Vítejte ve 27. sérii Kellyvoru kdo přežije Indie!  To byla ta věta, o které jsem snil spousty dní a nocí. Konečně jsem viděl Kellyho (dále už jen frajera), se svými svalami, které by i Hulk záviděl. Frajer nám řekl, že nás vítá u své nové série a rozdělil nás do 4 kmenů po 5 lidech. V mém kmenu bylo mimo 2 sexy koček (Vicki a Gabči) i silák Radek a stratég Kubík. Hodil nám mapu k našemu novému táboru a poslal nás ,,domů”. Když jsme dorazili do našeho tábora, vůbec jsme nemarnili čas a bez nějakého představování jsem šli všichni hledat symbol skryté imunity. Po 2 hodinovém neúspěchu jsme se konečně představili. Vicki s Gabčou se přátelily hned od začátku a začaly spolu plánovat dívčí alianci. Jenomže jim nějak nedošlo, že u jejich rozhovoru stojíme i my ostatní, ani potom co jsme je upozornili, že stojíme vedle nich, se nepřestaly bavit o tom, že všechny kluky musí vyhodit. Raději jsme je nechali taktizovat samy a s klukama jsme se snažili postavit přístřešek. Já jako jediný navrátilec věděl, že bych měl začít něco dělat. Tak jsem se snažil s klukama sblížit, nic moc nezabíralo, jelikož holky se převlékly do plavek a jediné co kluky zajímalo byly ty plavky. Všichni spolu šli do moře a já jediný zůstal u stavby přístřešku. Od moře jsem slyšel: ,,Jo je to naše čtyřka, to je jasný!” A já věděl že jsem v průšvihu. Vykašlal jsem se na stavbu přístřešku, vzal jsem všechny zásoby, které jsme měli a hodil je do ohně. Štáb se pokoušel rychle zakročit, ale nic mě nezastavilo od mé touhy ničit.... Poté přiběhl i lékař a ostatní členi mého kmenu. Doktor mi píchl injekci na uklidnění a pak už si nic moc nepamatuji. Před očima vidím jen plačící holky z kmene a kluky, co se je snaží uklidnit. A sám se mi hlavou plynuly myšlenky, že jsem všechny přežil, přehrál a přelstil.

A je to tady. Skupina dvaceti naprosto odlišných lidí, kteří vůbec netuší, co je čeká. Všichni sedí na jedné lodi a koukají po sobě. Kelly má svůj šibalský úsměv, protože jediný on ví, co je čeká. Cesta po moři je už sakra dlouhá a je vidět, že některým to nedělá dobře. Slečna v pravém rohu vytrvale zvrací. Andy se snaží upnout pozornost na slečnu, která sedí na druhé straně. Její dokonalé rovné vlasy se během cesty změnily v solidní rozcuch, který připomíná trvalou z První republiky. Kelly se zvedá a začíná rozdávat šátky. Všichni zmateně hledáme svoje soukmenovce. Super, všem se podařilo se navzájem najít. Sešlo se i pět žlutých šátků. Rychle se prohlíží a snaží se odhadnout jeden druhého.

Jejich rozjímání utne Kelly, který suše oznámí, že mají pouze dvě minuty na to vzít si z lodě vše, co můžou. Začíná strašný chaos, kdy každý bere, co může. Kelly zrovna krotí jednu bitku o trs banánů. K další bitce se schyluje záhy. Na lodi jsou jen tři mačety, a tak se o poslední strhne bitva. Kelly chce zakročit, ale hned si svůj úmysl rozmyslí. Mačetu drží v ruce skoro dva metry vysoký chlápek. A v tom to přijde: Všichni a všechno přes palubu. Všichni začínají společně házet jejich věci do vody. V závěru se vrhají do vody.

První ze žlutých mužů už je ve vodě. Za ním skáčou holky. Najednou si jedna z dívek všímá, že jeden z mužů stojí na kraji lodi a je úplně zelený strachy.

Křičí: “Dělej skoč, nic to není.”

