Další den, další výzva, další kmenovka. Moje aliance kterou jsem brala jako hlavní si udělala jinou alianci a Vhodili Edu jakož to nejsilnějšího hrace. Byla jsem z toho dost překvapená a došlo mi že jsem tam již jediná z původního kmene BRAO a že mi půjdou po krku. Dost jsem se bála že nevyhraju imunitu a budu další na řadě. Naštěstí se mi podařilo imunitu vyhrát a to mě dost uklidnilo. V ten den se začal Gucci chovat jako naprosté hovado a tak jsem založila alianci s Kernym, Štěpánkem a Dabrexem. Sice nas nebyla většina ale díky moji výhodě dvou hlasů jsem věděla že pokud budou hlasovat pro Gucciho tak jisto jistě vypadne. Kluci mi to odsouhlasili, řekla jsme jim že pokud nebudou hlasovat se mnou půjde domu jeden z nich. Bohužel mě kluci neposlechli a hlasovali pro Leijllu, díky tomu vypadnul Štěpánek a moje dva hlasy přišli k niveč. Ale nevadí všechno zlé je k něčemu dobré. Díky tomu jsem si získala Kernyho a Dabrexe důvěru. Sice trochu pozdě ale lepší jak vůbec. S Leijllou jsme měly malé spojenectví už dávno a řekli jsme si že spolu dojdeme až do finále. Sice jsem měla druhý den hodně namale když přišla remíza já vs Gucci. Bylo nám nabídnuto že vypadne Dulkoman neboť není delší dobu aktivní, ale nakonec se udělalo nové hlasování buď ja nebo Gucci. Věděla jsem že je to můj konec ale Leijlla mi napsala že má plán a ať se nebojím. Věřila jsem ji a nakoce vypadl Gucci a to jen díky svému nevhodnému chování vůči Kernymu které mi a možná ne jen mě přišlo jako kybwrsikana. Za toto gesto jsem Leijlle neskutečně vděčná a vážím si toho že mě nepotopila.

Pak jsme se domluvili že výhodime Dulkomana kvůli jeho neaktivite. A další den jsme poslali domu Martyho.

Byly jsme finálová čtyřka. Dokázali jsme se zbavit největších hrozeb a nejsilnějších hráčů. 

Možná si hodně hráčů mysli ze se celou dobu jen vezu, ale to je jejich subjektivní názor a já jim ho neberu. Vím že jsem hrála poměrně dobrou hru, a splnila jsem všechny výzvy na maximum, ehmm tedy až na to poslední video které jsem z důvodu nemoci me dcery dost odflakla a dodatečně se za to omluvám neboť vím že na výhru to nebylo, ale štěstí stalo při me a já vyhrála. Po vyhlášení jsem byla fakt překvapená a říkala jsem si jak je to možné že jsem vyhrála, ale byla jsem neskutečně šťastná, a moc děkuji všem hodnotícím a slibuji ze příště to bude určitě lepší.

V ten večer jsme vyhodili Dabrexe, sice jsem jeho jméno psala dost těžko ale bohužel to nešlo jinak.

A ted, teď je tu velké finále a velká finálová trojka. Jsem šťastná že jsem se dostala až do tohohle bodu. Podle někoho si výhru třeba ani nezasloužím ale podle někoho třeba ano.

Chtěla bych poděkovat všem hráčům byla to úžasná hra a pro mě super zkušenost. Uricte jsem to nehrála naposledy a doufám že příště podám stejný a možná dokonce i lepší výsledek jak teď.

Hra mi hodně dala, poznala jsem nové lidi a dost z nich chci poznat i v reálu. Tak že doufám že se někdy sejdeme.

Také bych chtěla poděkovat Kellymu za jeho trpělivost kterou se mnou občas dost potřeboval a také mu chci poděkovat za to jak hru vede a jak ji dělá. Je to fakt super, jen tak dál.

Ještě jednou díky všem a tesim se na příště

Zdravím vás všechny členy této poroty..

