Pááááni... Velice zajímavá kmenovka!

Dvaadvacátou vyřazenou osobou a osmým členem poroty se stává ZBORO. Zboro, přines mi pochodeň, je mi to líto, ale je čas jít.

Tak a jsem konečně venku. Konečně nemusím sedět do půlnoci u počítače a mohu se vyspat. Pro lidi co tuhle sérii nějak sledovali a pro hráče, co neměli takový přehled jako já tu přidám celý svůj pohled na tuhle sérii. Doufám že tím nikomu nezkazím hru a jestli jo, tak se OMLOUVÁM.

Psal se datum 24.9.2018 a mi přišla zpráva, že mě sám vrchní moderátor Kelly zve do své zbrusu nové hvězdné série HvsV. Říkám si: “Jestli se to bude hrát v nějaké příznivé datum, tak proč ne. Nehrál jsi už strašně dlouho a nudíš se, tak proč neukázat nové generaci hráčů jak hraje stará škola.” Kelly sice říkal něco o nějaké komisi, ale i tak jsem si byl jistý, že to mám v kapse. Proč by mě jinak zval, když by mě tam nechtěl že. Zkoušel jsem z něj vyloudit alespoň nějaké jméno, ale byl neoblomný tak jsem to nechal být. O necelý měsíc později mi na stole přistála přihláška k vyplnění. A o pár dní později to vše vypuklo.