On: “Nemůžu já se bojím.”

Ony: “Proč?”

A on se slzami v očích říká: “Já neumím moc plavat.”

Ou, to je sakra blbý, pomyslí si ostatní. No, takže tu máme jednoho utopence. Snaží se ho přemluvit, ale marně. Vidí, že Kelly už je značně nevrlí. Ostatní kmeny se vydávají už na své ostrovy, zatím co žlutí ne. Pak ale dojde jednomu z nich trpělivost a strašpytel letí dolů z lodi. Dopadá solidním placákem a je vidět, že vodičku nemá rád. Doslova volá: “Vodičku nééé, vodičku néé.”

Společnými silami ho nakládají ke kuřatům a ostatním věcem. Cesta je dlouhá a sluníčko praží. V tom jedna z holek křičí: “Kuře na útěku!!” A opravdu, jedno z kuřat se vydalo svojí vlastní cestou. Jedna z holek se odvážně vydává za ním a vší silou se ho snaží doplavat…. ale marně. Jsou o jedno kuře chudší, ale na oplátku už jsou všichni rudí, jak Sovětský svaz.

Nejspíše se nad nimi smiloval Bůh, protože v dálce se objevila pláž s jejich vlajkou. Blažený pocit se dostavil u nich všech. S úsměvy na tváři vystupují na pláž a vykládají svoje věci.  Na všech je vidět obrovská úleva, i když vypadají stejně zničeně a vyděšeně jako jeiich zbylá kuřata. Největší radost má ale neplavec, když stojí nohama pevně na souši. 

Každý moc dobře ví, že nejdůležitější je prvních pár minut či hodin, kdy se jeden druhému představí a následně prokáží, co v nich je. Na každém je vidět, že se snaží a nechce zůstat pozadu, aby zbytečně nevyčníval. Někdo z pětice rozhodne, že by bylo dobré prozkoumat ostrov a zjistit jejich možnosti, a tak se všichni vydávají do hlubin ostrova (i když hlubina študákovi duše by byla jistě milejší).

Tou nejdůležitější věcí je najít vodu. Fray se chvíli rozhlíží kolem, načež vezme do ruky rozdvojenou větev a pomalu chodí sem a tam. Ostatní na něj s údivem koukají tak dlouho, dokud se Frey nezačne smát a oni nepochopí, že si dělal legraci. A i když je to trochu zdrželo, alespoň se všichni uvolnili. Po pár metrech narazí na menší potůček, který je dovede až k prameni. Naštěstí na něm žádný zakletý žabák nesedí, a tak si všichni spokojeně oddechnou, že to nejhorší už mají za sebou - i když to není zdaleka pravda.

Cestou zpátky se rozhodnou nasbírat co nejvíce věcí, které by jim mohli být k něčemu užitečné. Nachází pár kokosových ořechů, dva trsy banánů a dokonce i jeden ananas. Radostí si začnou pískat a prozpěvovat, až z toho vznikne jakási hromadná básnička …

Málem sem vypustil duši,

ale žlutá barva, ta mi sluší!

Kokosem házím si do vzduchu,

skoro jsem zašlápl ropuchu.

Hmyzu já se vůbec nebojím,

ale radši se banánem vyzbrojím.

Seberem klády a listů několik,

ostrov má pár překrásných symbolik.

Tak nezacláněj, já jedu dál,

nikdo to neví, ale už jsem tu stál …

Ostrov nabízí spoustu věcí, které se dají zužitkovat, což je velice dobrá zpráva, jelikož na tom mohli být i o poznání hůř. A tak každý něco na pláž přinese či dotáhne a už vymýšlejí, jak a kam postavit přístřešek, či jak a čím rozdělat oheň …

Jelikož zpozorovali, že se nad oceánem začínají stahovat zlověstná černá mračna, tak se rozhodli, že je nezbytně nutné zahájit stavbu přístřešku, který by je před případným monzunovým deštíkem ochránil. 

