Má pochodeň, kterou nesu v pravé ruce, je každou setinu vteřiny těžší. Moc tomu nepomáhá ani fakt, že spolu se svým kmenem Banten vyšlapujeme téměř nekonečné schodiště. Postupně se mi vybavují vzpomínky z dnešního, velmi hektického dne. 

"Viviane! Nevzdávej to!" Opět slyším svého soukmenovce Jirgena, který mě povzbuzuje až do prasknutí hlasivek. Když jsem se však na něj otočil, ztratil jsem tím cenné setinky. Můj soupeř, Srott, z konkurenčního kmene Jambi mě vzal oběma rukama za pás a mrštil se mnou pryč z dřevěného podstavce přímo do bahna.

"Šplouch." V tuto chvíli mi bylo jasné, že mě bude nenávidět celý náš kmen,

"Jambi opět vyhrávají imunitu!" Uslyšel jsem Kellyho, jak entuziasticky zakřičel výsledek druhé výzvy o imunitu. 

"Což znamená, že se Banten podívá na kmenovou radu, již podruhé."

Zavřel jsem oči. Zastavil jsem se. Byl jsem opět v realitě, tudíž na schodišti. Mé zastavení vyústilo v to, že do mě narazila Síma. Málem mi svou pochodní zapálila ty cáry oblečení, co na mě zbyly.

"Proč zastavuješ, Viviane?" podrážděně na mě zasyčela Síma. 

"Promiň. Já.." Nenapadlo mě nic sofistikovaného, tak jsem se raději otočil a stoupal po schodech dál. Hned mě však zastihla další vzpomínka. 

Zaslechl jsem Frankieho, kmenového našeptávače, jak polohlasem mluví ke skupince lidí. Slunce v tu chvíli už zapadalo, zdejší tropická fauna se již uchylovala ke spánku a mírný vítr si pohrával s listy palem.

"Podle mě je nejslabší článek Vivian," šeptal Frankie.

"Nemůžeš ho soudit podle jednoho nezdaru, Franku," zaslechl jsem ženský hlas, tudíž jsem usoudil, že to bude Kitiara, jelikož Síma šla s Frostim na ryby.

"Ale můžu. Byli jsme tak blízko! Viděla jsi přece, jak se na nás zase šklebil ten pitomec, no, jak se jmenuje.."

"Deitz" tohle byl hlas Polloye.

"Jo, ten. Ani nevíš, jak bych mu ten škleb z jeho ksichtu vymlátil."

"Vidíš Frankie, to je přesně to, co on chtěl - dostat se nám do hlavy" pravil jistým hlasem Jirgen. "Jestli se od něj necháme takhle ovldádat, bude nás to kvůli přemotivovanosti stát všechny výzvy."

"Jirgen má pravdu" pravil Adam. "Ale teď se musíme soustředit na dnešní hlasování. Za mě to je Vivian, ve výzvě se ukázal jako slabý článek."

"Já si to ještě nechám projít hlavou" řekla Kitiara.

"Můj hlas půjde určitě Vivianovi" přitakal Frankie.

"Ještě je čas" zamumlal Jirgen. S těmito slovy odešel a za ním se táhl zbytek skupinky. Nevěřil jsem svým očím a uším. Bylo mi více méně do breku...

Opět schodiště. Vyšlápl jsem na poslední schod a rozhlédl se. Slaměný přístřešek, ve kterém probíhají kmenové rady, se chvěl pod náporem větru a deště. Začalo být opravdu hnusně, kapky deště byli jako jehličky, každá z nich strašlivě štípala. Posedali jsme si na devět připravených židliček, předtím jsme však již zapálené pochodně položili na příslušná místa. Porozhlédl jsem se po soukmenovcích, všichni vypadali jistě a rozhodně. To mě opravdu vyděsilo. Seděl jsem téměř na kraji, na pravo ode mě už byl pouze ThunderTom. Kelly si sedl chvíli po nás a začal klást otázky.

"ThunderTome, stmelil se dnešní výzvou váš kmen ještě více?"

"Řekl bych, že určitě, Kelly, bylo to opravdu těsné a za prohru neseme kolektivní vinu."

"Viviane," kurva, je to tady. Teď si definitivně podepíšu ortel smrti.

"Kelly," skočil jsem mu do řeči, "vím, že dnešní prohra leží na mých bedrech. Přestal jsem se soustředit a to způsobilo naši porážku. Chtěl bych se kmeni omluvit za svůj výkon. Myslím si, že jsem velmi užitečný článek kmene a že rozhodně nebudete litovat, když mě dnes nevyřadíte." Uf, tak jsem to ze sebe všechno vyhrkl. Jsem zvědavý, co..

"Tak proč ses neomluvil hned po výzvě, Viviane? Proč jsme na tohle museli čekat až do kmenové rády?" Tak zrovna od něho bych taková slova vážně nečekal. Každé slovo, které řekl, bylo jako výstřel z kulometu.

"Jirgene, já..."

"Jirgene? Tady jde o celý kmen! Nemůžeš se divit, že tě chceme vyřadit, když jsi nic neřekl."

Tak tohle bylo hodně krutý. Podíval jsem se na Jirgena, jestli to myslí vážně. Plameny v jeho očích naznačovaly, že si za tím co řekl, stojí.

"Tak to bylo opravdu odhalující" uzavřel Kelly. "Přejdeme k hlasování. Adame, zační."