Je pondělí odpoledne a já jsem přidán do skupiny random lidí a v názvu kmene vidím “HEROES”.... “WTF Co já dělám u hrdinů?” Sice mi nikdy nepřišlo, že bych hrál jako padouch, ale podle posledních kellyho slov v all stars: “Zboro, zdá se mi, že jsi nějak zapomněl dostát své pověsti zloducha a nechoval jsi se ze začátku moc jako zloduch, i když jsi to ke konci trošku potvrdil, ale ne moc. Každopádně jsi nehrál ani jako hrdina, takže stále zůstáváš za padoucha.” jsem usoudil, že budu určitě u padouchů. No co už, řekl jsem si a začal si prohlížet lidi se kterými jsem v kmeni. Jelikož kelly nebyl schopný dát na web ani cast, tak jsem si ani nemohl přečíst s kým mám tu čest. Nenechal jsem se rozhodit a přečetl jsi jména všech stvoření, které mi kelly naházel do kmene. Nějací lidi ze srazu, někdo s kým jsem už hrál, pár dalších zajímavých i nezajímavých lidí, to by šlo. Nechtěl jsem být ale ten, co by se hned spojil s těmi co se zná a tak jsem chtěl dát šanci každému. S každým si něco napsat, nějak ty lidi poznat, aby mě ta hra i bavila. Už si ani nepamatuji, jestli se aliance začaly tvořit první, nebo až druhý den. Ani si nevybavuji, jestli soutěž byla první, nebo až druhý den. Každopádně mi hned napsal Boston, že chce hrát se mnou. Věděl jsem, jakou má pověst a že jen tak nikoho nezradí. Tak jsem měl svojí první dvojici. Přibrali jsme Hroptera a měli solidní solidní trojku. Jelikož znám kellyho a bez twistů by jeho hra asi nešla, tak jsem chtěl mít na své straně co nejvíce hráčů a tak se dávaly dohromady další aliance. Nejvíce mě bavilo si psát s Tris, tak jsme se dohodli, že bychom spolu alianci mít měli. Přibrali jsme Kořena s Falkem a byla tu hodně silná čtyřka. Protože čtyři jsou málo, tak jsem k nám domluvil Láďu a oni Miu. Takže jsme měli krásnou “Lepší polovinu”. Dále jsem prohodil pár slov s Martym, se kterým jsem hrál BB, že si budeme krýt záda a tak. Myslím si, že pro začátek mít na své straně 9 lidí z 12 je dobrý. Dál jsem si s většinou lidí psal soukromě a byl jsem aktivní i v ostatních chatech. Přišla první soutěž a první prohra. Sice si myslím, že jsme to měli lepší, ale i tak kmenova a s ní první twist. Rozdělení na polovinu a vyřazení dvou hráčů. Čísla vyšly jak vyšly a hned se začalo probírat koho ven. Nadhodil jsem tři se kterými jsem si skoro vůbec nepsal (James, Karl, Gesler), dále někdo nadhodil Martyho, se kterým jsem si přece hlídal záda, tak jsem ho nemohl pustit hned první kmenovku. Všichni se shodli, že půjdou první ti neaktivní a tak vypadl po prohraném duelu Gesler. Paráda. Zatím to jde jako po másle. Pro vracejícího se Jamese jsem nehlasoval, takže jsem jsem byl v klidu. Další den a další výzva o imunitu. Šlo o vytvoření skryté imunity. Už dopoledne se nám tam objevil Láďův výtvor. Nebyl špatný, ale podle mě neměl na vítězství a tak jsem přiložil ruku k dílu. Něco jsem vytvořil, ostatní taky. Nechtěl jsem nějak prosazovat své nádherné dílo a tak skupina vybrala jiné a šli jsme na kmenovku znovu. Než jsem v naši většinové alianci stačil napsat které čísla si vybrat, protože bylo jasné, jakým způsobem to tentokrát kelly rozdělí, tak už si pár hráčů čísla vybrala a tak jsem si zvolil podle toho, abych byl se svoji většinou měl koho vyřadit. Před kmenovkou na mě uhodil Láďa, ať mu zachráním Karla. Ládíku sorry, ale tohle opravdu nemělo šanci na úspěch. Nebudu zachraňovat někoho, s kým si nepíšu, někoho koho neznám. Navíc by to bylo na úkor jednoho z mých spojenců. Bohužel jsem se tak nějak před ním zmínil, že je Marty dobrý v soutěžích a tak se nám Láďa poprvé zbláznil a zradil naši šestu a domluvil s Hroptrem vyloučení Falka. Falk naštěstí není žádné máslo a tak se z duelu bez problému vrátil. Láďa mi svůj tah vysvětlil a já mu na to stejně řekl, že to byl nesmysl. Že kdyby ho to mělo zachránit, tak bych to pochopil, ale že mu dá jenom trochu větší šanci na záchranu… Tímhle sis komplet odstřelil hru. Ne v mých očích, já s tebou chtěl dále nějakým způsobem spolupracovat, ale ve zbytku lepší poloviny, ve které už jsi nebyl. Přišla další výzva a s ní i naše první telefonáty, které pak pravidelně pokračovaly. Jelikož co není zakázáno to je dovoleno, tak jsme s pár lidmi sedli na skype a začali si před výzvou, během výzvy i po výzvě debatovat na různé témata. Myslím že jsme se tím daleko více sblížili, protože psát si s někým a slyšet něčí