Nemá cenu si tu na něco hrát. Většinu z vás jsem zradil, naštval nebo vám ublížil a s vámi ostatními jsem neměl čas se pořádně seznámit. Zdravím všechny porotce. Chápu, že naše šance na vítězství jsou za téhle situace malé. Ať už jste momentálně rozhodnuti jakkoliv, tak mi alespoň dovolte přestavit naši hru a všechno vysvětlit. Cesta sem mě stála hodně psychických sil a vaše pochopení je pro mě stejně důležité jako jakékoliv hlasy. Když jsem se dozvěděl, že se chystá Duos série, měl jsem hned jasno. Jednak jsem chtěl Mie vynahradit HvV a za druhé pro ni mám slabost. Přihlášku jsem za ni ze srandy sice napsal já, ale do hry se mnou nastoupila i přes to, že jsem ji pár dní před hrou dal svým chováním důvod, proč to nedělat. I když jsme občas měli jiné názory, tak jsme se na všem dokázali domluvit a nevynechávali se ze žádných tahů. Několik dvojic takové štěstí nemělo a parťák je stáhl s sebou. Já si nikoho lepšího přát nemohl. Epizoda 1. A teď začneme pěkně prvním dnem ve hře. Stal jsem se společně s Kristl, Martym, Deitzem, Wejou, Pantysem, Lucariem, Hlusi, Ozzym a Charliem členem kmene Alvarado. Brzy jsem navázal vztahy s většinou z nich, ale hlavní pozornost jsem věnoval alianci s Martym, Deitzem, Kristl a Wejou. Také jsem si rozumněl s Hlusi, ale ta mi dala jasně najevo, že na ní musím jít pomalu. Ve finále tak pomalu, že jsme spolu celou hru neměli žádnou alianci a řídili se jen vzájemnou důvěrou. Mým cílem od samého začátku byl průchod hrou s lidmi, kteří si to zaslouží. Zasadil jsem se o to, aby jako první odešli ti nejméně aktivní. Jelikož si takhle na začátku nikdo netroufl na velké tahy, tak se mnou souhlasili a hlavní iniciativu na zajištění outu na Lucaria jsem přenechal Kristl. S Deitzem jsme se pak plácali po zádech, jak jsme to udělali chytře a za hlavního stratéga bude ona. Já se jen postaral o Lucariovo ubezpečení ohledně jeho setrvání v kmeni. Musel jsem jako první do ali vykřiknout, že kvůli twistu se swapem nemůžeme nic riskovat. Založil jsem proto fake alianci kam jsem Lucaria přidal a jak již jsem řekl, zbytek lhaní jsem nechal na Kristl. Lucario tedy skončil první out. Epizoda 2. a 3. Druhou výzvu nám vyhrála šikovná Hlusi a na radu jsme šli až třetí den po prohře v rychlostní výzvě. Naštěstí jsme měli v kmeni stále někoho na koho se ještě dalo ukázat jako na neaktivního. Začal jsem si tedy psát s Pantysem a "podpořil" jeho návrh na out Deitze. Zároveň jsem se s ostatními domluvil, že dnes půjde Pantys. Všichni se ujali instrukcí na obelhávání Pantyse a jakmile byl plně ubezpečen neswapnul ani on a skončil pryč ze hry. Epizoda 4. Čtvrtý den nastalo promíchání. Aktuální složení mého kmene bylo: Karl, Andy, Sára, Johny, Hlusi, Ozzy, Charlie, Duša, ThunderTom, Freeze, Johnny, Ovečka, Vašek, Zinder a Abel. Tady bych měl asi říct, co znamená pojem Unity, který Odporko několikrát napsal na hlasovací lístek. Jednalo se o alianci, která vznikla před hrou a její součástí jsem byl já, Odporko a Zinder. Jednalo se o první a jedinou takovou alianci, které jsem byl součástí a později se předvěčil, že jsem o nic nepřicházel. Po promíchání jsem se tedy mohl spolehnout na Zindera, který se hned chlubil, jak mu nonstop blikají chaty a má už na své straně většinu kmene. Já si přitom s těmito novými lidmi neměl moc co říct. Výjimkou byl Andy, který nezačal konverzaci hned diskuzí o hře. Také jsem se zde shledal s Karlem, kterého jsem znal z HvV, kde jsme měli alianci, která však hned na samém začátku ztroskovala jeho vyřazením. Také jsem se snažil utužit vztahy s dalšími členy kmene původních Alvarado. Řekl jsem tedy Zinderovi koho tu mám na své straně a počítal s tím, že se dohodneme na založení aliance. Věděl jsem, že Zinder spolupracuje se Sárou, tak jsem založení ali chatu nechal na ní s tím, že se my 3 dohodneme koho si k sobě přibeherem. Jenže, co se stalo? Zinder začal do aliance házet lidi, se kterými jsem buď hrát nechtěl nebo si s nimi ještě ani nestačil napsat. Že to udělal bez jakékoli dohody mě naštvalo a cítil jsem, že chce mít hru pod kontrolou on. Zatím jsem však nic nenamítal. Hned po promíchání jsme prohráli výzvu a skončili na kmenové radě. Zde asi už víte, co se stalo. Zinderova aliance "Družstvo polárních kachen" jejíž členem byli kromě nás tří Abel, Freeze, Ovečka, Duša, TT, Vasil, Jonáš a Andy se rozhodla vyloučit Johnnyho. Jenže Andy informaci vynesl a společně s Charliem se postarali o Johnnyho swap. Kachničkám pomalu docházelo, že aliance nestojí na pevných základech a založila se nová s názvem "No rats allowed". Do ní nebyl přidán Jonáš, Vasil a samozřejmě Andy. Skončilo to tedy tím, že byl Andy označen za zrádce a společně s Charliem se snadno vyloučil. Kdyby mi Andy upřímně odpověděl na otázku ohledně HII, tak by vše skončilo jinak. Po tomto dni jsem tedy ztratil rovnou dva lidi, se kterými jsem chtěl spolupracovat. Epizoda 5. Pátou výzvu jsme opět prohráli. Nové Kachničky se tedy domluvili, že bude nejbezpečnější vyhodit Špinise, který k nám přibyl po Johnnyho swapu. Aliance už nabírala na pevnosti a já z ní byl stále rozčarovaný. Duša ani Ovečka si se mnou nic nenapsali a počítali prostě s tím, že když jsme spolu v alianci, tak ani nemusejí. S Thunderem jsem prohodil jen pár vět a s Abelem jsme se v soukromém chatu jen trollili. Tuhle kmenovou radu jsem Zinderovi řekl, že bych chtěl pryč Abelfreeze, abych oslabil Odporka o spojence, ale ten se mnou samozřejmě nesouhlasil. Jakožto prostředník mezi dvěma silnými hráči a to Zinderem a Odporkem, kteří se oba chlubili tím, jak mají skoro každého omotaného jsem cítil, že je potřeba jim nedovolit hru ovládnout. Proto jsem se nakonec rozhodl oslabit Zindera. Unity plán jsem měl v plánu držet dál, ale nenastoupil jsem do hry přece, abych se řídil dle toho koho chtějí out oni. To bych to pak mohl zabalit rovnou, protože hra, kterou bych si neužíval by pro mě neměla cenu. Svůj tah proti Kachnám jsem však nezačal až po prohrané výzvě a Zinderově neochotě naslouchat mým plánům, ale odstartoval jsem ho již toho dne ráno. Všechny hráče, kteří stáli mimo Kachničky jsem varoval o silné alianci, která tu vznikla a která je má v plánu po jednom vyřadit. Jonášovi a Vasilovi jsem prozradil, že do Kachniček už nepatří, protože byla založena aliance nová. Zároveň jsem jim připomněl, že tímto krokem riskuji já a nabízím jim pomoc, která se opakovat nebude. Večer už bylo vše připraveno a jen jsem založil hromadnou alianci všech, co do Kachen nepatřili. Po tom co jsem ostatním připravil půdu pod nohama, jsem jim řekl, že teď je to