 Zdravim,tuhle hru hraju uplne poprve,lakalo me na tom si to vyzkouset,zazit nejaky dobrodruzstvi,poznat fajn lidi...A muzu si rict ze to je dobre promyslena hra,a Tom to ma dobre promysleny...Jinak jsem se dostala do nejlepsi trojky,a to uz je pro me uspech. Jinak hlavni vitez to urcite nebudu,protoze ty dva to hrali lip nez ja.At to vyhraje jeden z nich..  Dnem se dnem se sešel a přehoupl se právě v ten osudný, všemi účastníky 35. série očekávaný, finální moment. Samozřejmě nemám na mysli nic jiného než FINÁLOVÉ ŘEČI posledních tří přeživších a následné vybrání toho jednoho posledního – vítěze. Pondělí 18. listopadu se stalo dnem, na který nezapomenu. Zhruba kolem páté hodiny večerní vytvořil Kelly skupiny pro 2 kmeny - Patuca a Yojoa. V tuto chvíli začala hra a tím i naše první společná konverzace a velké seznamování. Čas letěl a při výzvách si Patuca vedla přímo parádně! Byla jsem nadšená, když jsem viděla, jak při sobě držíme a dokážeme dát hlavy dohromady. Myslím, že právě tím jsme se odlišovali od kmene Yojoa a ukázali jsme jim, jaké máme úsilí výzvy vyhrávat a nakopat jim prdel, když budu hrubá. Ani jsme se nenadáli a bylo tu sloučení, nový kmen dostal jméno PATOYA. To mě popravdě velmi znepokojilo. Do té doby jsem se všemi z Patucy vycházela, ale najednou se začaly vytvářet aliance, spousta aliancí a já moc nevěděla, co si počít. Nakonec jsem vstoupila do dvou aliancí a to do jedné, kde byli Fero, Domes, Milánek a Anet – tady jsem se každopádně necítila moc dobře, protože jejich záměr byl, že se bude hlasovat pro členy z bývalé Patucy, což jsem samozřejmě nechtěla, a tak jsem jim jen přikyvovala na jejich plány, ale ve finále jsem se rozhodla podle sebe. Zůstala jsem s nimi jen na oko, ale páč oni to nevěděli, já zase věděla o téměř všech jejich plánech. Druhá aliance se skládala z Anet, Johna, Vonderky, Pavla a Milánka. Těmto lidem jsem věřila, ovšem jak se ukázalo, že Milánek se na nás přiživoval podáváním informací druhé alianci a Anet na druhém hlasování po remíze zklamala taktéž, když obrátila hlas proti Johnovi, tak jsem věděla, že bude zle. Najednou jsme tedy v alianci zůstali jen tři – Já, Vonderka a Pavel. Přestože Pavel byl z druhého kmene, byl tak otevřený a ochotný, že jsme si s Vonderkou, se kterým jsem byla spojená od začátku hry, řekli, že do toho jdem, že to risknem. Páč žádný risk = žádný zisk. Zanedlouho jsme zjistili, že Pavlovi se dá opravdu věřit. Poměr byl zezačátku sice 3:5, ale neskutečným způsobem se nám to podařilo obrátit na naší stranu. Všechno vycházelo podle plánu a my tři jsme se viděli ve finále. Jojo, ale jelikož já už se hrou byla dostatečně seznámena, věděla jsem, že do finále nemůžu pustit Pavla, který by měl jasnou výhru. Zkrátka, musel tam být minimálně jeden pleb, abych měla šanci, neboť kdo by se spokojil s vyřazením ze hry, když už byl výhře skoro na dosah. Rozhodla jsem se tedy spojit s Milankem a Lennou, kteří původně měli vypadnout, a hlasovat proti Pavlovi. A plán se zdařil. Pavel vypadl, Vonderka byl hodně zmaten a Lenna s Milankem mi líbali nohy. Pak přišla výzva o natočení videa na styl Survivor, ale k tomu jsem se asi vyjádřila dost jasně ve videu, a tak k tomu napíšu jen dodatek – „Když nejde o život, jde o hovno!“ – To je moje motto, které mám napsané i zde v přihlášce. Tentokrát jsem to prostě musela zahrát do outu. Hned po vyhodnocení výzvy byla poslední kmenová rada, na které se vyřazovalo. Vonderka mi stále věřil a Lenna s Milánkem byli vděční, že jsem jim zčásti zachránila ve hře život, mohla jsem si tedy vybírat, s kým se spojím tentokrát a komu pošleme hlas. Jak už jsem ale říkala, Vonderka byl můj věrný spojenec už od začátku a tak jsem společně s ním vyhodila Milánka, Milánek si myslel, že se hlasuje pro Lennu, a tak ji napsal, tudíž nemohla nastat remíza. A to byl konec pohádky, teď záleží už jen na porotcích, kteří rozhodnou, kdo z nás tří si titul vítěze zaslouží nejvíc. Co se týče všech možných dotazů, sem s nimi, všechno ráda zodpovím. Úplně na závěr bych chtěla poděkovat všem hráčům, byli jste skvělí, i když každá parta má své mouchy, tak jsem si to s vámi moc užila. Před tebou, Kelly, jen smekám, ty jsi prostě frajer a dál to asi ani objasňovat nemusím. Třeba brzy naviděnou, váš Keřík, vlastně už jen Keř.  