hlas, to je sakra rozdíl. Přišla naše první výhra s ní i dvě výhody do mé aliance, která byla díky Láďovi, který nechtěl být naší ovečkou přejmenovaná na ovčaci. Jim a Bostonovi jsem se s tím co je moje výhoda svěřil, abych jim ukázal jak moc jim důvěřuji. Kořen měl tu samou výhodu, tak nám bylo jasné, že i na straně zloduchů je výhoda stejná. Vypadla jim nějaká Kristl a my šli do dalšího dne. Přišla kreativní výzva s ní další naše prohra. Tentokrát dopadlo rozlosování nejhůře co mohlo. Nějaké hranice v kmeni už byly asi vytyčené a já hrál takového dvojitého agenta. Měl jsem ale jasno, že chci spolupracovat lidmi, se kterými jsem si každý den psal a volal. Tohle byla jediná kmenovka, kde jsem byl překvapen. Na Láďu jsem apeloval, že když nevyhodí Miu, tak si tím ty co zradil usmíří. Může se tím vrátit do hry, ale on ne a udělal druhou blbost své hry. Tehdy jsem mu napsal, že jestli udělá i třetí, tak skončil i u mne. V našem oddílu bylo jasné, že všichni napíšou Hroptera. Napsal jsem mu, že jestli sežene někoho třetího, tak budu hlasovat s nimi, ale to nehrozilo. I kdybychom vám váši žádost že vyhodíte Jamese a my Kořena odsouhlasili, tak bychom to stejně neprovedli. Prostě nebyla šance jak se na tomhletom dohodnout. U Bostona jsem věděl, že bude hlasovat pro Jamese a že si to při nejhorším nějak obhájí. Hropter zahrál tajnou imunitu a tak šel do duelu proti Mie Kořen. Mia vypadla a mi vlastně odpadl problém, který bych musel v budoucnu řešit, protože měla daleko blíže ke Kořenovi než ke mě. Uběhly čtyři kmenové rady a tím i skončilo období kellyho twistu. Všichni jsme očekávali nějaké promíchání, ale to prozatím nepřišlo. Proto bylo extrémně důležité vyhrát další soutěž, ať se jako hrdinové nedostaneme do hodně špatné situace. Přišly duely o poznávání hráčů a my to společnou prací nakonec dokázali. A pak přišla ta pro zloduchy osudná kmenovka. Někteří nedokázali své ega udržet na uzdě a tak podrazili odporka, který je chtěl držet po kupě. Navíc nám tím odkryli karty a my věděli co a jak. Až budete přemýšlet, kde získali hrdinové získali takovou převahu, tak tohle je přesně ta kmenovka. Další den přišel další kelly twist a další velká chyba zloduchů. Proč by jste sakra jako kapitána vybírali mě? Proč? My vybrali tehdy pro nás slabou hráčku, o které jsme si mysleli, že není ve většinové alianci, což se taky potvrdilo. Jako kapitáni jsme měli rozdělit opačný kmen na dvě čtveřice a pak si jednu vybrat. Den předtím vyšla najevo veliká nevraživost mezi Zavim a Frenkiem a tak na mě zbytek kmene apeloval, ať je dám dohromady. Že je Frenkie hrozba a tak dále. Já si ale celou dobu myslel, že tam jsou více nebezpeční hráči než on. A to byli Mike a El Hobo. Tak jsem si je i se Zavim vzal k sobě. K tomu přihodil Deitze, protože je to týpek a velký fanoušek Pardubického hokeje. Dennie dala dokupy Falka, Kořena a Hroptera, protože bylo všem známo, že je Hroptr už jednou oba vyhodil. Chytrý tah, ale přece jenom jsme hrdinové. My dokážeme zakopat válečnou sekeru. Mi do kmene dali mou už tehdy nejbližší osobu ve hře Tris, Láďu, kterému jsem se rozhodl nadále důvěřovat a zapojit ho do našich telefonátů, Martyho se kterým jsme si kryli záda a afkujícího Jamese, o kterém jsem neustále pochyboval, že by se mohl rozhodnout udělat nějaký nesmysl. Přišla první konečně aspoň trošku zajímavá soutěž, která mě bavila. Sice mi vůbec nešla, nešlo mi přemýšlet, možná to bylo proto, že jsme si mohli dovolit prohrát. Měli jsme tu pár jedinců na odstřel. Nakonec jsme ji prohráli a museli řešit koho ven. Pro mě to bylo jasné. Mike a Hobo se nesmí dožít sloučení. Jelikož si Tris více psala s El Hobem, tak jsme se shodli na Mikovi. Probrali jsme to hromadně se zbytkem hrdinů. Mezi tím už jsem věděl, že Deitz bude spolupracovat s Martym. Zavimu jsem věřil, protože byl na odstřel. Ale pro klid všech jsme se rozhodli jedné části zloduchů říct jedno jméno, druhé části druhé. Pokryli jsme tak případné zahrání tajné imunity. Byl jsem mile překvapen, že se vše událo tak jak jsme si naplánovali. Mike byl ze hry a my pokračovali ve hře. V další soutěži šlo o tu nejvíce naprd věc. O štěstí. A to bylo tentokráte nakloněno nám a tak jsme se konečně mohli vyspat. Z druhého kmene se bohužel odporoučel Boston a tak se mi zavřely první zadní vrátka. Na další den jsem tu moc nebyl. Měl jsem firemní akci a tak