už jen na nich a snažil se opatrně podsrčit Dušu. Jak jsem řekl, tak jsem s ním v budoucnu nepočítal a věděl, že bude stát spíš při Zinderovi, který si bez něj bude muset najít jiné spojence. Třeba někoho koho mu tentokrát podstrčím já. Zároveň byl v duu s Ovečkou a tímhle pádem bych moc v kmeni převzal já, protože by Kachničky po outu dvou lidí a mé zradě přestali existovat. Souhrou šťastných událostí byl Duša Vasilův bývalý, takže se Vasil do akce zapálil nejvíc ze všech. Snad kromě Špinise, který prostě jen bojoval o přežití. Celý tah nám komplikoval jen Ozzy se Simčou. Nebudu říkat, jak dlouho mi trvalo jejich nesváry z osobního života strčit bokem a donutit je pro jednou spolupracovat. Vše jsem završil, když jsem Sáře napsal, že za Špinise hraji HII, protože mě Zinder vůbec neposlouchá. Ptáte se na důvod, proč plašit s HII, když jsem měl už vše připravené a Kachny nic netušily? Jednak jsem se ze Zinderova šílení náramně bavil a za druhé jsem všechny v "Antikachní alianci" utrvrdil v tom, že jsou Kachny zranitelné. Ti ihned začali všem škemrat o záchranu a ubezpečili ostatní v tom, že máme opravdu navrch. Snad to pomohlo zlomit i pár těch, co ještě váhali, jestli je tah proti Dušovi proveditelný. Ve zkratce vše vyšlo a já se snažil o to, aby mě ostatní moc neplácali po rameni, jak jsem je zachránil. Naštěstí se tímto tahem později chlubil Špinis a ostatní v tom viděli Vasila, který to prý domluvil jen proto, že měli vztah. Nemůžu uvěřit, že jsem po tomto tahu vše ututlal a nikdo ho nepřisuzoval mně. Říkáte si, že jsem zradil vlastní alianci, ale tenhle tah mi přinesl vděčnost od více lidí, než kdybych s Kachnami setrval, oslabil Zindera a zajistil mi silnou pozici v kmeni. Epizoda 6. Zas promíchání. Sice jsem měl v bývalém složení perfektní pozici, ale promíchání mě nijak neovlinvilo. Také jsem byl rád, že jsem nemusel se Zinderem už vést kohoutí zápasy. Pro změnu jsem v novém kmeni skončil s druhým členem Unity aliance. Odporkem. Potěšilo mě i zbylé složení. Klen, Johnny, Matty, Karl, Abel. Už tehdy jsem věděl, že jako první musí odejít Klen, protože je jediný, se kterým jsem neměl ve hře dohodu. Na radě jsme tento den neskončili. Epizoda 7. Další den se však Odporko rozhodl, že musíme dvakrát prohrál. Schválil jsem mu jen jednu prohru, ale zároveň jsem něměl chuť nic do soutěže tvořit, protože o můj život nešlo. Jen jsem si v tu chvíli říkal, že toho vola asi vyhodím, aby si uvědomil, že momentálně není v pozici, kdy by mohl riskovat. Bohužel nikdo proti Odporkově kravině, co do výzvy poslal neprotestoval a na překonání Mattyho vlajky nikdo neměl čas, takže jsme doopravdy dvakrát prohráli. Většina kmene chtěla vyhodit Abela a Klena. A Abel mohl vypadnout úplně snadno hned první radu, ale zajistil jsem, aby byl nejdřív odhlasován Klen. Dále byl slíben Abel a začal se probírat i Odporkův out, ten jsem jim zavrhl okamžitě, že je to předvídatelné, ale o Abelovi jsem silně přemýšlel. Odporko a Abel chtěli naopak napsat Mattyho. Člověka, se kterým mi to před lety ve hře dlouho klapalo a zároveň člena mé druhé aliance. Pro přehled jsem v této chvíli byl v jedné alianci s Odporkem a Abelem "Koňomrdi s velkým srdcem" a druhou ali tvořil zbytek členů: Karl, Johnny a Matty. Toto rozhodování pro mě bylo těžké, ale nakonec jsem si hodil v mysli mincí a napsal v posledních vteřinách Mattyho. Čekal jsem, že rada skončí 3:3 a od Abela i Mattyho dostanu pořádné důvody, proč si je tu nechávat. Ale Matty udělal tu blbost, že napsal hlas Odporkovi, takže rada skončila 3:2:1 a Matty se pakoval pryč aniž bych o jeho osudu musel rozhodovat sám. Že hraje s mou spojenkyní ze začátku Wejou jsem sice nevěděl, protože mě většinu hry naprosto nezajímalo, kdo s kým hraje, ale jejího odchodu jsem nelitoval. Alespoň jsem nemusel řešit další dilema v budoucnu. Po radě mi začal Odporko, Abel a Freeze děkovat za záchranu a já na něj byl trochu nasraný, protože se nic z toho nemuselo stát, kdyby Odporko neměl herní ego v nebesích. Udělalo by mi asi dobře na duši, kdybych tyto dvě kmenovky vypakoval jeho i Abela, ale plánoval jsem držet plán Unity. Já, Zinder a Odporko ve finále. S tím, že teď oba dva dostali lekci, aby mě příště víc poslouchali. Epizoda 8. Osmá epizoda a Odporko zas a zase usiloval o další prohranou výzvu. Jasně jsem mu řekl, že o to nemám zájem a s ostatními jsme výzvu vyhráli, i když se Odporko snažil vše kazit. Tentokrát prohrál kmen, ve kterém byl Zinder a Odporkovo duo Boston Martin. Řekl jsem Odporkovi ať si raději zajistí swap a vyhodí tam někoho ze Zinderových spojenců, ale Boston mu to nedovolil. Víme, že nakonec vypadl Boston Martin a stáhl s sebou Odporka. Moje plány na Unity finále byly v tu chvíli vniveč. Na druhou stranu si za to Odporko mohl sám. Kdyby minule tu výzvu nechtěl za každou cenu prohrát hned dvakrát, tak tuhle klidně vynechám. Epizoda 9. V devété epizodě a bůh ví kolikátém dni nastalo sloučení. Kupodivu jsem zde měl celou Antikachní alianci a většinu ostatních spojenců. Mimo moje herní přátele/spojence nepatřil jen Márty s Fílou, o kterých Zinder mluvil jako o svých top spojencích. V tu chvíli bych byl sice nejraději, kdyby byli vyloučeni oni, ale neplánoval jsem první radu po sloučení dělat nic velkého. Teda do té doby, než mi Mia napsala, že Márty schýzuje a zkouší na ni "Víme, že chcete napsat nás", i když o tom nepadlo ani slovo. Napsal jsem mu tedy trochu neobratným způsobem, že mě nezajímá odkud to slyšel, ale že mě maximálně zajímá, kdo tu šíří takové blbosti. Nevím, jestli jsem ho tím urazil nebo se mi jen vysmíval, ale odpověděl mi dost hnusným způsbem, takže jsem konverzaci raději ukončil a sondoval, jestli mají ostatní zájem ho dnes napsat. Bohužel do toho se mnou nechtěla jít Mia, takže jsem plány, které si na sebe Márty přitáhl sám raději odvolal. Mrzí mě, že jsem musel Karla a Ozzyho vyloučit, protože to byli moji důvěrní spojenci, ale v té chvíli to bylo nejrozumnější. Mým spojencem byl v tuto chvíli každý a já bych příště musel někoho zradit tak jako tak. Vznikla z toho jednohlasná kmenovka, která mi nezískala další nepřátele. 