Předtím než začnu, tak bych chtěl hlavně poděkovat Kellymu. Bez tebe bych nikdy nepoznal pár bezva lidí a nezahrál si nejlepší hru... To co děláš, abychom si mohli zahrát vážně moc oceňuju a doufám, že mě ještě někdy pozveš na další hru! Ale teď ke hře... Když jsem začal, vše pro mě bylo nové. Samotného Kellyho jsem poznal asi dva týdny před začátkem. Přišlo mi zvláštní, že někteří lidé se mezi sebou znají a bál jsem se, že kvůli tomu půjdou proti mně. Jenže co mě překvapilo ještě víc bylo zjištění, že se někdo zná i s někým z druhého kmene. Jako nováček jsem si nebyl moc jistý se začátkem, ale naštěstí jsem měl dobrého spojence johniho, který mi řekl kdo se s kým zná a kdo je jaká hrozba, což mi moc pomohlo a tímto mu chci poděkovat. Začátek hry moc zajímavý co se týče strategie nebyl... Bylo jasné, že musí úplně jako první jít neaktivní hráči. Ovšem jakmile došlo na sloučení a zbyli jen ti aktivní, začalo jít do tuhého... Ještě předtím při promíchání kmenů jsem poznal Pavla. Hned jsme si sedli a pokračovali spolu ve hře. Měli jsme ještě s dalšíma lidma domluvené kdo půjde, ale pak nás bohužel zradil Milánek, který hlasoval proti nám, a pak ještě Anet. Když se to stalo vypadl John. S Johnem jsem si myslel, že to dotáhneme nejdál, ale bohužel se to nepovedlo. V tuto chvíli to začalo být těžké, protože na další kmenovce to bylo já, keřík a Pavel proti ostatním šesti lidem. Pavel nám vysvětlil svůj plán, který se mě zdál přímo nemožný. Nechápal jsem jak se dostaneme s téhle přesily. Z nějakého mě neznámého důvodu na další kmenovce chtěli všichni volit Anet... S tím jsem toho moc udělat nemohl. Naštěstí pro mě, v tuto chvíli, jsem měl symbol imunity a nebyl jsem v ohrožení. Poté co Anet zahrála skrytý symbol a vypadl dejvos bylo to už jen 3 lidi proti pěti. Další kolo jsem naštěstí vyhrál imunitu a šla Anet... Tuhle kmenovku jsem napsal Milánka, jen aby v té jejich skupině byl rozruch. Díky Pavlovi, který byl dvojitý agent jsem zjistil, že to zabralo a bohužel pro mě jsem si naštval nejvíc strategického hráče Fera... Není tajemství, že s Ferem nevycházíme, ale musím uznat, že hru měl rozehranou skvěle. V tuto chvíli to bylo 3:4 a konečně se dala hrát nějaká strategie... Trochu mě mrzí, že jsem nemohl udělat mnoho, ovšem vzhledem k tomu, že to celé bylo naplánované, tak ani nebylo třeba řešit strategii více... Vím, že lidé často hodnotí právě podle strategie, která víc než často spočívá právě ve vztazích. Albert Einstein jednou prohlásil, že když budete soudit rybu podle schopnosti vylézt na skálu, bude si celý život myslet, že je hloupá. Teď mám pocit, že pro ostatní jsem ryba, ale pravdou je, že svou strategii jsem měl. Už ve vzpomínkách jsem psal o tom, že jsem tichý hráč a k tomu se vracet nechci, jenže pro představu vám dám příklad... Jednou jsem do našeho kmene Patoyi napsal přímo toto: "Pavle neboj se, mám skrytej symbol imunity, takže dnes nikam nejdeš." Poté co jsem viděl, že si to jeden z mých protivníků přečetl, jsem zprávu odebral, aby to vypadalo, že jsem si spletl skupinu... Vím, že to způsobilo rozruch a byl jsem spokojený. Tento tah se líbil především právě Pavlovi, protože oceňoval mojí hru. Pavlovi patří mé největší díky, protože bez něj bych se do finální trojky nedostal! Jednou jedinkrát, když jsem dostal hlasy, pro mě Pavel zahrál skrytý symbol imunity a byl jsem zachráněn! To, že jsem dostal hlasy jen na této kmenové radě nebylo tím, že by mě měl někdo rád, ale že to byla ve sloučení (krom toho, když vypadl John) jediná šance, kdy se mě zbavit. Už do své přihlášky jsem napsal, že se cítím podobný hráči Ozzymu. Což jsem taky splnil. Ozzy byl jeden z těch co vyhráli spoustu výzev a já jich vyhrál pět ze sedmi. Osobně si myslím, že jsem hrál jak nejlíp umím. Taky musím říct, že do výzev jsem dával taky hodně úsilí... Kvůli finálnímu videu jsem musel zatáhnout pár hodin ze školy a jet mimo Prahu do přírody, abych stihl světlo. Ta výzva mě stála taky mé tričko a plavky, které jsem kvůli výzvě rozstřihl. Možná, že to tak nevypadalo, když jsem výzvy plnil, ale dával jsem do toho vše. Keřík, když byla finálová pětka zradila Pavla. Psal jsem to i ve vzpomínkách, ale kdyby to někdo nevěděl, tak tento tah nebyl přímo z její hlavy... Díky náhodě jsem zjistil, že to byl nápad El Hoba, který keříkovi dost pomáhal... Pro ty z vás kdo nevíte o koho se jedná, je to vítěz jednoho ze sérií kellyvoru... Pokud neznáte tenhle příběh mohlo by se to zdát jako dobrý tah, ale já to neberu... Vím, že bude těžké přesvědčit porotu, a proto chci nakonec říct... Ať vyhraje ten nejlepší! |
A14 epizoda - Finále >