jsem se poprvé vůbec nezapojil do výzvy o imunitu což mě mrzí. A co se nestalo, prohráli jsme. Po našem posledním vyřazování nám přibyl Tomáš, který byl na ostrově samoty. Už od začátku se snažil vířit vody a vyvolávat nesvary v týmu. Házel na mé hrdiny špínu, pomlouval je, že se nesnaží ve výzvách a podobně. Navíc měl tajnou výhodu a existovala možnost, že si sebou něco přinesl i z ostrova samoty. Když jsem si to všechno sečetl, tak bylo jasné, že musí pryč. Opět jsme rozdělili hlasy a Tomáš se pakoval pryč. Na víkend nám kelly zadal mojí oblíbenou výzvu a to vytvořit survivor fotku. Super. Zase se podívám do lesa a užiju si trošku té přírody. Vzal jsem sebou teda kamaráda a vydali se do lesa hledat tábořiště, o kterém jsme věděli, že tam někde je. Když už jsme to vzdávali, tak jsme ho našli. Bohužel přístřešek byl rozbořený. A jelikož jsem líné prase, tak jsem se rozhodl ho neopravit. Možná kdybych cítil nějaké ohrožení, tak bych ho spravil. Vyfotil jsem tedy fotku co jsem měl vymyšlenou (škoda, že ti červi na tom listu nešli vidět) a šel s úsměvem na tváři domů. Skončil jsem druhý a my šli zase řešit koho vyhodit. Člověk by řekl, že to bude jednoduché hlasování, ale fakt nebylo. Po dlouhé době kolovalo jméno Jamese a dalo mi sakra práci přesvědčit hlavně Tris, že El Hobo musí jít. Takže Hobo, jestli chceš být na někoho naštvaný, tak na mě. Ne na ní. Opravdu tě tu chtěla nechat. Ostatním jsme řekli, ať hlasují s námi pro el hoba a Láďa dal pro jistotu hlas Jamesovi, abychom byli zase krytí. Co se nestalo, Deitz napsal Jamese a zatajil mi to. Tím jsem zjistil, že naše případná budoucí spolupráce skončí dříve než by mohla začít. Ve druhém kmeni se hrdinům povedlo dostat na naši stranu Dennie a vyloučili Kuba. Takže to ten večer nemohlo skončit lépe. Další soutěž o náhodě? Nebylo toho už dost Kelly? No co už. Nějak jsme to natipovali a šli opět na kmenovku. Na můj vkus nějak často tuto řadu. S Tris a Láďou jsme zvažovali, že přišel čas zbavit se Jamese. Že už tu je moc dlouho, na to jak je aktivní. Ale co se nestalo? Dosud málo výrazný Márty chtěl vzít moc do svých rukou. Nejdříve mi píše Zavi, pak i Láďa, že nám chce ten dareba vyloučit Tris. Pak to Márty dokonce napsal i mi. Šlo to z něj jako s chlupaté deky, ale nakonec to všechno vyklopil. Prý má na své straně Deitze. Tak jsme mu to všichni ochotně odsouhlasili a pomalu mu balili kufry. Je pěkné chtít se zbavit hrozby těsně před sloučením, ale musíš myslet na to, koho se chceš zbavovat. Sorry Marty, ale alespoň jsi už v porotě. A je to tady. Konečně sloučení. Možnost poznat nové lidi. Nechtěl jsem být ale tím, kdo by jako první všechny obepisoval. Zvlášť když jsem měl tak dobrou pozici. Tak jsem čekal kdo se všechno ozve. Sice jsem čekal, že se ozvou všichni, ale asi jsem zloduchy zase jednou předcenil. Jediný s kým jsem si opravdu psal více jak půl hodiny byl Ivanovič. Věděl jsem o něm, že už s Kořenem došel do finále a taky jsem si s ním měl co říct. S Frenkieho jsem měl už od začátku pocit, že se mnou hrát nechce. Smůla pro něj. Další dva zloduši snad aktivní nebyli vůbec. Přišla soutěž a já se vytasil se soutěží, která by mě bavila. Bohužel, Kelly je opice a nenaslouchá mým dobrým radám a tak za stavu 2x2x2 nechal rozhodnout jednoho člověka. Ten bohužel nepochopil, že má soutěž je pro celý kmen a ne pro jednu osobu, tak zvolil Frenkieho a já musel jeho vyloučení na čas odložit. S hrdiny jsme probírali koho ven, komu by mohli svěřit případnou skrytou imunitu. Nakonec to bylo mezi Deitzem a Dennie. Deitz všem tvril, že skrytou má, ale nějak se mi nechtělo mu věřit. Abychom nějak uchlácholili Hroptera, tak jsme se rozhodli, že mu Dennie podržíme a další radu se rozhodneme co s těma dvěma. Zloduši šli po Zavim. Nevím jestli kvůli tomu jeho sporu s Frenkiem, nebo to bylo tím, že nám všechno řekl. Nakonec teda bez větších problémů odešel Deitz. Další soutěží byla lanka. Už několikrát jsem říkal, že to je soutěž dost nespravedlivá. Je sice dobrá v tom, že se dozvíš, co si lidé o zbytku kmene myslí, ale pro ty co jsou v menšině, tak není možnost jak ji vyhrát. Už tehdy byl probírán možný podraz na nic netušícího Hroptera a tak jsme potřebovali zajistit, aby nevyhrál on, ani nikdo z padouchů. To se nám bez problémů podařilo. Zaviho jsem nepovažoval za padoucha, protože byl už od promíchání vždycky s námi. Přes