10. Epizoda Zde jsem na základech z předšlého dne začal už doopravdy pracovat na tom, aby Márty a Fíla hru opustili. Proti Mártymu jsem používal jeho chování a proti oběma silné spojenectví se Zinderem. Moje pravidelné útoky na Zindera a jeho spojence měli vzbuzovat pochyby o našem spojenectví a zároveň ho oslabit. S Plánem na Mártyho a Fílův out mi hodně pomohl Deitz. Dohodl jsem se s ním na něm už dopoledne. Večer před kmenovou radou však nastal speciální okamžik a s pár lidmi jsem si tu poprvé zavolal. Jednak jsem out na Mártyho/Fílu řešil s Jonášem a Miou a také jsme hovor vedli s Deitzem. Zinder, který se hovoru se mnou doposud vyhýbal se najednou chtěl přisrat taky, aby nám out na Mártyho a Fílu rozmluvil. Vůbec mě nepřekvapil a jel si prostě to svoje. Out na Jonáše a Vasila, který jsme mu s Miou nechtěli dovolit. Když nám oznámil, že se setkal s Deitzem, se kterým si potřásl rukou na finále a dohodli se na vyřazení Jonáše, tak jsem mu odpověděl, že naše plány s Deitzem jsou trochu jiné a Deitzovi napsal, ať mu to řekne. Po krátkém momentu se do hovoru opět připojil Deitz a Zinder svůj boj proti Jonášovi vzdal. Prý k Zinderovu obratu přispěla i informace o osobním sektání Abela s Mártym, ale to byla věc, která mi osobně byla úplně ukradená a ani jsem ji nezařadil do své masáže proti Mártymu. V momentě, kdy jsem byl na lince jen já, Mia, Zinder a Deitz jsem nadhodil ideální představu o F3 - ano celou hru jsem počítal s tím, že bude F3 a ne F2. Tato sestava ve finále by se mi líbila, ale vždy jsem při těchto slibech počítal s tím, že se něco pokazí. Po euforickém hovoru a dni plném intrik skončila rada dle představ a Márty s Filou opustili hru. A ani Fílovo namotávání Mii s falešnou imunitou k jeho záchraně nepomohlo. 11. Epizoda Jedenáctou epizodu jsem si představoval tak, že vyšoupneme konečně Špinise a Johnnyho, kteří vedli dost podlou hru pod Špinisovou taktovkou. Uměli využít každé info, co se jim dostalo k tomu, aby způsobili trochu chaosu a já dávno věděl, že na ně spoléhat nemůžu. V ten den jsem byl ze hry hodně vyčerpaný. Nonstop taktizování a kmenovky do půlnoci s vstáváním v 5 si na mě vybraly daň. Také mě začal hlodat ošklivý volební hlas, který jsem napsal Mártymu. I když Deitzův výbuch smíchu během čtení hlasů je nezapomenutelný, tak jsem si uvědomil, že jsem to přepískl. Proto jsem mu raději napsal důvod, proč jsem to udělal a vše jsme si vyjasnili. Má nálada tedy nebyla velká a nechal jsem všechno na Mie. Tuto radu jsem zažil úplně první blind. A to skrze mého největšího spojence Zindera, kterému zhasla pochodeň. Vinu dávám sobě i jemu, protože ten den měl asi stejnou náladu jako já. Přešly ho veškeré tahy proti Jonášovi, které chtěl provést i dnes a smířil se s hlasováním pro Johnnyho. Upřímně v téhle chvíli musím přiznat, že kdyby si Zinder stál za svým, tak bych svého dalšího skvělého spojence Jonáše zradil a odměnil se tím Zinderovi za vyřazení Mártyho a Fíly. Doteď nemůžu uvěřit, že se nám ho podařilo proti nim přemluvit. Po kmenové radě jsem v zoufalosti po vyřazení Zindera udělal asi největší podlost za celou hru. Hned jsem se Sárou začal řešit, proč Zindera zradila. Pak ji řekl, že náš plán byl skončit se Zinderem a Deitzem ve finále a z centra dění jsme ji vynechávali jen proto, že nám to Deitz zakázal. Zakázal je totiž silné slovo. Deitz nám celou hru naznačoval, že s ním je Sára sice ve dvojici, ale vůbec si nevěří a raději ji nemáme ani podávat informace, aby neudělala nějakou blbost. Teď chápu, že si tím rčením Deitz chtěl zajistit jen to, abychom neměli s Miou Sáru na své straně a on se nás pak mohl zbavit. Po tom, co jsem Sáře napsal, že jsem s ní chtěl skončil ve F3 mi narovinu řekla, že ona s námi hrát nechtěla a začala se zlobit, že jsme měli nějaký zákaz ji psát. Hrál jsem to přes to, že takové byly prostě rozkazy a chtěl bych to napravit, čímž jsem ji ublížil ještě víc. Deitz mi kolem jedné ráno napsal ožraleckou zprávu plnou hněvu ve které stálo, ať přestaneme do Sáry něco hustit nebo jsme out příště my. Další zprávu naštěstí smazal, takže nevím, jak ten rage pokračoval. Každopádně mi později během dne oznámil důvod. Sáru jsem tímhle tak ranil, že Deitzovi hrozila odchodem ze hry. Zároveň mi prozradil, že ty pochyby o Sáře v nás vybudoval záměrně, ale ve skutečnosti ji o všech plánech říkal. Tohle jsem později využil proti němu. Ohledně Zindera mi řekl, že ho prostě jen obehrál a hra jde dál, což mou důvěru vůči němu snížilo ještě víc. Věděl jsem, že se ho musím zbavit, ale plánoval jsem to udělat až následující radu. Upřímně jsme se po odchodu Zindera a tomu, že nás všichni spojenci při jeho outu obešli cítili úplně na dně a nepočítali, že se udržíme další radu, natož do finále. Mia tedy jasně řekla, že Deitz musí odejít teď nebo nikdy. Já souhlasil a začal Deitze ještě víc zpracovávat, aby měl dojem, že jsem úplně naivní blbec, co mu po tomhle bude věřit. Dokonce jsem mu napsal takovou pěknou zprávu: "V týhle hře musíš někomu věřit, aby ti nejeblo. Klidně tomu největšímu lháři. A já se rozhodl věřit nadále tobě, takže doufám, že jsem vsadil na správného koně." Odpověděl mi, že mě nezklame a navzájem jsme si lhali dál. Před Deitzem jsem opět nadhodil Špinise a on mi ho odkýval. Zároveň z něj už podruhé za hru vylezlo, že nechce Abela a Freeze pouštět ve hře daleko, protože je už jako spojence nepotřebuje a hrozí, že to v budoucnu rozjedou. To byla další věc, kterou jsem použil jako munici neboli hřebíky do jeho rakve. Nastal dlouhý den plný mého snažení ve všech vzbudit obavy a nedůvěru k Deitzově osobě. Použil jsem vše, co se jsem měl. To, jak Deitz potřásl Zinderovi rukou. Jak od něj mám slíbené finále. Že tu má Abela a Freeze, kteří jsou jeho freevoty. Jak využíval Sáru proti nám. Jako první jsem si získal Hlusi a Maldu. Ti se chopili úkolu sehnat další lidi, co by Deitze napsali. Počítal jsem také s Jonášem. Ten nám hned po blindu na Zindera přiznal, proč to udělal a zároveň řekl, že s námi chce do finále, protože spolu de facto hrajeme od začátku a naše cesty se nekřížily. Je pravda, že spojenectví s Jonášem si nemůžu vynachválit a jako dvojice jsme se celou hru chránili, i když o tom, co se honí Vasilovi v hlavě jsem přemýšlel celou dobu. Nakonec jsem naťukl otázku ohledně Deitze i u Freeze, když jsem mu opatrně napsal, jestli se jedná o nějakou zkoušku důvěry, když Deitz o nich dvou vypráví, že je už nepotřebuje. Freezova upřímná odpověď mě zahřála u srdce. Právě jsem Deitze zbavil o spojence, u kterého nepochyboval o jeho oddanosti a využíval ho jen jako freevote. Na poslední chvíli jsem si nechával řešení Deitze u Martyho, protože jsem nějak tušil, že tu k němu bude mít nejblíž. Předběhl mě však Malda, když mi oznámil, že mu to už řekl. Tuto informaci jsem oznámil do aliančního chatu s Jonášem a hned nato Jonáš začal vyšilovat, že to Marty asi Deitzovi řekl, protože Deitz začal navrhovat na out Maldu, jako zrádce. V tomhle jsem se odmítl párat a také odmítl, že z toho před Martym vycouvám a Maldu varuju. Raději jsem vše začal napravovat přímo u droje a Martyho naštípl otázkou, jestli má od Deitze také slíbené finále. Pak jsem pomalu spouštěl pohádku o zlém a podlém Deitzovi jako u ostatních. Martyho váhání bylo vidět do poslední chvíle, ale nakonec to skončilo perfektně. Dokázali jsme s Miou a ostatními přesvědčit úplně všechny a Deitz schytal takový blind, který si přesně zasloužil. 