Pořád nemůžu uvěřit, že jsem se dostala až do finále. Do hry jsem šla s tím, že budu ráda, když se dostanu do slučka a teď jsem až tady. Chápu, že mnohým z vás se zdá, že jsem se po slučku vezla, ale já jsem pořád hrála. Teď Vám tedy velevážená poroto „ve zkratce“ popíšu celou mojí hru. 

První a druhý den byl celkem v klidu. Teprve jsme se poznávali, ale už jsem věděla, kdo je hráč a kdo ne. Kromě toho, že JT s Flodrcem si chtěli hned utvořit alianci, se nic zvláštního nedělo. Hra se pro mě začala dobře vyvíjet až před vyhozením JTho. Ten den jsme si s Mirkou a Fifaxem utvořili pevnou alianci, kterou jsme neustále kryli tím, že to byl první a celkem jasný hlas, protože JTho malá aktivita rozhodla. Menší drama nastalo až tehdy, když jsme prohráli naší druhou výzvu. Většina našeho kmene chtěla vyhodit Flodrce, protože to je dítě, ale já jsem věděla, že se brzy blíží sloučení. Zároveň jsem věděla, že Dolly má svojí hlavu a po sloučení by mohl dělat problémy a Flodrc pravděpodobně zůstane věrný kmeni a bude dělat, co mu řeknu. Proto jsem se dala do práce a po chvilce přemlouvání bylo jasné, že Flodrc v kmeni zůstane. Byla to pro mě taková malá výhra, protože jsem věděla, že tahle kmenovka byla podle mě. 

Po sloučení nastalo očekávané drama. Flodrc a Fifax se rozhodli hrát svojí hru, která byla uplně odlišná od té mé, což se lehce křížilo s mými plány vzhledem k tomu, že jsme si všichni zvolili stejné lidi, které chceme přetáhnout. Flodrc s Fifaxem pravděpodobně neměli v plánu udělat novou alianci, ale já chtěla udělat pevnou alianci bez ohledu na kmeny. Bohužel jsem si proto vybrala špatné hráče. Adama a Falka se mi po vyčerpávajícím přemlouváním nepodařilo přemluvit. Ale, ALE, na rozdíl od Adama, který se jasně nejasně vyjádřil, že se mnou nic neukuje, mě Falk slušně poslal do háje se slovy #Tommorow. Nedávala jsem tomu moc nadějí, párkrát jsem to ještě zkusila, ale nevypadalo to nadějně. Spasením pro mě byla 10. epizoda, která se udála trochu neočekávaně pro mě. Ačkoliv si myslím, že se měla odehrát trochu jinak, pěkně to tou hrou zamávalo. 

Můj největší move byl zaručeně v 11 epizodě. Situace Hatla vs. Adam. Netušila jsem, jestli se budou tahat kameny nebo bude duel, ale věděla jsem, že jestli přijde na kameny, je to mezi 3 lidmi, což je dost na nic, protože šance na to, že vypadnu na kameny, se poměrně zvyšuje. Ten den jsem tedy začala činit. Děkuji Adamovi, že mi napsal jednu důležitou větu: “S Falkem do finále nejdu!“. Tu jsem mile ráda použila proti němu a s Falkem jsem se dala do jednání a #tommorow rychle proměnila v #today. Falka jsem dostala na mojí stranu a donutila jsem ho, aby se odtrhl od své rozpadající se family a zachránila tím krk Hatlovi, anebo jednomu z nás. 

Mimo to jsem před další kmenovkou dostala další informaci. Zoufalá Sisi se rozhodla, že mi napíše, že má imunitu a použije k tomu screen své minulé imunity. Ona a Falk se mě snažili donutit, abych hlasovala s nimi pro Mirku, což by bylo pro Falka fér. Dlouho jsem byla rozhodnutá, že na lísteček napíšu Mirku…. Vyřadím hrozbu a udělám move, avšak chvilku před odesláním hlasů už jsem na lísteček psala Sisi. Věděla, že je poslední možnost imunitu zahrát. Tudíž já věděla, že jestli není hloupá, tak ji zahraje alespoň pro jistotu. Na lísteček jsem tedy napsala Sisi, protože kdyby zahrála tu imunitu, kterou údajně měla, tak vypadne Mirka i přes to, že jsem pro ní nehlasovala a nebude si myslet, že jsem jí chtěla zradit. Což jsem nakonec neudělala za prvné kvůli tomu, že anděl na mém rameni byl hlasitější (ale jen o 0,0000001%) a kvůli tomu, že se Sisi mohla zachránit, pokud by idol opravdu měla. Sisi se vlastně vyřadila ze hry sama, což jsem čekala a nečekala zároveň. 