telefon jsme probírali, jestli teda vyhodit Frenkieho, nebo podrazit Hroptera. Já se Zavim jsme chtěli pryč zloducha, Falk s Kořenem Hroptera. Takže rozhodující hlas byla Tris. I přes všechna pro a proti, které jsem ji psal se rozhodla pro podraz. Domluvili jsme to tak, že se při dělení hlasů oddělí jenom Falk s Kořenem. Že si to obhájí a my budeme dělat jako že jsme o tom nevěděli. Takže ano Hroptere. Ta co nemá žádnou taktiku rozhodla, že půjdeš domů ty. Škoda, že si se svěřil s hii špatné osobě. Dát ji mi a ne Láďovi, tak ti možná na jednu radu zachráním krk. Další den jsem měl co vysvětlovat. Hlavně teda Láďovi. Doteď nevím jestli mi uvěřil, že jsem o tom nevěděl, ale myslím si, že jsem mu podal pádné argumenty. Na další kmenovku jsme měli v plánu konečně outnout Frenkieho. Ale co se nestalo…. Dennie začíná schánět armádu na odstřel Zbora? Vážně? Chceš mě vyhodit? Zrovna mě? Zrovna v den, kdy jsme si poprvé napsali? Proč? Takže se plány změnily a bylo jasné, že půjde ona. Smůla. Přišla soutěž a v ní moje výhra. Rychlé vyhledávání na google, přepisy interpunkce, chyby ostatních. Všechno mi hrálo do karet a já se konečně mohl cítit v naprostém bezpečí. Dennie ještě zkusila změnit hlasy na Falka, ten docela spanikařil. Myslel si, že se Láďa dá do kupy se zbytkem a můžou nás přečíslit. Tak zahrál Kořenovu výhodu. To nejspíše vynervovalo Láďu, který si myslel, že to jde všechno až moc hladce a zahrál za sebe tajnou imunitu, kterou mu předešlou radu daroval Hropter, aby náhodou neodešel se dvěma v kapse. Přišel pátek a moje cesta do Prahy na sraz uprostřed série. Proč ne. Poznat ty lidi osobně, upevnit si vztahy, naplánovat nějaký podraz. Nakonec jsem udělal všechny tyhle věci. V pátek jsem probral všechny možné plány se Zavim, v sobotu s Tris, Kořenem. Pak i s Ivanem. Večer jsme naplánovali čtyřku (Já, Zavi, Ivan, Láďa), se kterou uděláme převrat ve hře a zbavíme se Kořena. Takže v celku úspěšný sraz a já mohl jet v neděli domů a začít pracovat na masce. Domluvil jsem si maskérku a dali jsme si na mě fakt záležet. Nakonec z toho bylo opět druhé místo. Důležitější ale bylo, že nevyhrál Frenkie a tak mohl jít domů další ze soupeřů, kteří se mnou taktiku neprobírali vůbec. Další kmenovku přišla asi moje největší chyba ve hře. Nevím jestli jsem nepřemýšlel, nebo co se se mnou stalo, ale domluvili jsme vyhození málo neaktivního Jamese. Chtěl jsem sice pryč afkery, ale tady jsem zvolil hodně špatně. Měl jsem prosadit vyhození Rolexe a možná bych tu ještě byl. To jsem ale neudělal a tak šel pryč James. Myslím, že tento den jsem se rozhodl, že dodržím naší finálovou pětku a že po Kořenovi nakonec nepůjdu. Možná to nebylo dobré pro moji hru, ale měl jsem z toho strašně dobrý pocit. Nakonec mě Kelly dal do správného kmene. Tím jsem uklidnil Tris, která z toho docela vyšilovala. Na další den bylo jasné, že bude chtít má aliance vyloučit Láďu. Chtěl jsem za něj ovšem zabojovat a vyloučit Rolexe, který tu už tehdy přesluhoval. Bohužel se Láďa rozhodl jinak. Začal s ostatními řešit můj vyhazov. To bylo po třetí Láďo a tímhle jsi pro mě ve hře skončil nadobro. Napsal jsem ti to přímo po vyřazení Mii a to jsem taky dodržel. Výzvu jsem nějakým způsobem nakonec odevzdal i přes to, že mě bolelo v krku. I když tam zním jako že umírám, tak mi to trvalo nahrát asi půl hodinu. Smutné že? Na kmenovce dopadlo všechno jak mělo a tak si Láďa pakoval kufry. Další den jsem hned od  začátku věděl, že nastal ten pravý čas, aby se mě zbavili. Když ne teď, tak už nikdy. Měl jsem na své straně akorát Tris a Zaviho. U Falka mi dávalo největší smysl využít Ivana s Rolexem. U Kořena jsem si tím úplně nebyl jistý. Měl na zádech možná i větší terč než já. Myslel jsem si, že se mu mé vyloučení nevyplatí. Měl jsem možnost použít svou výhodu, zakázat Ivanovi hlasování a risknout remízu 3x3. Probíral jsem to se Zavim i Tris. Nejdříve jsem se chtěl ale posnažit ve výzvě. Dal jsem si s tím práci a nakonec skončil opět na druhém místě. Po kolikáté už? Docela smůla. Imunitu vyhrál Zavi a tak by z mojí strany kameny tahala pouze Tris. Nakonec jsem se rozhodl, že nebudu riskovat její herní život kvůli tomu mému a výhodu jsem nezahrál. Předal jsem ji Tris a doufal, že pro ty dva je vztah, který jsme si vybudovali důležitější než mé podražení tak brzo. Bohužel asi nebyl a tak můj herní život skončil.