13. Epizoda Mnoho dvojic už nezbývalo, ale stále tu byl Špinis a Johnny, kterých jsem se byl ochotný zbavit už po sloučení. Ale ukázalo se, že nejlepší je si je tu nechávat, abych měl vždy na koho ukazovat bez obav, že si hru zavařím. V tento čas tu však kolovalo ještě jméno Martyho, které nadhodil Jonáš. Marty byl od začátku člověk, se kterým jsem hrál. Spojenec je asi moc silné slovo, protože Marty ve zkoušce důvěry moc neustál, ale i tak jsme doposud neměli důvod proti sobě jít. S Miou jsme to dlouho zvažovali. Marty i TT jsou zvířata na výzvy a později bychom se jich nemuseli vůbec zbavit. Navíc jsme věděli, že mají HII. Definitivní rozhodnutí přišlo ve chvíli, kdy jsme se od Jonáše dozvěděli, že Marty chce jít proti nám. Martymu jsem tedy předvedl divadlo ve stylu blbce, který počítá s tím, že dnes půjde pryč Špinis a to stačilo. Provedli jsme to tak svěle, že i když měl Marty imunitu z výzvy a ještě HII v kapse, tak vypadl on a ne my. 14. Epizoda Zde jsme byl v situaci, kdy jsem měl "dohodu" na finále úplně se všemi kromě Špinise a Johnnyho. Respektive Abelovi s Freezem jsem finále nesliboval, jen ho ode mě automaticky čekali a Hlusi jsem jen psal, že bych s ní do finále chtěl, ale žádný slib vzájemně zpečetěn nebyl. Už nemělo cenu si tu Špinise s Johnnym nechávat, takže jsme se postarali o jejich out. Tohle byla nejsnadnější kmenová rada od sloučení. 15. Epizoda V této chvíli jsem čekal, že budou jako výzva videa, což by znamenalo F3. Bohužel jsem zažil zklamání a musel přehodnotit koho napíšu. Věděl jsem, že ve finále chci Jonáše a jeho Vasila. Abel a Freeze ani Malda s Hlusi nehráli takovou hru, která by si dle mého názoru F2 zasloužila. Nakonec jsme si s Jonášem a Miou řekli, že Malda s Hlusi by měli větší šanci na výhru videa, takže jsme si tu nechali do F3 Abela a Freeze. Hlusi to naštěstí vzala nejlépe ze všech hráčů, co tuhle sérii hráli. 16. Epizoda Zde jsem měl jasno. Mia usoudila, že je už zbytečné lhát a budeme upřímní. Čekal jsem, že to Abelfreeze vezmou lépe, ale chápu, že takhle před finálem se chce člověk udržet zubynehty. Rád jsem s nimi hrál a jsou to dobří a vtipní chlapi, ale nejsem člověk, který by si vzal do finále toho slabšího. Jonáš do hry dal více času i energie, než ti dva a měl jsem s ním zpečetěný slib na finále z obou stran. Psalo mi více lidí i mimo hru, ať si Jonáše s Vasilem do finále neberu, ale já držím své slovo a jsem právě ve finále s lidmi, kteří si to zaslouží stejně tak jako já a Mia. K porotcům na závěr: Ještě ke každému z vás dodám věci, které bych chtěl říct a do popisu průběhu hry se mi nehodily. Fíla - V závěrečce jsi mi vytknul, že jsem ti neodpověděl na zprávu. Upřímně jsem tě v návalu zpráv při taktizování proti tobě úplně přehlédl. Bylo to hlavně kvůli tomu, že jsi mi ani nepřijal žádost o přátelství (ta ně mě blikla teprve teď při psaní řeči, lol) a tvá zpráva na mě nevyskočila. Všiml jsem si až druhý den a na zprávu: "Ahoj, chlapče" jsem ti neměl moc co říct. Příště mě nazývej třeba dědou. Ale společné slovo bychom spolu v té fázi už beztak nenašli. Akorát bychom si navzájem mazali med kolem huby, jako jsi to dělal Mie s tou imunitou. Márty - Oba jsme hráli agresivní hru. Škoda, že jsme si nesedli. Hnusní jsme na sebe byli navzájem, ale ohledně toho hlasu jsem to přehnal. Vyříkali jsme si to ale mimo a před ostatními to hájit nemusím. Deitz - Hraní s tebou mě bavilo snad nejvíc ze všech. Máš dokonalé strategické myšlení a nebojíš se to dát ostatním najevo. Problém je u tebe, že umíš hrát jen jako villain. Finále s tebou a Zinderem by se mi opravdu líbilo. Sára - Po prvním promíchání jsem s tebou chtěl hrát kvůli tomu, že jsem počítal, že jsi 100% se Zinderem. A kromě toho jsem vycházel s tvým duem Deitzem. Vše mi říkalo, abych s tebou spolupracoval, ale po blindu na Dušu jsi mi přestala věřit. A jak jsem napsal v řeči, tak v tom hrály i ty nejistoty, kterými mě krmil Deitz. Chápu, že jsi o takové finále, kam bychom tě dotáhli bez jakýkoli spolupráce neměla zájem. Špinis - Při blindu na Dušu jsme se oba potřebovali, ale je škoda, že nám to ve sloučení nevyšlo. Raději sis zvolil jiné spojence a tvé neuvážené posílání konverzací tě u mě navždy zazdilo. Pak jsem tě tu nechával jen protože tu byly větší hrozby. Johnny - My si psali jen když to bylo nutné. V momentě, kdy jsem zjistil, že velení přenecháváš Špinisovi, kterému jsem nevěřil, nemělo moc ani cenu ti něco nalhávat. Karl - Z tvého pohledu jsem se možná zachoval jako srab, ale bylo to nejlogičtější, co jsem udělat mohl. Snažil jsem se skoro celý průběh kmenovky, abyste nešli s Ozzym pryč, ale umím poznat, kdy prostě není ta vhodná doba dělat tah. A abych byl upřímný... Věděl jsem, že dokážu hru projít i bez tebe. Nejsem tu od toho, abych si hrál na superhrdinu a zachraňoval všechny spojence. Ozzy - Během tvoření Antikachní ali jsi mi dával hodně zabrat. Myslel jsem, že mi rupnou nervy, když ti byla hra úplně ukradená a řešil jsi spíš osobní neshody s Hlusi, čímž jsi mohl hru pokazit všem. Naštěstí pak vyšlo najevo, že ti není vůbec dobře a tvá nálada se tím vysvětlila. Nakonec jsi taky udělal to, co bylo rozumné a za to jsem rád. Zbytek jsem už napsal ke Karlovi. Zinder - I když to tak nevypadá, tak tě respektuji jako hráče i člověka. Unity jsem plánoval držet, štvalo mě jen, jak jsi hru chtěl hrát po svým. Jak vidíš, tak jsem se sem dostal i bez tebe a tvých spojenců. Také jsi mě zklamal tím, že jsi vyšoupl ze hry Odporka. Ale možná jsi mi tím dal ještě víc prostoru se sem probojovat. Sabina - Napsali jsme si doslova jen pár trapných vět. Ve hře byli hráči, u kterých jsem musel bojovat o důvěru, ale u tebe mi stačilo jen to, že jsi věřila Zinderovi a řídila se dle jeho hry. Snad se víc poznáme u nějaké jiné hry. Marty - Na samém začátku hry jsem tě bral jako nejspolehlivějšího člověka, se kterým jsem se chtěl prokousat hrou. Ale finále jsme si nikdy neslíbili. Když jsem se tě zeptal, jestli bych ti ve finále vadil, tak jsi mi odpověděl jen ve stylu: "hm, asi bych problém neměl". Zároveň jsme byli domluvení na tom, že založíš tu alianci s Hlusi a Maldou. Připomněl