Tímto bych vám chtěl sepsat mojí cestu hrou. Začalo tím že jsem se dozvěděl od jednoho borce (Jan JT Trlík)že jeden kluk Kelly dělá Survivor, tak jsem si řekl že se zkusím přihlásit a našel jsem si právě jeho stránku a hned jsem Kellymu napsal, že se chci přihlásit, tak Kelly mi poslal přihlášku do jeho nové série a zkusil jsem  se přihlásit. Nečekal jsem že mě vybere. Bylo to pro mě super, že mě vybral a že jsem se mohl účastnit této série a dostat takhle daleko. Dostal jsem se do kmene Kandal, začal jsem okamžitě navazovat kontakty a začal jsem hned dělat aliance jakto jen šlo, udělal jsem si celkem super alianci, zatím mi to vycházelo podle plánu...Bylo to super mít takhle dobrou alianci, ale pak se to začalo kazit...Přišel twist, neboli promíchání ve hře. Zase to nastalo, musel jsem udělat novou alianci a začal jsem hrát styl Hebká Ovce...Proč právě tento styl? Protože jsem chtěl vyloučit silné hráče a dostat se co nejdál jak jen to půjde.. A hele dostal jsem se do sloučení, což jsem opravdu nečekal, že se sem dostanu, myslel jsem, že mě hned vyloučíte, ale nevyšlo vám to a ani se vám to nepodařilo... Jel jsem intriky, ptáte se mě proč? Protože jsem se chtěl dostat právě až sem do finálové 3, což jsem opravdu nečekal že se to stane... Vím že jsem moc nebyl dobrý při výzvach ale snažil jsem se co to jen šlo a jednu jsem dokonce vyhrál. Vím, že jste mě moc nemuseli a že jste se se mnou moc nebavili, ale snažil jsem se jakto fakt jen šlo. Proč bych měl vyhrát titul poslední přeživší a vyhrát tuto sérii? Protože si to zasloužím vyhrát a strašně bych si to přál, abych vyhrál tuto sérii, vím že určitě budu mít menší šanci vyhrát tuto sérii než holky, ale i tak budu rád když vyhraju a budu dalším vítězem Kellyvoru, doufám že se jím stanu budu fakt strašně moc rád když pro mě budete hlasovat. I když moc nejsem  dobrý řečník,  tak jsem se snažil tohle sepsat jakto jen šlo. Tak budu moc rád když mě zvolíte vítězem této série.

Ahoj

Čau všichni, tak konečně nadešla ta “vysněná“ část hry – závěrečka. Ze zvědavosti jsem se koukla na závěrečky hráčů minulých sérií a všimla jsem si, že někteří nevěděli, jakým stylem to mají psát a obávali se, aby to na někoho nepůsobilo arogantně, vlezle, či jinak než jen dobře. Já se ale ničeho neobávám a napíšu to prostě tak, jak to bylo a jak to cítím já. 

Ke hře jsem se dostala asi tak, jako většina z vás. Přidal si mě do přátel na FB Tom aka náš skupinový frajer a napsal mi, zda bych si nechtěla zahrát v jedné z jeho sérií. Lhala bych, kdybych napsala, že jsem to hned přijala… Každá Tomova nabídka končila nějakou výmluvou, nebo nějakým jiným důvodem, díky kterému jsem se do hry nemohla zapojit. Myslela jsem si totiž, že nezvládnu komunikaci s lidmi a vypadnu na to, že si nedokážu vybudovat přátelské vztahy ve hře. Navíc, z určitých důvodů jsem nakonec byla psychicky donucena v březnu změnit školu, takže jsem měla různá jednání, a aby toho nebylo málo, tak nakonec i přijímací zkoušky, ze kterých jsem měla bobky, jelikož já a matika = nepřátelé na život a na smrt.  Tom se mě tedy několik měsíců pokoušel ukecat, až jsem do toho nakonec skočila s tím, že už mi ve škole o nic nejde a proč také nezažít nějakou tu srandu. Také jsem doufala, že by mě to mohlo odreagovat od mých problémů, které momentálně mám. 