Teď bych rád poděkoval Kellymu za další šanci si zase po pár letech zahrát. Rozhodl jsem se, že do té hry dám všechno a to se taky stalo. Vždycky byla mojí nejhorší stránkou sociální hra, a to jsem tentokrát nezanedbal. I když jsem vypadl tak brzo, tak to byla určitě má nejlepší hra a taky mě nejvíce bavila. Je super mít celou dobu moc ve svých rukou a rozhodovat o osudu jiných. Dále jsem rád, že jsem poslal další super lidi a doufám, že naše vztahy vydrží i po skončení téhle hry. Teď bych ještě rád napsal něco ke všem lidem, se kterými jsem se v téhle hře potkal.

Gesler - Na začátku se nevyplácí být takhle neaktivní. Napsali jsme si asi deset slov, tak jsem tě ani nestihl nějak více poznat. 

Karl - Taky jsme si moc nepsali, takže jsem tě taky nijak více nepoznal. 

Mia - Jsi super holka, bavilo mě si s tebou psát a telefonáty byly taky super. Škoda, že jsi vylosovala blbé číslo a doplatila tak na Láďův tah. 

Mike - Hodně štěstí v politice. Snad to někam dotáhneš. Jinak jsi doplatil na to, že jsem se rozhodl, že jsi pro mojí hru nebezpečný. Omlouvám se za to. 