jsem ti to dvakrát a přesto nic. Tys se mnou fakt hrát nechtěl a já to chápu. Nevím, jestli jsi to psal k hlasovacímu lístku ty, ale bylo tam zmíněno, že si s Miou postup nezasloužím, protože jsou tu lepší. Doufám, že jsem tě přesvědčil, že jsem ti ve hře rovný. Dal jsem do toho vše. Thunder Tom - My dva spolu krátce mluvili, ale pak nastala doba, kdy jsem alianci Kachen zradil a měl jsem dojem, že proti mně půjdeš. Ve sloučení jsem pak vše řešil přes Martyho nebo nechával své spojence, aby s tebou probrali hru za mě. Jsi jinak též skvělý hráč, který mi mohl hru zavařit. Abel - Tvý madlips, ostatní blbosti a trollení tuhle hru dost oživovali. Ukázalo se, že jsi tu přecijen taky něco zahrál, máš nějaký přehled a ostatní tě podceňovali. Zároveň si stojím za tím, že sis finále nezasloužil vzhledem k tvému malému času na hru, kdy jsi schytal spoustu selfvote a nebyl součástí spousty významných kmenovek. Freeze - U tebe se zdálo, že jsi do sloučení afkoval. Ale po tom, co jsem ti napsal ohledně svých obav jsi mě vyslechl a rozhodl ses držet se mnou. Za to ti jsem moc vděčný. Tvá důvěra, kterou jsi do mě vložil mě dojala, ale sám víš, že jsi už byl v lepší formě. Hlusi - Skvělá sociální hráčka. Nebo si snad jen ráda píšeš? Bylo si těžký u tebe získat důvěru a bylo na tobě vidět, že se ti příčí někoho jen tak odhlasovat. Skoro jsem se bál, že to opravdu neuneseš a ze hry odejdeš. Kažodpáně tě tu měli snad všichni rádi a jsem rád, že sis našla času tak akorát, abys se mnou vždy projednala hlasování na radách a promluvila si s Maldou a dalšími. Malda - Tys tu chuť do hry teď fakt neměl. Jsem ale rád, že jsi se mnou držel ve chvílích, kdy jsem potřeboval každou pomoc při hlasování. A ještě něco k dalším finalistům: Jonáš - Hráli jsme spolu od prvního promíchání až do finále. My vás chránili před Zinderem a vy jste se nám odvděčili v pozdější fázi. Slovo na finále jsme si dali nějak po Zinderově outu a já si byl od té doby jistý, že ho dodržím. Jsem rád, že jste to samé udělali i vy a právě proto jsme tu s Miou s vámi a ne Abelfreezem. Vasil - Ty jsi byl celou hru dost nevyzpitatelný. Pobavilo mě, když ses začal Mie po tvým hlasu pro ni omlouvat s tím, že jsi byl prostě ožralý a vůbec nevěděl, co se stalo. Ty tvý výstupy mě popravdě vždycky pobaví. Na kmenovkách jsi často hlasoval úplně bokem, aby sis proti sobě nikoho nepoštval a já měl celou hru strach, že kvůli tomu jednou doplatím. Každopádně jsi s námi držel a jsme naštěstí spolu ve finále. Sám jsem hodně zvědavý na tvou finálovou řeč. Závěrem chci všem poděkovat za hru a vytknout, že nic z toho, co jsem popsal nebyla jen má práce. Každého svého úspěchu jsem tady dosáhl jak s vaší pomocí, tak shodou společných cílů. Ve finále jsem poprvé hlavně kvůli tomu, že jsem si konečně uvědomil, že musím hrát big game od začátku do konce a stát si vždy za svým. A hlavně díky Mie. I když ona si na svou první kmenovku musela dlouhou dobu počkat. To čeho jsme však dosahovali po sloučení bylo jen kvůli naší vzájemné spolupráci. Před každým plánem jsme probrali veškeré možnosti a vybrali si vždy nějaký střed mezi volbou hlavou a srdcem. Do hry jsem dal maximum času, energie i kuráže, abych všem dokázal, že nejsem takový outsider, který byl většinu předchozích her mimo centrum dění. Věřím, že porota nerozhodne jen na základě sympatií, ale ocení především samotnou hru. Ještě jednou díky za hru všem hráčům a Kellymu. Bez vás bych si ji tak neužil. Zdravím vás sněžné vločky, co si budem, píšu to na poslední chvíli po prokalené noci, ale je čas vám hezky objasnit, ale nečekejte prosím 5000 slov jako napsal Hroptr, protože nejsem žádnej spisovatel od 91. a taky vám více doporučuju si pročíst právě Hroptrovu finálku, protože ta bude asi krapet líp popsaná, protože určitě znáte ten pocit, když ke konci hry máte všechno shrnout a vy si můžete vzpomenout jenom na nějaký memes a to jak tahle hra trvá zkurveně dlouho. Každopádně, tady spíš čekejte srnandičky než vlezdoprdelkování, protože na to mám moc prořízlou hubu. Začala bych vlastně nějakým úvodem, co se týče mojí dvojice - Hroptr. Na jednu stranu byla s ním extrémně náročná, pár dnů před hrou jsem ho málem poslala dohajzlu, protože občas jedná až moc unáhleně a neuvědomuje si nějakou hranici. Na druhou stranu je to skvělý v tom, že se s vámi skvěle pohádá, což je občas u moji osobnosti potřeba a navíc jsem tak vychcaná, že to umím všechno svést právě na něj, aby se cítil špatně on. Promiň Radku, nemůžu si pomoct. Ano, hra s ním byla náročná, protože jsem snad nikdy nepoznala člověka, který by to tak tryhardil jako on, což je na jednu stranu dobře, protože já to měla z části na párku, a to hlavně na začátku, protože jsem se nedostala do sloučení na nějakou kmenovku, občas mě to tak sralo, že jsem si říkala, proč jsem nezařídila abychom to prohráli. Ačkoliv se vám Hroptr může zdát jako strašnej kokot, tak tomu tak není...alespoň někdy ne. Každej jsme nějakej, hlavně to můžete vidět na téhle Surv komunitě a nehodlám někým, tak opovrhovat jen skrz to, že se trochu liší, ať už jakkoliv. Takže překousněte jednou ty vaše předsudky a uvidíte ho úplně z jiné strany. Jako v prvním kmeni jsem se ocitla v kmenu CERRO, který se skládal z Andyho, Špinise, Karla, Johnyho, Mattyho, Sabiny, Sárinky a mě. Znáte všichni ty první dny, kdy musíte obepsat půlku lidí, protože druhá vám už napsala. Andyho jsem znala se několikrát jsme spolu hráli a spolupracovali, takže tam nebzlo co řešit. Sárinku jsem taky už nějakou dobu znala a u ostatních si řekla jedno velký wtf, kdo to je. S Jonášem jsme o sebe zakopávali už nějakou dobu v Držácích (Surv skupina, kde Grey fotí piva a snaží se bejt vtipnej a ostatní se tam uráží.). A taky určitě znáte takové to, když úplně zezačátku nevíte, co si k tomu člověku můžete dovolit, takže jsem psala hodně opatrně, protože moje vtípky a smysl pro humor očividně pár lidí nechápe. Nakonec y toho vylezlo, že je to stejnej dement jako já a tak jsme začali spolu i hrát hry mimo hru a určitým zoůsobem se sblížili, ideální stav. Další tu byla Zinderova Sabča, která sice moc nenahrála, ale má alespoň ráda dobrou muziku, se kterou jsem si taky okrajově popsala. Pak tu byl Eda, který mi hned druhou zprávu napsal o hře a to bylo taky ideální, neztrácel můj drahocenný čas, kulišák jeden. Hned od první zprávy mi došlo, že Matty bude trochu odlišnej a hned mě znepokojila první kmenová zpráva, která ze sebe vyjadřovala tu nadřazenost, což se taky později ve kmeni ukázalo. Výzvy jsme vyhrávali pravidlně a tak vždycky