky a další a další a sám neřekl nic. Tak jsem pochopila, že spolupráce s ním by nebyla nikdy realizovatelná.

     Pak přišel ten nešťastný twist, kdy mě Heroes vybrali na výběr nových týmů. Začala jsem si s lidma házet tak, jak jsem potřebovala a odešla na oběd. Po obědě to tady zapnu a čtu smutnou zprávu, že jsem tady nebyla, tak mě Kelly Kekler hodil do skupiny, kde jsem být nechtěla. Při nasrání jsem byla trošku zbrklá a měla otevřených asi šest oken a píšu do SZ Kellymu, že co to má být,....(přesné znění je v epizodě č.7 Kmenová rada)........aha UPS! Ono to není SZ, ale kmenový chat....tak paráda!říkám si a už tuším, že se z toho bahna jen tak nevyhrabu.

    Na následující radě se Kub přiživil na mojí chybě a předhodil mě hrdinům na odstřel. Ještě předtím mě ale kontaktoval Boston Martin, že ho posílá za mnou Odporko ze záhrobí, že mi prý může důvěřovat. Já říkám, pohoda jazz, určitě. A tak jsem na odstřel navrhovala přelétavého Kuba a ubezpečovala jsem o tom hrdiny asi dva dny, že ho rozhodně s něma hodlám napsat. Boston Martin to se mnou vyřizovat ten večer kvůli časové indispozici nemohl, a tak se Hroptr rozhodl věřit Kubovi, když jako hlavní argument proti mně rozhodla ta chyba s chatem. Hrdinové dostali ten den na prdel a po blindside  přišli o Bostona Martina, který naštěstí odešel s imunitou v kapse, jinak bych letěla já.

    Po radě si Kub užíval svoji chvilku slávy a v SZ mi říká prý: „díky, že si mi dala hlas….a nemáš zač že já ti ho nedal.“ Kroutím tak hlavou a říkám si, Kube, ty idiote, budeš mě tady předhazovat na odstřel a já ti mám za to ještě děkovat?!?wtf, poletíš jako další! Říkala jsem si a byla rozhodnutá, že ho odsaď vyštípu, i kdybych ho měla vynést v zubech.

    Od dalšího dne jsem využila situace a spojila se s Hroptrem a ostatními, že je úplně jedno, že mě napsali, můžeme to zkusit příště znovu a Kuba odsaď vyštípeme napodruhé. Ostatní heroes litovali, že mi nevěřili, a tak jsem mohla ukázat loajalitu znovu. V té době už jsem dávno fungovala jako volný hráč a s bývalými Vills už neměla nic moc společného.

     Napodruhé už mi Hroptr věřil a vyštípali jsme Kuba ze hry.  Předcházelo tomu ale to, že jsem zabojovala v té souteži o surv fotku , protože jsem nechtěla skončit poslední a mít zákaz hlasovat. Poslední skončil Kub, když poslal fotku jak sere v trávě, kde je mu tak asi 16let, kdy naposledy viděl denní světlo. 

   pozn.: ( „Myslíš si, že to tady řídíš, tak letíš jako další, to už jsou zákony Survivoru, Kubíku. Dobrý den! Nakonec nejsi ani v porotě.“)

   

    Před sloučením mi ještě nečekaně vypad Márty, takže spolupráce s ním se bohužel neuskutečnila.

A tak jedina moje berlička ve hře zůstal momentálně Hroptr. Ve sloučení byla situace nejistá, a tak jsem doufala, že mě Hroptr udrží ve hře a že budeme spolupracovat dál. Bohužel jsme však spolu odehráli jen jedno kolo a pak odešel do poroty  a za ním hned já.

   Je škoda, že Hroptr věnoval imunitu Lacszlovi místo mě. Než jsem poslala hlas na Falka, tak už jsem dostala informaci, že končím, a tak bych za sebe tu imunitu určitě zahrála a mohla s někým vykopnout favorita na výhru(tím teď nemyslím zrovna Falka). Zajímalo by mě, do jaké míry ovlivnil sobotní sraz hráče u hlasování, hrajou moc na jistotu a některým asi stačí pouze 5-8 místo, což je škoda. Mohli využít služeb volného agenta a zamíchat ještě hrou, nestalo se však, a tak končím v Ponderose. Díky za hru!

PS: Posílám speciální pozdrav Johnymu, Maldovi a Miťovi, kteří se během hry párkrát ozvali, že mi fandí, díky moc