Nadešel den, kdy mi přišlo na messenger upozornění o tom, že mě Tom přidal do skupiny s názvem “Kandal“- kmen silných. Mé první pocity nebyly nejlepší, byla jsem tam jediná holka a můj slepičí mozeček si začal automaticky vytvářet myšlenky o tom, že by se proti mně mohli kluci spiknout a snadno mě vyřadit ze hry. Myslela jsem si to až do doby, než mi napsal Gucci. Přátelsky mi sdělil nabídku o tom, že bychom to spolu mohli zvládnout až do konce a následně mě přidal do aliance, kde jsem byla já, Luděk a on. Navíc založil i alianci s Martym, abychom si pojistili přesilu a lépe se nám hrálo. V tu chvíli se mi ulevilo a byla jsem ráda, že jsem si s jeho pomocí dokázala zajistit dobrou pozici v kmeni. To pro mě znamenalo jediné – jde se hrát naplno! 

První výzva zněla následovně – vytvořte pokřik a vlajku. Nabídla jsem se, že vlajku nakreslím, jelikož jsem si říkala, že bych mohla trochu vyniknout. Nekreslila jsem Pepka námořníka, protože podle mě skvěle prezentuje sílu, a pár minut před konce výzvy ho poslala. Ohlasy byly super, i přes to, že já jsem se svojí prací nebyla spokojená… chudák Pepek, trošku obézní. Do pokřiku jsem se moc nehrnula, nebyl to zrovna můj šálek kávy. Kluci si s tím poradili skvěle, takže jsem to aspoň přepsala a zakončila “Aroo aroo“, což většinou křičíme na závodech, kde je třeba síla a čistá mysl. Výsledkem celé té naší práce bylo to, že jsme jako jediní nemuseli jít na kmenovku a tím pádem nepřišli o člena kmene. Já se ale obávala toho, že jsem na sebe až moc upozornila vlajkou, jelikož okolo toho dělali kluci neskutečný hype, za což je cením, ale pro mě to v tu chvíli znamenalo pouze obavy. 

Druhá výzva ale bohužel nevyšla tak krásně, jednohlasně nás všichni porotci poslali na kmenovku a mě užíralo svědomí, že jsem v tom kluky nechala. Měli jsme napsat něco jako úvahu o tom, proč je zrovna silný hráč ten nejlepší a já v tu dobu byla AFK. Nadešlo hlasování, při kterém to schytal Mára. Můj hlas získal proto, že nebyl moc aktivní a nezapojoval se do kmenové konverzace, což nám v tu chvíli nebylo moc platné. 

Nadešel první twist, ten mě přiřadil do kmene Brao ke Kiki, Krodukovi, Luďkovi a Panterovi. Byla jsem mile překvapená, jak jsme se rychle dokázali někteří skamarádit. Všichni tam byli neskutečně fajn, což mě uklidňovalo, i když jsem neměla alianci. V ten den taky byla oznámena nová výzva, která byla úplně jiná, než jsem čekala. Hráli jsme tam za celý kmen a zároveň i sami za sebe (snad chápete). Tom nás rozdělil podle čísel do skupin a nadešel triel… Jak napsal Tom – „V trielech šlo o to, že jsem vždy napsal nějaké slovo a jejich úkolem bylo napsat větu, ve které se to slovo objeví, ale spojením dvou slov po sobě jdoucích slov, respektive konce jednoho a začátek druhého, případně mezi to může být vložená i spojka nebo předložka, když se tam hodí.“ A já jen, wtf, přemýšlení, čeština… no pomoc. Byla jsem vynervovaná, což mi moc k přemýšlení nepomáhalo. Ve skupině se mnou byla Iza a Fefa. Fefa se zapojoval dost aktivně a jako první získal bod. Neštěstí, jinak bych ho za to chování asi vykopla sama. Nakonec to bylo mezi mnou a Izou, a já rychle získala bod pro Brao. Ulevilo se mi, nepos*ala jsem to. Zvládli jsme to, na kmenovku jsme nešli a tím pádem pro nás den končil pozitivně. Navíc v ten den vypadl Fefa, což se nedivím, pokud se choval tak, jak při výzvě. Já začala být se svojí hrou konečně spokojená… Mezitím, co jsem navazovala kontakty v Brau, jsem také udržovala ty staré z Kandalu, aby mi nic neuniklo. 