byli jenom hroty okolo výzvy, což si fakt myslím, že jsem vždycky přiložila ruku k dílu. Zatímco ostatní kmenz řešili kmenovky, u nás se tvořila jedna velká aliance, kde byla většina kmene aby kmenovky probíhaly bez komplikací. Vznikla aliance "Granátová jablka" s Andym a Jonášem, kde jsme si tak nějak okrajově slíbili F3. Popravdě, začátky ve hře jsou extrémně nudný a občas je potřeba se hodně přetvařovat, takže granátová jablka byl pro mě takovej útěk od hry, kde jsme dělali memes a smáli se pičovinám. Takže jsem prostě v tuhle ali měla velkou víru. Chci tu zmínit pár odchodů dvojic, u kterých mě to mrzelo, nebo jsem měla pocit, že odešli zbytečně moc brzo - V první řadě Mateo a Ivan, kulišáci, které mám hodně ráda a bohužel jsme si ani nestihli zahrát. Odporko dal jasně vědět, že je in the game. Jako další pak byl Andy a Charlie, úplně nevím čím to bylo, ale je jasný, že kdzž jeden řekne tohle a druhý tamto, nemá to dobrej dojem na ostatní. Pamatuju si, že Zinderovi jsem napsala něco jako "Tyvoleee", protože ikdyž jsme se Zinderem spolupracovali nejvíc. Postupně mi brali lidi, se kterými ta hra mohla dopadnout úplně jinak a já nemohla dělat vůbec nic, protože jsme dohajzlu pořád nebyli na kmenovkách. Díky tomu zanikla aliance "Granátová jablka". Další byla Weja, ten odchod mě taky mrzel. Ikdzž nerada hraju s holkama, ona mi vždycky sedla, ale to už říkám několikátou hru, ve které jsme spolu byly. Přeskočím některé věci, protože v mém kmeni se vůbec nic special nedělo a nebylo nic zásadního, takže se vrhnem na slučko. KONEČNĚ PROBĚHLO SLOUČENÍ, do kterého jsem se nakonec dostala i přes to, že jsem byla na dovolené a to se dohajzlu taky musí ocenit. Konečně jsem byla blíž lidem, se kterými jsem chtěla hrát. Neměla jsem v tu dobu vůbec dobrej pocit ze svoji pozici ve hře a z pozice Zindera, protože ten ji měl až moc dobrou a zasluhoval pomalu všechny tahy. Prej i ty, ve kterých se víc angažoval Fíla a to bylo outnutí Odporka mehehehehe. Popravdě zase nevím jak to bylo, ale Zinder byl v tu dobu smutnej, že Odporko si to tak vzal a Fiflip zase, že zásluhu dostal Zinder. Ve sloučení teprve začala nějaká pořádná hra, protože ten pocit před kmenovkou, ty nervy a zaspamovaný mess mi prostě chyběl. S Mártym jsem se skvěle seznámila a ten kluk mi extrémně sedl, kulišák medovej. Víc než hru jsme probírali ale osobní věci a spíš se ten vztah táhl k nějakému velkému přátelství a říkám vám. Netahejte do hru city, doplatíte na to. Najednou Márty úplně změnil chování a mně bylo jasný, že tady prostě něco nesedí. První mi strašně cukal až nakonec z něj vyšlo, že se doslechl, že je chci out. Od Karla. Karl zapíral a já se smála tomu, že buď na mě něco zkouší, nebo že zas někdo říká takové píčoviny, ikdyž byla pravda, že se Radek chtěl pokusit je vyhodit. Můžu říct, že duo Márty a Fíla nebylo špatné, ti kluci se skvěle doplňují ale ta sehranost chyběla a to jsem se uvědomila v té chvíli, když mi každý psal úplně jiné jména a Fiflip prostě neumí lhát nebo co. Na Fiflipa jsem byla od začátku toxic a mělo to svůj důvod. To, že jsem někomu kouřila péro neznamená, že mě má pod palcem, jak prej Fíla psal. Z hry jsem vymazala veškeré city co byly a další pičoviny, co do hry nepatří. ALE HÁDEJTE CO UDĚLAL, PŘESNĚ NA TOHLE TO ZAČAL HRÁT a já mu nevěřila ani hovno. Pak s tou falešnou imunitou se ukázalo, že jsem měla pravdu, nice try. Tak nějak po tom dni jsem měla jasno, že takhle se to dál nedá a Fíla musel pryč. Kdyby to šlo, nechala bych si Mártyho ve hře. Okay, teď se mi vymazala čast textu, takže to zrychlím a pak se hned odstřelím. Shrnu to nejdůležitější, takže Zinderův out mě zabolel nejvíc, protože se prostě vzdal a to je pussy mood. Za dvě piva a pohlayení po vlasech ti to možná odpustím. Podle toho co to bude za pivo. Čímž značně oslabil i nás a náše pozice ve hře nebyla moc dobrá. Bylo naprosto jasný, že musí jít jako další Deitz, protože jinak nepochybuju, že by se dostal až do finále. Hroptr a Jonáš souhlasili a Deitz šel out. Deitz měl fakt dobrou hru jako svině, že jsem mu ty lži sežrala i já. I tak seš frajer a tvoje máma ještě větší. Naše pozice se značně zlepšily, teda alespoň jsme si to mysleli, dokud nám Jonáš neřekl, že do nás Marty chce jít, protože to byla otázka času, protože celou dobu pekl se Špinisem. V tu chvíli asi nebzlo co řešit, protože hlasy jsme měli a tímhle chci poděkovat hlavně Jonášovi, který nás sejvnul. Zmíním ještě Abela a Freeze, protože mi to přijde důležitý i přes to, že neměli špičkovou hru, joky házeli vždycky dobrý a bojovali do poslední chvíle. Už mi přišlo fakt k hovnu někomu něco nalhávat a tak jsem byla upřímná a doufám, že to alespoň ocenili. Kdo ví jestli bychom měli větší šanci vyhrát, ale v té chvíli už nebylo o čem diskutovat. Ke konci chci ještě zmínit Simču, která mi taky sedla a poděkovat, že nám věřila a tahala to s náma a vlastně nám sejvovala prdel. Hroptr ti dá pusu pak někdy. Už mě urguje Kelly, který se díkybohu včera aspoň nepoblil, takže to ukončím. Omlouvám se, že je to na přeskáčku, ale občas je ten život důležitejší než tahle hra a to asi každej ví. Jsem ráda, že jsem se dostala až sem, i když ze začátku jsem vůbec neměla hype a nakonec to byla fakt jazda. Pokud jsem se někoho dotkla, jak už slovy, nebo mým humorem, tak se omlouvám, jsem holt takovej kretén. Děkuju Kellymu a hlavně Radkovi, ať už jak za to nerdění a tryhardění a že jsme to spolu vzájemně nevzdali. I kdybychom nevyhráli, tak vím, že to přátelství jenom tak nezanikne. Fakt mám pocit, že jsme jako jedni nejvíc spolu spolupracovali jako duo a toho si vážím. Zdarec a já jdu po čtyřech hodinách spinkat. Předtím než se vrhnu na závěrečku, tak bych chtěl poděkovat všem hráčům v této sérii - prejury, porotcům i našim spolufinalistům a samozřejmě Kellymu za tuto zábavnou a neobvyklou řadu. Tak teda ke hře. Na úplném začátku, v prvním kmeni, se toho nic moc zásadního nestalo. Bylo tu pár lidí, co už jsem znal z minulých her (Sarinka, Matty, Andy) a pár lidí, co jsem o nich věděl, že existují a okrajově se s nimi setkal, ale nijak se s nimi nikdy nebavil (Mia, Sabina, Špinis a Karl). Eda a Laci pro mě byli spíš neznámou. Problém byl, že Mattyho jsem v JTvoru docela brutálně podrazil a tak jsem se bál, jestli si to nějak nepřenese do této hry, což se ale naštěstí nedělo (nabídl mi "příměří" a chtěl se mnou hrát). Jenže hned první začala taková menší bitva Matty vs Sárys a on byl v menšině, takže jsem doufal, že nebudeme muset jít na radu, aby se nemuselo nic řešit. Poté nám na vliv dvojic