Ahoj, ráda bych vám všem poděkovala za hru. Ale nejprve bych si tu trošku v krátkosti zhrnula mojí hru. Do této hry jsem šla hlavně proto, že miluju nové výzvy a zkušenosti. Celou dobu jsem se snažila hrát, jak nejlépe umím. Neskutečně moc mě tahle hra bavila. I když vám třeba někdy mohlo připadat, že se třeba málo zapojuju do výzev, ale bohužel nedělala jsem to schválně. Jen to prostě u některých výzev kvůli mému zrakovému hendikepu nebylo možné zvládnout. Teď zpětně si říkám, že jsem vám možná o svém hendikepu měla říct, abyste o tom věděli a mohli pak chápat, že se zkrátka občas zučastnit nemůžu, i když bych třeba moc ráda. Nechtěla jsem vám o tom říkat, protože jsem jednoduše nechtěla, abyste mě nějak šetřili nebo abyste se cítili nějak oslabeni vůči mně. Chtěla jsem, abyste mě brali jako rovnocenného hráče, což se mi myslím povedlo. Musím uznat, že moje vyhození mě celkem překvapilo, ale chápu, že hra je hra. Vážím si toho, že jsem s vámi mohla hrát. I když to někdy nebylo jednoduché vůči zdejšímu časovému posunu, ale i tak jsem si to s vámi užila. Poznala jsem zde spoustu fajn lidí, i když sice jen přes internet. Mám vás tu všechny moc ráda, někoho míň, někoho víc. Já jsem se svým místě ve hře maximálně spokojená. Na začátku mě ani nenapadlo, že bych se mohla dostat až sem. Takže vidíte, že i bez zraku se můžete dostat poměrně hodně daleko. Myslím si, že jsou mezi vámi minimálně dva lidi, kteří mají šanci na výhru. Za mě je vítěz jasný předem, ale to si nechám pro sebe. Takže vám všem přeju hodně štěstí, ať se dostanete hodně daleko. A budu doufat, že se všichni spolu uvidíme na tom srazu. Děkuji Tomovi za pomoc při psaní na pergamen. Mějte se tady hezky a ještě jednou moc děkuju za krásnou hru. |
A13. epizoda >
