Vím, že spoustu z vás si myslí, že jsem nic nedělala, ale mnohokrát jsem se s Mirkou dohadovala, koho napsat a nenapsat. Mirka většinou byla pro Falka, ale já věděla, že Falk je jeden z lidí, kterého nechci zradit i přes mojí alianci s Mirkou. A tak se taky stalo, Falk díky mě nedostal žádný hlas. Taky před poslední kmenovkou jsem se chytla s Mirkou znovu. Chtěla vzít do finále Hatlu, protože s námi držel. Po chvilce hádky jsem jí to odkývala s tím, že Falka rozhodně vyhazovat nechci a dělat to nebudu a proč jsem to udělala? Protože jsem nepotřebovala se s ní rozhádat před důležitou kmenovkou. 

Jinak ve zkratce pro ty, kteří s mysleli, že jsem nic nedělala. Moje priorita byla si v druhé fázi sloučení udržet Falka, což se mi povedlo díky tomu, že jsem Mirce dokázala do hlavy vštípit svůj „správný“ názor a pro Falka se nakonec nikdy nehlasovalo, ačkoliv se mnohokrát mělo. A nebyla to jen hlasování v druhé fázi hry, ale už v kmeni, kdy jsem zařídila, aby Flodrc nikam nešel. Hlas pro Sisi byl pro mě ukazatelem, jestli mám Sisi popřípadě dál věřit. A Falkovo zmanipulování pro to, aby hlasoval se mnou, jsem taky udělala já a sama. Kromě toho jsem taky ve značně znevýhodněné pozici po sloučení došla až sem. Všechny ty malé moves jsem udělala bez toho, aby to ze mě dělalo nějakou větší hrozbu a neměla na zádech kdovíjaký terč a navíc, jsem je udělala sama. Proto si myslím, že by jsi Ty!.... ano Ty, co to právě čteš, měl minimálně uvažovat nad tím, proč bych měla dostat tvůj hlas. 

Ať vyhraju nebo ne, jediné co si z celého srdce přeji, aby se hodnotila hra a ne váš osobní vztah k osobě nebo postavení ze začátku hry. Mějte se všichni krásně, ráda jsem Vás poznala a ať se Vám všem v životě daří.

Takže já nenaplnil svůj osud z videa? Ouououou…   Od dob co jsem si jako malý špunt zahrál u cubbiho uběhl nějaký ten patek a když jsem zjistil, že nějaká další verze vůbec existuje, dlouho jsem nějak nevěděl, jestli se mi do toho po tak dlouhé době chce. Nakonec jsem nějak sám sebe přesvědčil, že teda joo… Do hry jsem vstupoval s tím, že nehodlám být nějaký bezhlavý mastermind, který střílí všude okolo sebe, až to sejme ho samotného. Hned v den začátku, když se rozdali kontakty, jsem si začal psát s Kořenem.  Nejsem zastáncem toho, že po třech větách první komunikace někomu nabídnete alianci. Myslím, že tahle hra je o sociální stránce víc, než si většina uvědomuje. Když jsme nějak oba cítili, že si docela rozumíme, stočil jsem to na téma hry a dohodli jsme se na alianci... V té době, jsem už komunikoval i s Adamem, který mi taky přišel fajn a taky měl zájem spolupracovat. Pak mi zbývalo to akorát nějak opatrně spojit a vznikla aliance nás tří. Snažili jsme se k nám přibrat Trukmicha, ale v prvopočátcích moc nejevil zájem nějak pitvat hru, ale až po nějaké době se rozhodl založit tzv. „Alianci aktivních“ do které měla už naše trojka plus Trukmich, takže se to pro nás vyvíjelo docela pozitivně. Náš kmen byl docela drakem v soutěžích o imunitu. O tom svědčí, že jsme všeho všudy prohráli jenom jednou a to jsme vyloučili snad nejméně aktivního hráče v dějinách online survivoru, který do společného chatu napsal možná tak dva palce. Myslím, že největší podíl na našich úspěších ve výzvách měl určitě Kořen, za což mu patří určitě velké díky, když ještě vím, že většinu z těch věcí stíhal dělat při práci. Často se v našem kmeni řešil případný twist ve stylu promíchání a jak postupovat v takovém a takovém případě, ale k ničemu takovému nedošlo a my se dostali přímo do sloučení s poměrně pevnou pětkou. 