vypadli Eda a Laci, což pro mě nebyl až takový problém, protože jsem si s nimi moc nenapsal. Eda sice byl se mnou v ali, ale nebyl až tak potřeba a Laci byl vesměs afk. Pak přišel swap do dvou kmenů po 16 lidech, což bylo docela maso. Nejlepší věc na tomto swapu bylo to, že jsem se nemusel bát o Vaška, jehož život ve hře byl prakticky v rukách Zindera (měli jsme dohodu, že já budu chránit Sabinu a on Vaška). Taky jsem do kmene dostal právě Zindera a třeba Hroptra, kterého jsem okrajově znal z Držáků a hned jsme si rozuměli, jelikož jsem si taky rozuměl s Miou. První radu měl být easy out na Johnnyho, on se to ale bohužel dozvěděl a tak se swapnul a Špinis, který k nám došel začal vytvářet alianci a jelikož jsme spolu byli v původním kmeni, tak mě do ní přidal. Bohužel jsem mu lhal, jelikož mi bylo od spojenců řečeno, že další "jednoduchý" hlas je Ozzy a já jim věřil a tak jsem ho dal, jenže oni se rozhodli podrazit Andyho, což mě vcelku zamrzelo. Hroptr tou dobou přemýšlel, že bychom mohli svrhnout dominantní alianci Polarních kachen (Zinder, Sarys, Dušan, Ovečka, ThunderTom, Abel, Freeze a teoreticky Hroptr), ze které jsem byl nepřímo vyhozen, což mě vcelku mrzelo, ikdyž to nebylo nijak myšleno proti mě. Naštěstí Hroptr měl plán, jelikož s sebou nechtěl nechat zametat a chtěl být ten, co má sílu, což mi nevadilo, jelikož jsem věděl, že jsme s Vaškem pro tento plán důležití. Tak jsme se spojili a díky Abelovu samohlasu jsme vyřadili Dušana a Ovečku spolu s outsidery kmene. Nechtěl jsem jít na další radu, abych nemusel vyhodit lidi, co se mnou mohli potenciálně spolupracovat, což se naštěstí nestalo. Potom následoval další swap, který byl tentokrát úplně fantastický - dostal jsem Vaška, jednoho z mých historicky top spojenců alias Martyho, Miu, se kterou jsme si hodně rozuměli v původním kmeni, Spinise, se kterým jsme spolupracovali a rozuměli jsme si a taky Weju, se kterou jsme se poprvé setkali ve Frankieho BB FaF, který proběhl den nebo dva před řadou a byli jsme v pohodě. Pak jsme dostali nějakého random týpka, který se už swapnul a moc se nezapojoval ani po jedné stránce hry. Naštěstí jsme výzvy pobeastili, ale klasicky nám na dvojice vypadli 2 lidi, ten Adam(asi?) a bohužel Weja, která ten den potahala výzvu. Pak obligátně vypadl Odporko, bohužel nešťastným způsobem a radu před mergem, což mě okradlo o potenciální štít a člověka, co by nejspíš šel proti Zinderovi a já bych nemusel nic dělat. Pak přišlo sloučení a já už jak to v Kellyvoru bývá začal být nervózní, že zase po mně někdo půjde a vypadnu, což se naštěstí nestalo. Bohužel vypadli Ozzy a Karl, jedni z klíčových členů Antikachní aliance, když se lidé začali bát je zachránit a všichni je nakonec vyřadili jako "jednoduchý vote". Pak jsem věděl, že se musí nějak zasáhnout proti Zinderovi, ikdyž jsem nechtěl nějak přímo, pouze ho oslabit. Naštěstí Hroptr to cítil stejně a díky tomu jsme byli schopni natáhnout na nás dost lidí, abychom vyřadili Filu a Mártyho, kteří byli spojeni se Zinderem a já s nimi neměl nějaké extra vztahy - s Filou jsem kdysi dávno hrál a byli jsme relativně spolu, ale tady jsme se moc nebavili a s Mártym jsem v soukromkách jsem si s ním nenepsal ani písmenko. Během tohoto hlasu vznikla aliance Šulimuli, která byla primárně já a Mia/Hroptr a posléze Deitz, se kterým jsem v té době hrál hodně lolko a hodně jsme spolu volali a nějak jsem ho tam dostal a z nějakého neznámého důvodu tam poté Mia a Hroptr přidali Zindera, což pro mě byl velký vykřičník, ale nic se nedělo. Odešel jsem z hovoru, který v této skupině probíhal, v 23:30 asi a hned jsem měl blbý pocit, že po mě začal v tom hovoru Zinder jít, tak jsem se tam jednou na random připojil těsně před spaním ale nic zvláštního se nedělo, tak mě to částečně uklidnilo. No jenže hned den potom mi Marty napsal, že po mě Zinder docela seriózně jde a já si dokázal, že mě můj šestý smysl nezklamal. Potom mi to nějak potvrdil i Deitz a bitva Johny vs Zinder se stala oficiální. Naštěstí jsem měl na své straně Deitze, což mi hodně pomohlo a mohl jsem dostat dost lidí na svou stranu dokonce aniž bych to řekl mým klíčovým spojencům Mie a Hroptrovi. Zinder mi během dne udělal přiznání, že po mě vážně šel a říkal věci jakože se vzdává apod. což mi přišlo hodně divné, ikdyž jsem to už v TvU zažil a přišlo mi to jako pokus o lítost nebo něco, prostě na styl Dan's Funeral. Nakonec jsem zjistil že možná to mělo i větší význam, ale o tom se nebudu bavit. Poprvé za tuto řadu, co jsem okusil jaké to je vyřadit někoho, kdo mi je relativně blízko. Možná právě to mi dalo tu sílu k tomu, aby další rady takto vypadaly, ale kdo ví. Můj plán byl vyřadit AbelFreeze jakožto hráče velmi blízké Deitzovi a později udělat move proti Deitzovi, protože jsem si uvědomoval jeho sílu. On mi na lolku říkal, že bychom mohli konečně dát toho Spinise a já se mu to snažil vymluvit a vypadalo to, že jsem uspěl. Jenže pak Hroptrovi říkal právě že by dal Spinise. Já jsem mu napsal, že jestli slyšel to o čem jsme se bavili s Deitzem, že bychom mohli dát AbelFreeze a on na to, že jemu řekl Špinise. Tak jsme si řekli, že bychom vlastně mohli dát toho Deitze, že má velkou kontrolu nad hrou. Hroptr to řekl Maldovi ještě v době, kdy jsme se domlouvali, komu to řekneme, Malda to řekl Martymu, Marty to řekl Deitzovi a Deitz řekl mně, že po něm jdou Hroptr a Malda, takže se utvořilo takové hezké kolečko, které vlastně ukázalo, že Marty by šel s Deitzem. Jelikož o mé spoluúčasti na tomto plánu nikdo nevěděl, tak jsem se snažil nenápadně z Martyho dostat, že jestli takový plán je a že co si myslí atd a vždy jsem jemně naznačil, jaká hrozba Deitz je a vypadalo to, že to vyšlo a plán byl připraven. Já začal ujišťovat Deitze jakože se nic nedělo a že pohoda. Naštěstí následovala výzva, kde se dalo jednoduše pojistit, že nevyhraje. Museli jsme začít nenápadně, ale nakonec přišla jeho řada. Sarinka ještě dokonce málem výzvu vyhrála. Já jsem si byl vcelku jistý, že v této výzvě dojdu daleko, tak jsem schválně throwoval první otázky (všech prvních 7 jsem věděl), abych nemusel nikoho "sekat". Bohužel jak už jsem se začal snažit, tak už jsem nic moc nevěděl, což je docela ironie. Naštěstí vše dobře dopadlo a já vyhrál imunitu s 1 správnou odpovědí za celou výzvu. Jakoby to bylo souzeno to byla otázka, že kdo vyhraje výzvu a odpověď jsem byl já. Sice Mia musela přímo seknout Sarys ve finále, ale i tak jim to nedalo žádné povědomí o tom, co mělo přijít. Deitz možná něco věděl kvůli tomu, že na něj padly takové ty "tryhard, villain, debílek" odpovědi, ale idol neměl a tak jsme ho mohli odklidit z cesty. Pak přišel můj mistrovský tah této řady, kdy se mi podařilo vyřadit mého blízkého spojence, který měl zároveň imunitu a jehož dvojice měla idol. Jak jsem Martyho jméno navrhl našemu dynamic triu Kulikuli (já+Mia a Hroptr), tak nezněli nadšeně a říkali, že to nejspíš nevyjde. Věděl jsem, že nemůžu jakožto spojence využít Spinise, protože Martymu věřil a po Deitzove vyřazení vytvořil F3 alianci se mnou a právě Martym. Naštěstí jsem Maldovi předtím řekl o tom, že ho Marty nabonzoval Deitzovi, takže mi asi věřil a nějakou dobu předtím jsem se začal bavit se Simčou a Freezem. Takže jsme mohli spolupracovat. Hroptr obstaral AbelFreeze a Simca s Maldou se k nám nějak připojili a mohli jsme díky tomu dát neskutečně mastný blind Martymu a TT, kdy TT vypadl s idolem v kapse a Marty s imunitou na krku. Poté jsem tušil, že se hra ubere jedním ze dvou směrů: buď se spojí Malda, Simca, Abel, Freeze, Johnny a Spinis proti nám a nebo je prostě s Miou a Hroptrem postupně vykosíme. Plán byl vzít si Maldu a Simcu do F3 a pak mezi sebou bojovat o vítězství. V F5 jsem chtěl vyřadit Abela a Freeze, ale bohužel mnoho lidi bylo 100% zaměřeno na Spinise a Johnnyho, takže jsem jim musel lhát, protože jsem věděl, že vypadnou. Po jejich vyřazení ale nebyla výzva video, což vyvolalo chaos a konspiracni teorie. Vysral se konečně Kelly na videa a bude F3 s jinou výzvou, což by početně dávalo smysl, nebo prostě bude F2? Toto bylo hlavní hledisko o kterém jsem s Miou a Hroptrem přemýšleli. Nakonec jsme došli k závěru, že bude F2 a video, tak jsme se rozhodli, že výhodně větší hrozby na video alias Maldu a Simcu a že budeme doufat, že se na to Abel a Freeze vykaslou. Hroptr mi říkal, že Freeze přemýšlí, že by odstoupil, protože nechtěl být do finále dotazen jakožto afker, tak jsem doufal, že pak hlas v F3 bude jednoduchý. Dal jsem si vcelku práci s videem, které bylo dementne zadáno přes týden a zrovna týden, kdy jsem chodil domů pozdě. Bohužel Vašek nic moc nestihal udělat, tak jsme oba nevyhráli imunitu a kelly z nějakého důvodu nechal zase imunitu pro 2 lidi (potěší vyhrát s fucking videem a pak vypadnout, že?), tak jsem vlastně furt mohl vypadnout. Očekával jsem, že Abel a Freeze nebudou mít nic proti tomu, že je dáme, ale Freeze mě začal vyschyzovavat a prekecavat, že si máme vzít je. K tomu si Hroptr ani Mia prakticky nečetli mé zprávy, tak jsem si řekl, že to je over a prostě jsem jen poslal hlas na Abela ať prostě ukážu, že jsem to myslel vážně. Naštěstí jsem byl příjemně překvapen, ikdyž vlastně jsem jim mega věřil a společně s Miou a Hroptrem jsme vyřadili Abela a Freeze. Tuto zaverecku bych chtěl zavřít tím, že bych chtěl říct, proč bych si zasloužil váš hlas. Přestože Mia a Hroptr hráli skvělou strategickou hru, tak si myslím, že jsem předvedl lepší a to ještě s menším handicapem a to s tím, že Vašek je čistě sociální hráč a tak jsem si musel v naší dvojici strategii zařizovat prakticky sám. Mé tahy byly dobře načasováné tak, abych se mohl dostat do finále s dvojicí, se kterou jsem tam chtěl jít. Zbavil jsem se lidí, co to mohli ohrozit v F8-6 a pak jsem měl dostatečnou kontrolu nad hrou, abychom i přes to, že jsme byli největší hrozby, což mi přímo řeklo i několik hráčů, nebyli vůbec jednou z možností na radě. Také jsem úplně každou radu po sloučení věděl, kdo půjde, ikdyž v F3 jsem měl chvilku schyzu. Sociální hru si myslím, že jsem taky měl dobrou. Nebyla úplně nejlepší, alespoň ve srovnání s ostatními (myslím), jelikož jsou v porotě lidé, se kterými jsem si vůbec nepsal a několik, se kterými minimálně, ale myslím, že přece jen 20 lidí je mega moc. Nestrávil jsem dny a noci vypisováním si s ostatními, ale měl jsem dost silných vztahů a také několik vztahů, které nebyly nejsilnější, ale dost silné na to, abychom si mohli s daným člověkem na nějaké úrovni věřit. Jako takový menší špek bych chtěl zmínit, že s Vaškem jsme dostali pouze jeden hlas proti nám za tuto řadu a to byl hlas pro mě od Abela na minulé radě. Když vezmu v potaz, že v Austrálii jsem dostal 14 hlasů a v TvU 15, tak to beru jako velké zlepšení. Také jsem v Touchy Subjects výzvě došel nejdále ze všech se 3 životy. O fyzické hře snad ani moc nemusím vypisovat, jelikož čísla jsou jasná. 6 imunit jsem vážně nečekal, že bych někdy mohl vyhrát (a hlavně to fokin video) a obvzlášť v takové konkurenci. Je pravda, že se nejspíš většina lidí nesnažila na 100% kvůli tomu, že imunity nebyly extra důležité v této řadě, ale toto nijak neovlivnim a doufám, že můj úspěch to nepodkopává. Na závěr bych chtěl dodat, že vaše otázky rád zodpovim, tak se nebojte zeptat. Za nesmyslná slova se omlouvám, možná mi ujel autocorrect, jelikož toto píšu zatímco se dívám na MS v atletice. Zdravím Začal bych asi tím , že tahle řeč nebude o mazání medu kolem pusy jak vás všechny miluju a jaká je škoda ,že jste vypadli. Nebudu vás prosit o hlas a ani nebudu házet špínu na ostatní finalisty. Upřímně jsem si tuhle sérii fakt užil. Byli tu lidi se kterýma se skvěle psalo jak o hře tak i o životě (no životě..jestli se to v určitých případech dalo nazvat život) Z pár lidma jsem si hodil i call což bylo sweet. Každopádně tu byli i ti co mi lezly na nervy a sotva jsme si napsali. K výzvám bych napsal , že mě celkem bavily ikdyž jsem v nich byl hrozivej což mě zpětně docela mrzí. Naštěstí moje nejúžasnější dvojice @Jonáš Vaverka alias Johny vyhrál skoro všechny výzvy o imunity které mi následně daroval. Za což jsem mu dokonce svých dnů nesmírně vděčný. Asi by vás zajímal můj největší tah ve hře ...no..hmm... přemýšlím...snažím se... Ale žádný nebyl. Můj velký tah byl asi jen to když jsem si vybral za dvojici Johnyho který mě nemohl odmítnout. A rozjeli jsme spolu road sem do finále. Pokuď budete hlasovat pro naší dvojici tak nekoukejte na to jak jsem hrál já. Ale jak hrál Johny. Předvedl best fyzickou a strategickou hru Jak jsem četl u někoho v závěrečce v téhle sérii. Johny nám to tahá a tahal a já mám zase svou roli . Prostě dynamické duo jak má být. Jinak z některýma zvás se určitě rád potkám. Nejlépe touhle dobou za týden. Ještě bych vypíchl 3 zážitky v této sérii. Na prvním místě určitě natáčení videa s Hobem(hrozně zábavná osoba) pak telefonování se Simčou. A samozřejmě moje první "vyhraná" imunita... Jo Johny bylo fakt chytrý mi při ty výzvě zavolat. Na závěr bych chtěl Johnymu poděkovat za skvělou hru a spolupráci. A popřát vám k dobré volbě při hlasování. |





