Adam šel hlasovat, po něm Síma, Kitiara, Jirgen, Frosti, Frankie a Polloy, než jsem přišel na řadu já. Vyšel jsem velmi energicky, jistý si, komu dám hlas. Šel jsem tak sebejistě, že jsem zakopl o schůdek, kterého jsem si nevšiml. Po svém držkopádu jsem se otočil na záda a viděl jsem, jak Frankie hází posměšky, Polloy drží hlavu v dlaních a Síma se ušklebuje do rukávu. Ještě, než jsem vstal, tak jsem si všiml něčeho zvláštního pod stolem, na kterém se píšou hlasy. Ihned jsem vstal a šáhl pod stůl. Vytáhl jsem balíček zabalený v kůži. Srdce mi tlouklo, jako kdyby se mělo rozskočit. Rozbalil jsem balíček, ze kterého na mě vykoukl dřevěný orangutan bijící se v prsa. Nemohl jsem uvěřit svým očím! Provázkem byl k oranutanovi přivázán papírek, který pravil: "Našel jsi skrytý symbol imunity! Použij ho v případě nebezpečí po hlasování, nýbrž však před čtením hlasů! Je jen tvůj, dobře s ním nalož!" Sotva jsem udržel emoce na uzdě. Rychle jsem na pergamen naškrábal Jirgeovo jméno, symbol jsem strčil do trenek a pelášil jsem zpět za zbytkem kmene. Po mně šel hlasovat už jen ThunderTom a když se vrátil, vyrazil Kelly pro urnu s hlasama. Poté pronesl své:

"Pokud někdo má skrytý symbol.."

"Já, Kelly" zaječel jsem. Vstal jsem a pohledem přejel všechny soukmenovce. Všichni na mě koukali v němém úžasu. Obzvlášť vyděšeně vypadal Frankie, Jirgen však zůstával ledově klidný. Dal jsem Kellymu vyřezaného orangutana a spokojeně jsem se posadil.

"Toto... je skrytý symbol imunity. Všechny hlasy pro Viviana se nepočítají."

Byl jsem opravdu v sedmém nebi, toto byl nepopsatelný pocit.

"Až hlasy přečtu, rozhodnutí je konečné. Vyloučená osoba musí okamžitě opustit kmenovou radu. Přečtu hlasy."

Je to tady. Jirgena a jeho ego pošlu domů, ten bude čumět!

"První hlas."

To budu já.

"Vivian, ten se nepočítá."

Říkal jsem to.

"Jirgen."

Otočil jsem se na něj, ten mi však pohled neopětoval.

"Vivian, ten se nepočítá."

Yes!

"Vivian, ten se nepočítá."

Znovu jsem se podíval na Jirgena, ten však vypadal až podezřele klidně.

"ThunderTom."

Cože????

"ThunderTom. To jsou dva hlasy pro Toma, jeden pro Jirgena."

Nemohl jsem uvěřit tomu, co se děje. Oni dělili hlasy! Jak lišácké. Jirgen se na mě tentokrát podíval. Usmíval se a propaloval mě pohledem. Tohle je poslední rada, kterou přežiju.

"Vivian, ten se nepočítá. Stále dva hlasy Tom, jeden hlas Jirgen. Zbývají dva hlasy."

Jirgen mě převezl. Možná na něj opravdu nemám.

"Jirgen."

Tak teď už mi srdce opravdu málem vyskočilo. Co se to u matky boží děje? Tentokrát vypadá Jirgen velmi zaskočeně, třeští oči na všechny kolem.

"Druhou osobou vyřazenou z Kdo přežije: Indonésie, Fanoušci proti Finalistům se stává.."

Prosím, prosím prosím...

"Jirgen. Jirgene, přines mi svou pochoděň."

Nikdo tomu nemohl uvěřit. Ihned vyvstalo tolik otázek. Kdo zradil Jirgena? Co se mnou bude dál? Dokážeme konečně favority porazit?

"Jirgene, kmen promluvil. Je čas jít."

"Tak jo lidi, uvidíme se." Zamával na nás.

Po zhasnutí Jirgenovy pochodně jsem si sice oddychl, ale zároveň vůbec netuším, co se bude dít dál. 

Jedno mi však je jasné. Pokud chci přežít následujících 33 dní, budu si muset sáhnout až na dno.

Tak, tady to vidíte.

Hodnotil jsem já, Prob, Vell, Mary a Matty.

A hodnotili jsme takto:

Matty - BANTEN (Hodně dobrý a vtipný nápad, je to lepší, než číst text, proto máte můj hlas)

Zbytek už hlasoval stejně.

Imunitu vyhrává...

Já - BANTEN (opět jsem byl nadšen kmenovou spoluprácí a i jsem se daleko více pobavil)

Vell - BANTEN (Ale bylo to hodně těžký. Ta kmenovka druhého kmene byla hodně dobrá, ale to video mě pobavilo, dali si s tím práci a je to celkem originální)

Prob - BANTEN (oba kmeny předvedli velice kvalitní práci, ale hlas dávám videjku)

Bantene, gratuluji. Dnes nikam nepůjdete a síly se vyrovnají. Skvělá práce.

Bohužel Jambi, pro vás mám pouze pozvánku na kmenovku.

Vydejte se tím směrem.

Budu se těšit.

Zatím... :)