Boston Martin - Strašná škoda, že to vyloučení padlo na tebe. Rád bych si s tebou zahrál déle. Sice jsem některé tvé strategické kroky úplně nepochopil, ale i tak vím, že by jsi mě nikdy nezradil a takových lidí se najde strašně málo. Za to ti děkuji.

Tomáš - To že se budeš chovat v hromadném chatu jako dement a psát do soukromého chatu, že to jenom hraješ a čiříš vody ti moc herně nepomůže. Chápu, že jsi se cítil flustrovaný, že se jste jenom na odstřel, ale takhle se k hrdinům chovat nemůžeš. Máš si s lidmi psát slušně a vybudovat si vztah. Ne hromadně psát, že nám je jedno, jestli prohrajeme. To víš že nám to bylo jedno, ale nikdy bychom neprohráli záměrně. 

El Hobo - Jsi super kluk, ale pro mou hru jsi byl moc nebezpečný. Byl jsem přesvědčován, že ti můžeme věřit. Ale já se rozhodl ti nevěřit. Možná jsem měl, ale zdál ses mi hodně nebezpečný. Kdybychom spolu hráli od začátku, tak by to jít mohlo, ale okolnosti byly proti, tak jsi musel jít. Promiň

.

Marty - Kámo, je strašně škoda, že jsi na tuhle sérii neměl tolik času co na všechny ostatní. Mohli jsme to spolu táhnout jako v BB. Byl jsi ale neaktivní a začal jsi hrát v ten nejméně vhodný moment. Navíc jsi šel po mém nejbližším člověku, takže jsme to museli zarazit. 

Hropter - Člověk, který si myslí, že měl tuhle sérii celou vyhrát. O všem měl vyloženě největší přehled a asi měl všechny omotané kolem prstu. Asi jsem nebyl daleko od pravdy, když jsem v dotazníku vyplnil tvé jméno u otázky, kdo si mylně myslí, že ovládá hru. Když chceš vyhrát, nebo nějakým způsobem ovládat hru, tak musíš mít dobrou sociální hru. A ta ti podle mě docela chyběla. Měl jsi štěstí na tajné imunity, ale byly ti vyloženě k ničemu. První jsi zahrál dobře, ale ten zbytek jsi vyhodil. Možná kdyby ses s tím svěřil jiným lidem, tak tvá hra dopadla úplně jinak.

Frankie - Naživo jsi super člověk, dobře se s tebou piji i povídá. Bohužel ve hře o tobě kolují jiné informace a tak jsem s tebou hrát nechtěl. Ty se mnou vyloženě ale taky ne, protože jsme si moc nepsali. O hře snad vůbec.

Lacszlo - Láďo, Láďo, Láďo…. Co k tobě napsat. Od začátku jsem chtěl hrát s tebou a chtěl jsem ti věřit. Ty jsi mi ale házel pod nohy jeden klacek za druhým. Chápu, že jsi tu chtěl podržet Karla, a že jsi mu chtěl nějakým způsobem pomoct, ale zahodit si tím celou hru? Ne to nepochopím. A když máš možnost svou chybu napravit a získat si důvěru zpátky, tak ji nevyužiješ. Smůla pro tebe. Po promíchání ses vrátil na starou kolej a konečně začal spolupracovat. Dostal jsi dokonce možnost s námi probírat věci přes hovory. Možná byla chyba, že jsme ten hovorový kontakt při sloučení přerušili, ale to už by nás bylo fakt moc. Tak jsem si s tebou aspoň pravidelně psal. A musím přiznat, že v některých chvílích to bylo docela těžké, ale byly chvíle, kdy mě to fakt bavilo. Škoda, že jsi zradil mojí důvěru znovu a ještě tím, že jsi chtěl vyloučit mě. 

Ivanovic - Myslím si, že jsi měl od padouchů nejlepší strategii a největší šanci na výhru. Psalo se mi s tebou dobře a je škoda, že náš domluvený tah nakonec nebylo možno provést. Věřil jsem, že s Kořenem do finále chtít jít nebudeš. Nakonec se ti vymstilo to, že jsi mě vyhodil a že Kořen vyhrát imunitu.