Po rozdělení práce, se děvčata ujala úklidu prostoru asi 20 metrů od pláže mezi 4 vzrostlými stromy. Klučicí skupina se vydala do lesa pro materiál na stavbu. Pomocí mačety si připravili 8 vcelku slušných kůlů a přinesli spoustu obrovských listů, které měly nahradit střechu.

Nyní začali plánovat stavbu samotnou. Po asi půlhodinové debatě s nemalým množstvím ostřejších slov byl dohodnut obdélníkový tvar konstrukce se střechou, která by měla mít sklon směrem k pláži.

TeeJay, jako podnikatel ve stavebnictví, se okamžitě chopil vedení stavby, což se vůbec nelíbilo dívčí části kmene. Po nekonečných dohadech, jestli se kůly mají vázat na 2 uzly, nebo na uzel s mašličkou, nakonec děvčata tvrdohlavému TeeJayovi ustoupila a mohli pokračovat. Hned u druhého kůlu se ukázalo, že holky měly pravdu. TeeJay povzbuzený svým vítězstvím v hádce utahoval druhý uzel tak dlouho, až přetrhl provaz, který byl přesně rozpočítaný na uvázání všech spojů. 

Nyní museli přehodnotit pozici stavbyvedoucího a degradovali TeeJaye na dělníka. Vedení se ujala Megynka. Kůly se povedly svázat i s navázaným kusem provazu a konstrukce jejich Buckinghamského paláce byla hotová. Pak přišla na řadu instalace střechy. Anett s Frantou zapletli listy mezi sebe, že nikde nebyla jediná mezera, kudy by mohla při dešti proniknout voda. Anett s Frantou se tedy vydali s listy směrem k připravené konstrukci. Anett se však na Frantu láskyplně podívala, což Franta psychicky neustál, zamotala se mu hlava a upadnl přímo do střechy. To listí vcelku logicky nevydrželo a protrhlo se. Následovalo tehdy nové sbírání listů a zaplétání. To už raději dělali všichni i s instalací střechy. 

Na druhý pokus vše vyšlo na jedničku a oni i přes několik neshod, hádek a trošku nešikovnosti udělali velký krok ke klidnému zabydlení na ostrově.

Slunce se již dotýkalo hladiny moře a začalo být chladno. V tu chvíli přišel na řadu pokus o oheň, o který všichni moc stáli - a ne jen proto, aby jim nebyla zima, ale hlavně proto, aby si mohli udělat něco k jídlu.

Zprvu si udělali primitivní ohniště z kamenů. Naházeli tam různé větvičky a lístky. Pak sáhli pro křesadlo - jenže bylo fuč. Začali pobíhat kolem přístřešku, hledat ve všech věcech, které na pláži měli, ale nikde nic. V duchu byli všichni hrozně naštvaní a hlavně unavení, ale nedávali to najevo.

Výrazně se ochladilo. TeeJay si dal ruce do kapes, aby si je zahřál a najednou zvolal: "Lidi, já něco nahmatal, asi to je to křesadlo"! Všichni se rozesmáli, ale smích je zase přešel, když ani jeden z nich oheň nedokázal křesadlem rozdělat. Moderní doba zapalovačů a různých vymožeností je dohnala. Po mnoha neúspěšných pokusech o rozdělání ohně to nakonec vzdali. Dnešní noc budou bez ohně …

Všichni se přesunuli do nového přístřešku, který jim bude na následujících několik dní či týdnů domovem. Pod hlavu si nasoukali různé kousky oblečení a začali si povídat, protože konečně měli trochu času se více poznat. Udělali si jasno ve svých jménech, zjistili, kdo co dělá a co ve svém životě považuje za důležité. Anett a TeeJay studují na peďáku, Andy má rád matematiku, Fray studuje elektrotechnickou školu a Meg je už dokonce máma.

Nakonec velice náročný den ukončil Andy, který jako první dal svým chrápáním najevo, že nový přístřešek se povedl.

Tak zase zítra ....