Čtvrtou výzvu jsme si pokazili vlastní blbostí… nepřečetli jsme si, že máme popsat průběh, takže jsme automaticky vytvořili pouze to, jak vypadá. Nejvíce jsem k tomu přispěla já společně s Kiki, jelikož pro Kroduka to asi nic nebylo a Dulky byl klasicky offline. Panter nám taky alespoň něčím přispěl.                                                Nabídla jsem se, že to celé přepíšu + k tomu nakreslím i obrázky, aby si lidi mohli vytvořit reálnější představu o vzhledu výzvy. Panter pro lepší vzhled předělával obrázky v počítači. Myslím, že v tu chvíli všichni byli spokojeni a mysleli jsme si, jak to můžeme vyhrát a tak. No, pak se ozval Tom s tím, že jsme blbě pochopili (přečetli) zadání a shodil nám “hřebínek“. Jak už nám předem došlo, výzvu jsme si tím automaticky prohráli a nás čekala kmenovka. V ten den se se mnou spojila Kiki + se k nám přidal Luděk… měli jsme v plánu vyhodit Kroduka. Tom ale přišel s tím, že budeme mít společnou kmenovku s Kandalem, kde byl Gucci. Z jeho strany přišla zpráva, že chce vyhodit Satko, s čímž jsme automaticky souhlasili, jelikož to pro nás neznamenalo úbytek v kmeni. Kluci vytvořili alianci se Satko, aby jí dali falešné naděje o tom, že jdu ven já (sama jsem se nabídla, že mě mohou použít jako terč, čehož jsem později litovala, protože jsem měla nahnáno, aby toho náhodou někdo nevyužil). Nakonec vše vyšlo podle našeho plánu a Satko šla ven. V ten den jsem začala Guccimu plně věřit. 

Nastal další den a další twist. Hahaha Tome, nebylo to vtipné. V Brau jsem měla rozjetou super vedlejší hru a ty si mi v tom zase udělal na pár hodin čurbes. Po kmenovce se Tom zeptal osmi členů, kteří se vrátili z kmenovky, kteří dva chtějí být kapitáni. Kapitány se stala Kika a Marty. Poté si vybírali po jednom ostatní hráče podle určitých pravidel, takže jsem nakonec díky výběru Kiki skončila zase v Brau s Panterem, Štěpánkem Izou a Edou. Zase se sešla super parta lidí, navíc jsem tam měla Kiku, které jsem pomalu ale jistě začínala dost věřit. I přesto jsem stále na dálku udržovala tvz. Kandalskou alianci s Guccim s tím, že ji jednou vyhodím také. Výzva byla neskutečná, za mě nejlepší ve hře, neskutečně mě bavila, takže jsem se do ní dost aktivně zapojila. Dost tomu napomáhalo i to, že jsem nebyla ve škole, díky čemuž jsem měla hafo času. Většinu méně častých věcí vyfotila Kika… přece jen, kdo má doma traktor a karavan. Já se tedy vrhla do jednodušších věcí. Z potravin byl pro mě největším oříškem rum, pro který jsem musela do Billy, jelikož doma nebyl. Vtipné bylo to, že mi není 18, takže mě pan securiťák šel vyprovodit až ke kase, aby měl jistotu, že si já malej parchant ten rum nekoupila. Fotkou se naneštěstí ožrat nemohu, smůla. Výzva vyhovovala i Panterovi, který chudák běžel pro rybu do obchodu a na poslední chvíli to stihl. Eda vyfotil fotku s MHD, která také nebyla zrovna moc lehká a pro některé přístupná. Iza překvapivě našla loučeň, u té jsem nečekala, že ji budeme mít vyfocenou. Suprově jsme spolupracovali a byli následně odměněni. Měli jsme úžasné scóre, takže klid byl pro dnešek na naší straně. 