Když došlo na sloučení, cíl byl jasný. Snažit se přetáhnout na naší stranu Hatlu Matlu. Pokud si to dobře pamatuju, pustili se do toho po nějaké době Kořen s Adamem. I když jejich zpráva zněla, že by Hatla měl hlasovat s náma, každý z toho byl trochu nervózní a nejistý.  Já se pokusil zabruslit do nových vod. Začal jsem se postupně seznamovat s novými členy kmene a jenom navazovat nové vztahy. Hry se tyhle konverzace dotýkali velmi málo s oboustranným domněním, že obě skupiny se pravděpodobně spojily, aby se vyrovnali počty. Jediný Flodrc tak nějak opatrně naznačil, že svým spojencům moc nevěří. Snažil jsem se toho využít jak pro zájmy Ha Longu, tak pro ty individuální a to hlavně do budoucna… Nestalo se. Během dne jsem ještě nějak výrazně psal s Annie, která se mě toho napřesvědčovala… Naslibovala mi hory doly, pokud s ní budu večer hlasovat. Od argumentů, že nechce, aby tahle hra byla nuda až po vylepšení pozice ve hře. Upřímně jsem k tomu neměl jediný důvod. Věřil jsem svojí pozici v alianci navíc jsem ten večer měl na krku náhrdelník imunity.   Ten večer to dopadlo, jak všichni víme remízou a tahali se kameny. Náhoda stála na naší straně a odešel Flodrc. S Annie jsem ale v herním měřítku komunikovat nepřestal. Bral jsem to tak, že se vždycky hodí mít kontakty na druhé straně. Když jsme si takhle vytvořili většinu tak nemělo smysl jí teď rozbíjet a šel Fifax, u kterého jsme měli nejmenší podezření, že by mohl mít skrytý symbol. Trukmich byl docela tvrdě proti tomu a chtěl dát Hatlu. S tím co dneska vím , že se z Hatly stane stroj na výzvy, je třeba dát Trukmichovi za pravdu, ale s fakty co jsme měli tehdy bylo podle mě dost pravděpodobné že tu imunitu mít mohl, když byl posledním členem svého kmene a nikdo od nich imunitu nehrál. Každopádně se pro mě stala ještě jedna důležitá věc. Fifax ve své závěrečné řeči označil mě a Kořena za silné hráče, což v očích ostatních podle mě nikdy nevypadá dobře a tak trochu vám to nasazuje terč. Na druhou stranu jsem si začal uvědomovat Kořenovu sílu v případném finále. Upřímně nikdy se nesnažím hrát o druhé místo, takže jsem nějak postupně začal upevňovat svoje vazby s Adamem pro případné finále. Věděl jsem, že Kořen má od prvního dne blízko k Sisi, ale něco podobného později říkal i Adam.  Další výzva o imunitu pro nás dopadla docela blbě. Díky twistu byli všichni adepti na vyřazení chránění a my museli střílet do vlastních řad. Před radou se Trukmich vyjádřil, že to časově nezvládá a rád zaujme místo v porotě a my mu vyhověli. Následující večer se všichni báli skrytých imunit a váhali jsme mezi Annie a Mirkou, protože Hatla OPĚT vyhrál imunitu. Tehdy Adam i Kořen chtěli více dát Annie, ale já se pokoušel prosadit Mirku, což se mi nakonec povedlo, protože jsem věřil, že pro mě bude lehčí později spolupracovat s Annie. Nakonec se to však ukázalo jako dvojsečná zbraň, protože oba volení zahráli své imunity a bylo nula hlasů. Díky nějakému zvláštnímu řešení odešel Kořen. I když jsem s Kořenem společné finále v plánu neměl, vůbec se mi to ten večer nehodilo. Dostali jsme se tak zase do remízy. Jenžee… Ten