Velký šéf Kelly rozdělil naše soutěžící do čtyř kmenů, do každého umístil i jednoho hráče, který již podobnou zkoušeností prošel a nebojí se jí čelit znovu. Každý tým poslal jiným směrem od místa shledání. My se teď podíváme na první den v kmeni Goa. Po náročné 10 km cestě cestami a necestami dorazila Goa na místo určení, do opuštěné vesničky, nad níž se již visela jejich kmenová vlajka. Náš modrý tým se skládal z Trsy, člena bezpečnostních jednotek, který si již Kellyvorem  prošel a snažil se přežít nástrahám Karibiku. Dnes je ovšem úplně v jiném prostředí. Dále zde máme studenta Eibara, který rád vyhledává výzvy a proto se přihlásil právě sem. Další je mladá a začínající herečka Žanny, která si myslí, že by jí přežití v pustině mohlo dát nějaké zkušenosti do herecké kariéry. Programátor Gejza se zase nudil u svých počítačů, a ač je má rád, chce si zpestřit svůj život návštěvou Indie a hlavně vyhrát nějaký ten peníz. Posledním členem je matka od rodiny Jíťa, jež má velice ráda cestování a jako nejzkušenější z kmene, chce dokázat, že má na to vyhrát a porazit všechny ty mlaďochy. Tým po krátké pauze na vydechnutí se rychle dal do práce, jelikož den už se přesunul do jeho druhé části. Rozdělení rolí proběhlo rychle. Gejza s Trsou šli nasbírat dřevo na oheň, poté začali opravovat rozbité chatičky, tak aby se v nich dalo přespat a nehrozilo, že na ně v noci spadne střecha. Žanny s Eibarem iniciativně sebrali mapu s nápovědou s umístěním vody a vydali se na cestu. Důležité je mít také něco do úst a jako správná máma se této role ujala Jíťa. Našla několik kokosů a mangovník plný zralých mang, takže k večeři bude rýže s mangem. Naše expedice za hledáním vody byla též úspěšná, Eibar jako správný džentlmen nesl oba kanystry, čehož si Žanny velice cenila, nechtěla si zlomit nehet hned první den. Trsovi s Gejzou se podařilo úspěšně opravit jednu z chatiček, takže přístřeší bylo také zajištěno. Dokonce Jíťa vytáhla z rukávu jedno ze svých es, jež se naučila na svých cestách – uměla totiž rozdělat oheň i bez sirek či zapalovače. A ostatní z kmene mohli být rádi, že právě ona byla v jejich týmu. Hlavní pro jejich morálku bylo i to, že si tím pádem mohli převařit vodu. Vše ten den vypadalo růžově. Jako by byli na dovolené. Žádná paranoia. Žádné starosti. Ale tady jsou v Kellyvoru, to pravé peklo je teprv čeká. Hned následující den to měli poznat ...

Tak, tady to vidíte.

Hodnotil jsem já, Marty, Zavi, Dandee a Kašpy.

A hodnotili jsme takto: (vždy pro dva nejlepší)

Marty - GÓA & BIHÁR (takže pro mě nejlepší 2 a 3, byla v tom jasně vidět větší snaha a i nějaký vtip se tam našel u 1 a 4 mě příběh přišel dost nemastný a neslaný)

Dandee - GÓA & SIKKIM (1) příjemný počtení, ale je to  nemastný neslaný

2) nejhorší dnes, moc dlouhé a nudné, ke konci už jsem četl tak každé druhé slovopro mě dnes nejlepší: 3) a 4))

Poté jsme už všichni hodnotili stejně.

Dnešní imunitu vyhrávají kmeny...

Já - GÓA & BIHÁR (za mě to byly nejvíce propracované příběhy, daly se číst, aniž bych na chvilku myslel, že je to nuda, navíc bylo vidět, že si s tím oba kmeny opravdu dost pohrály, takže za mě jednoznačná výhra)

Kéralo, vy jděte první, jelikož jste nezískali ani jeden bod. Vydejte se směr kmenovka.

Sikkime, vy půjdete hned po nich.

Budu se na vás těšit.

Zatím... :)