Další den se hrálo o individuální imunitu, takž kmenovka automaticky čekala oba kmeny. Měli jsme si ksichtíky ozdobit jako domorodý kmen – z toho jsem byla v háji, jelikož se nerada fotím a ze začátku mě nic nenapadalo. Na poslední chvíli jsem ale vzala nůžky a oškubala matce kytky na balkonu, které jsem si následně lepila na ksicht gelem na vlasy + použila barvy na obličej pro dodání bojovného efektu.  No, fotka měla celkem úspěch, ale i přes to jsem výhru nestačila. Získala jsem si tím pouze nádhernou kopřivku na ksichtě a zjeba od matky, že její aloe má o pár listů méně. V ten den ale nečekaně odešla Iza s Panterem, což znamenalo jediné – přichází velké sloučení. 

Ve sloučení jsem se cítila bezpečně, jelikož jsem u sebe měla Kandal a Kiki. Už od začátku bylo v plánu vyřadit Lucaria, který hrál takticky velmi dobrou hru, což by nás mohlo později ohrozit. Také jsem získala imunitu, když jsem jako první zvládla uhodnout 5 kytek…. Ach, aspoň k něčemu mi ta škola byla. Cítila jsem se tedy naprosto bezpečně a rozjela svoji špinavou hru. Čmuchala jsem společně s Edou a Kiki v alianci u Lucaria, abychom získali informace pro jistější kmenovku. Všechno dopadlo skvěle, velká hrozba vypadla. Mimo hru jsem dost komunikovala s Kiki nejen ohledně hry, řešilo se toho spoustu a já začala přemýšlet o něčem velkém. Nejprve jsem na další kmenovce s pomocí aliance vyhodila další hrozbu – Edu. To mě mrzí do teď, protože byl opravdu fajn a v chatu dost chyběl nejen mně. Myslím si ale, že to byl skvělý krok pro moji hru ve finále, což sám Eda pochopil a svůj odchod nesl v pohodě. Další na řadě byl Štěpánek… Doneslo se totiž ke mně, že chce vyhodit nás holky, takže to pro mě byla jasná volba. Se svojí hrou jsem byla spokojená jen napůl, výzvy jsem nestíhala plnit. 

Nadešel den “D“, přišlo rozhodnutí, nad kterým jsem už nějakou tu chvíli uvažovala. Celý den bylo v plánu vyhodit Kiki. Přece jen, byla to silná hráčka a dost sympatická, takže další velká hrozba do finále. V tu dobu se ale začal Gucci chovat arogantně a já si řekla, že ho jako vítěze vidět nechci. Jeho arogance mi pomohla k rozhodnutí, které mi vrtalo hlavou už nějakou tu dobu. Bylo jasný, že už se Luděk na kmenovku nedostaví, takže jsem se rozhodla dohnat hlasy k remíze (nechtěla jsem ze začátku totiž, aby Gucci a spol věděli, že jsem je zradila. Nakonec jsem se ale přiznala, proč ne, za ten krok se nestydím a jsem na něj hrdá. Ze začátku mě to mrzelo, ale jeho chování po vypadnuté mě přimělo k opaku.) … no, přišla remíza s nabídkou na kameny… haha, na šutry taky nechci vypadnout, takže můj krok byl víc než jasný. Spojila jsem se s Kiki a Gucciho vyhodila. V tu chvíli se moje hra změnila k lepšímu. Kiki mi dost vlezla pod kůži i jako kamarádka, takže mi je v tuto chvíli jedno, že jsem si vzala hrozbu k sobě do finále. V ten den jsem vyhrála, přechcala jsem jednoho z největších hráčů. 

Následně již byla celá hra jednoduchá, s Kiki jsme určovaly, kdo vypadne a lidi postupně odpadávali…nakonec jsme zbyli 3 – já, Kiki a Kerny. 

Na konec vám chci napsal jen toto – Hlasujte podle toho, kdo si to má zasloužit jako hráč… né podle toho, kdo vás vyhodil a kdo ne, jak je tomu občas zvykem. Myslím, že celé finále bude mezi mnou a Kiki, takže můj plán tímto končí. Tuhle sérii vyhraje holka! Já už svoji výhru mám… a tím jsou nová přátelství (Hlavně Kiki a Eda) a skvělé chvilky plné napětí při hře. Celková výhra by ale pro mě byla opravdovou třešničkou na dort… Díky za vše lidi, peace.