Zavi - Kamaráde, jsem rád, že jsem dostal tu možnost si tě vybrat do kmene a zachránit tě tak před zlem od zloduchů. Věděl jsem, že ti můžu vždycky stoprocentně věřit a že mě nikdy nezklameš. Některé jsem sice musel o tvé loajalitě přesvědčovat. Nevím proč, ale musel. Jinak jsi super člověk a doufám, že se zase brzo uvidíme. 

MrRolex - K tobě fakt nevím co napsat. Tvoje sociální stránka stojí za prd, tvoje taktika jakbysmet. Jestli se dostaneš do finále, tak jediný způsob jak to můžeš vyhrát je, že zbylí dva umřou.

Falk - Falku, ty jeden zrádče. Každodenní telefonáty pro tebe nic neznamenaly? Chápu že zvítězila tvá herní stránka. Vím jak jsi chtěl postupovat. Po mém vyloučení jsi měl dost lidí na podražení Kořena a nakonec by jsi vyloučil i Tris. Pro tvou smůlu Kořen vyhrává jednu imunitu za druhou a tak je tvá cesta k vítězství celkem zaterasená. Možná mě ve své závěrečné řeči přesvědčíš o opaku, ale z mého pohledu jsi byl ten nejméně výrazný z naší čtyřky. Každopádně jsem po tom, co jsi mě pomohl vyloučit očekával jednu věc. Ta se bohužel zatím nestala a dokud se nestane, tak nemáš šanci dostat můj hlas. Jinak jsem rád, že jsem tě poznal a někdy se musíme domluvit na ten badminton.

Kořen - Další zrádce v mém týmu. U Falka jsem to z důvodu strategie více pochopil. Jelikož to píšu docela se zpožděním, tak vím že se ti to nakonec nejspíše vyplatilo. Ale to jenom díky tomu, že jsi vyhrával imunity jednu za druhou. Bohužel jak mi psala jedna osoba, tak dva kokouti se prostě nesnesou. Já si své tahy proti tobě rozmyslel, ty svoje ne. Ne že bych to od tebe nečekal, ale čekal jsem po svém vyřazení tu samou věc co od Falka. Ta se nestala a pokud se nestane, tak můj hlas ve finále nedostaneš. Ale na pivo s tebou zajdu kdykoliv.

Tris - Co napsat k tobě? Můj anděl v téhle hře. Můj nejbližší spojenec. Tobě jsem mohl říct a napsat cokoliv a věděl jsem, že to zůstane jenom mezi námi. Strašně dobře se mi s tebou komunikuje. Pořád nechápu, jak můžeme přemýšlet oba stejně. Kolikrát se nám stalo, že jsme napsali úplně tu samou věc vteřinu po sobě. Naše volání po večerech mi bude strašně chybět. Doufám, že si to jednou za čas zopakujeme a zůstaneme v kontaktu. Zůstala jsi poslední pravou hrdinkou ve hře. Jsi strašně milá a super holka.

Kelly - K tobě se taky musím vyjádřit. Vím že jsem po tobě hodněkrát v téhle hře vyjel a za to se omlouvám. Ale některé věci co jsi dělal mě strašně iritovaly. Ať už šlo o pozdní kmenovky, málo lidí co hodnotí nebo to, že si twisty vymýšlíš jak tě napadne. Když jde o tak hvězdnou sérii tak jsem doufal, že si všechno vymyslíš dopředu a ne že budeš každý den improvizovat. Doufám, že se pochlapíš a na svých budoucích sériích trošičku zapracuješ a vylepšíš je. Ono to není jenom o tom mít nejvíce sérií, ale i o tom, jak ty série zlepšuješ. Chápu, že už k tomu nemusíš mít takový elán. Kdykoliv budeš potřebovat s něčím pomoct, tak se ozvi.

Děkuji všem, kteří tenhle dlouhý nesmysl dočetli až do konce. Omlouvám se za chyby, přeřeky a podobné nesmysly. Rád bych to upravil, opravil a tak, ale už to píšu strašně dlouho a všichni prudí, že to mám poslat. Tak ahoj a se všema se rád uvidím na nějakém srazu.