večer se mi podařilo najít skrytou imunitu. Celý den jsem přemýšlel, pro koho by asi ostatní mohli hlasovat. V alianci převládal názor, že to nejspíš bude siska, protože pokud by došlo na kameny, tahalo by se mezi mnou, Adamem a ještě jedním od nich. Přišlo mi to v tu chvíli asi nejlogičtější varianta pro ně, takže jsem se nakonec tedy rozhodl zahrát to za sisi… Ještě před kmenovkou mi něco psala Annie ohledně hlasování, ale nepřikládal jsem tomu moc význam. Říkali jsme si komu, jak psala už dřív, takže to žádné překvápko nebylo. Tak trochu jsem jí věřil, že by se ráda zbavila příště Hatly, u Mirky jsem si nebyl tak jistý. Každopádně jsem považoval za nejlepší pokusit se udržet mojí naplánovanou final3. Na radě se ukázalo, že naše dedukce byla špatná a hlasovalo se pro Adama a tady pro mě začalo dilema…  Z Annie jsem už opravdu cítil takové náznaky, že by byla ochotna uvažovat na případné další radě o hlasování pro člena své dosavadní aliance. Navíc jsem vůbec nevěděl co čekat. Mohlo být tahání nebo duel… ale mezi kým? Nechtěl jsem následovat Kořena v cestě podivných vyloučení a rozhodl se změnit hlas. Byl to pro mě takový skok do neznáma a risk, že dokážu Annie zpracovat.  Se Sisi jsme se shodli, že je třeba zůstat při sobě a to jsme taky udělali. Bohužel další imunitu zase vyhrál Hatla. Trochu mě to naštvalo, protože jsem věděl, že Annie by se raději zbavila Hatly než Mirky, ale i tak já jsem pokračoval ve své “masírovací“  práci. Ať už Annie řekne cokoliv, vážně tehdy podle mě uvažovala o hlasování pro Mirku. Ach jo, byl jsem tehdy tak blízko, že Annie se dokonce ptala, jestli ještě může změnit hlas, ale co už… Domů šla Siska a já pokračoval. Věděl jsem, že musím vyhrát imunitu. Věděl jsem že, mi tyhle věci jdou, ale mým největším nepřítelem v tomhle byla moje lenost. Nakonec jsem byl asi osvícen… Napadl mě v mých očích geniální nápad, svolal bandu lidí, které jsem trochu potřeboval a šlo se na to. Nakonec to byl pro mě jeden z top zážitků této řady a celé si to užil. I když to stříhání potom do jedné rána byla taky makačka… A ejhle- vyhrál jsem svojí druhou imunitu a zase ve chvíli kdy to pro mě bylo akutní. Nakonec jsem se rozhodoval koho na poslední radě volit. I když to pro mě bylo docela jednoznačné. Hatla měl za sebou zkrátka příběh stvořený jako pro finále a nepochybuju, že kdyby tu dneska seděl, byl by obrovská konkurence.

Chtěl bych moc poděkovat Kellymu za šanci zahrát si a hlavně za to, že pro nás fanoušky něco takového tohle všechno dělá a to ještě s jakým odhodláním a nadšením. Velké dík taky Vám, musím říct že jsem si to extrémně užil a všechny jsem si docela oblíbil a nebyl tady nikdo, s kým bych si vyloženě nesedl. Co se týče mojí hry, věřím, že jsem hrál chytrou hru, u které jsem přemýšlel a nesnažil se dělat zbytečně epic tahy, které by byly hloupé a nikam mě neposunuly, a naopak spíš dostaly ven. Snažil jsem se vybudovat silné vztahy, na kterých jsem poté budoval svá spojenectví.  Doufám, že mou hru dokážete ocenit a že si zasloužím Váš hlas… A pokud ne, určitě to přežiju víc než v mojem videjku. Ještě jednou díky všem!!!