Takže kameny rozhodly a jsem venku ze hry bez jediného hlasu.. Mohl bych říct, že mě to neštve a že mám aspoň konečně čas se plně věnovat učení, který mi i během hry pěkně zabíjelo čas, ale to bych lhal. A když jsem o víkendu zvládl napsat slohovku o 300 slovech v angličtině, tak se trochu rozepíšu i v mé Muttersprache (to je pro změnu německy – btw věci v závorkách píšu docela často, takže jestli vás to irituje, tak to radši už dál nečtěte). A začnu od konce, tedy od poslední výzvy. V ní jsem totiž získal druhý nejvyšší počet bodů, což ještě podtrhuje tu smůlu na následující kmenovce. Upřímně, nikdy jsem se nepovažoval za dvakrát loajálního hráče, flipování (a immunity run) mě v první sérce dostalo do finále. O to víc mě samotnýho pořád překvapuje, že jsem tahal kameny kvůli někomu, kdo zároveň s touhle hrou hraje ještě Cikyvor nebo tak něco. To mi vadilo už před radou, jelikož já dával do hry skoro všechen volnej čas (ten mimo učení), ale jinak tě mám rád Karle a věřil jsem ti. Ale jelikož hru beru hodně matematicky, nízká pravděpodobnost vypadnutí 1:7 a lepší postavení po radě (nebýt zrádce) mě přesvědčilo jít do tahání kamenů. Když bych měl zhodnotit celý svoje působení v Kellyvoru, tak bych řekl, že rozhodně marný nebylo. 2., 5. a 10. místo (tedy třikrát na pohodu ve sloučku) podle mě vůbec nejsou špatný, jen jsem to v prvních dvou působeních asi posral v koncovce. Kór při druhé hře jsem si nepohlídal symboly, prej že jsem i jeden od něj někoho mohl dostat) a byl tak #ciried, tedy jsem vypadnul jako jediná osoba bez ochrany, taky bez obdrženého hlasu na té kmenovce. Tentokrát se ale na mě usmálo štěstí hned na začátku, i proto jsem si možná myslel, že nebudu mít smůlu ani na negrstone. Gratuluji všem, co to dočetli až sem, vy se totiž teď dozvídáte, že hned po první kmenovce (vyřazení Kašpyho) jsem našel idol. Původně měl okamžitě po radě přijít twist (promíchání), ale jelikož dva Fanoušci nebyli online, dohodlo se, že k tomu dojde až následující den. Okamžitě s odbitím půlnoci jsem teda tipoval a ke všemu překvapení jsem našel medvědí hovno, jak se tady říká symbolu. Což jsem nevěděl, proto jsem si nejdřív myslel, že jsem nenašel nic, lol. Za (skoro) celý předešlý dvě sérky se mi totiž nic takovýho nepovedlo. Potom přišlo promíchání, kde jsem se teda bohužel nedostal do většiny, ale do vyrovnanýho stavu. Po nešťastným vypadnutí Kiki (náhoda nebo někdo něco prozradil? To netuším, já každopádně ne) jsme skončili v menšině 4:3, ale přítomnost na kmenovce měla i jednu výhodu. Že se po ní mohl hledat symbol. A opět v čase 00:01 mi v ruce přistálo ono medvědí hovno. Takže za první dvě hledání, dva symboly. Od tý doby jsem se držel v pozadí, ale stále aktivně ovlivňoval a kontroloval chod hry. Nechával jsem si otevřená různá dvířka, měl jsem vícero aliancí, víc lidí, kteří mi věřili. A hlavně dvě hii v kapse, o kterých jsem neplánoval nikomu říct (to mám nakoukaný z real survu, jaká je to většinou chyba někomu prozradit + inspirace Majkem, vítězem mojí poslední sérky) a zahrát je co nejlépe v ten pravý čas pro mou ochranu nebo spíš (jelikož fakt nedostávám moc hlasů) na parádní velký tah. Prostě si myslím, že jsem to měl docela dobře rozehraný. No a jak to dopadlo...

Před hrou jsem si říkal, že hraju naposledy, tak doufám, že jméno Monk už si vybudovalo nějaký povědomí. Jestli ne, tak vám to shrnu: 14+16+10=40 epizod (na dny to fakt přepočítávat nedokážu), jenom 2 hlasy na vyřazení, 3 hlasy na výhru, 4 vyhraný individuální imunity, 2 skrytý symboly. Ano, opět končím u hii, protože vypadnout se dvěma idolama už se prej v historii někomu povedlo (zdroj: Kelly), ale vypadnout s nima na kameny, noo to bych se hodně divil. Každopádně když jsem viděl, že v této sérii dostali šanci i lidi, co hrajou popátý (ano, vím že se s34 nepočítá, ale i tak počtvrtý), možná bych nabídku na návrat ještě někdy v budoucnu přijal. I když pochybuju, že se budou dělat náměty typu Dummies, Biggest Fails atd. Přece jenom (online) survivor miluju a i napotřetí u Kellyho mě ho bavilo ho hrát. Nevím jak to děláš, že se ti pokaždý podaří sehnat tolik kvalitních hráčů, neafkařů (ne, fakt si teď nekupuju šanci na návrat, ačkoliv to tak může vypadat). Díky moc za moderování frajere, jako vždy mě to bavilo. Po první sérce jsem si svůj návrat přál fakt hodně, tentokrát už jsem ho ani nečekal, ale odmítnout se to prostě nedalo a nebude dát nikdy.

V týhle sérii už toho ale opravdu moc nepředvedu, takže slovy Sašy jsem v klidu a beru popcorn. Těším se na vás, co ještě předvedete a přeju hodně štěstí všem (samozřejmě však někomu víc, někomu míň).