1.st day

Konečne nastal ten deň, deň , ktorým začala naša púť v Survivor. Táto časť bola situovaná do Saudskej Arábie, ktorá je na svoje podmienky dosť nehostinná, čiže to bola pre nás ešte väčšia výzva. Ale keď nie teraz, tak kedy? Boli sme rozdelení do dvoch kmeňov – Hidžáb – žltý a Niqáb – červený. Ja som sa ocitla v červenom kmeni. Na lodi , ktorá nás mala vysadiť na poloostrove všetci mlčali. Občas niekto prehodil len zo pár slov. Blížili sme sa k cieľu a napätie rástlo. Kúsok od pevniny nám loď zastavila a my sme museli skočiť do vody a preplávať k pevnine. Akože vážne? Hneď na začiatku? Okej teda. Sláva zem. No teda, horúci piesok. Keď som sa konečne spamätala a vydýchala sa, pozrela som sa dookola . Pláž bola nádherná, piesok žlto –biely a strašne pálivý, more priezračne tyrkysové. Čakala som, že keď sa volá červené more, tak bude voda troška červená .. no dobre.. koniec srandy.. a ťavy sú kde?!

Ako sme sa všetci dostali na pláž a chytili druhý dych, uvedomili sme si, že sme tu – splnil sa nám sen and game on! Zahodili sme baťohy, prišli všetci k sebe, utvorili kruh a zakričali Niqáb. Áno sme tu, dokázali sme to. Tak a čo teraz? Pozeráme na seba, usmievame sa. No fajn trápna chvíľka ticha a potom Malda povedal: tak by sme sa teda mali pomalinky zoznámiť a začať stavať prístrešok, nájsť vodu a zohnať nejaké drevo k založeniu ohňa. Yep, good idea, súhlasili sme. Všetci sa do toho s úsmevom na tvári pustili. Chalani sa pustili do stavby prístrešku a dievčatá išli po vodu a palmové listy – podotýkam.. paliem tu bolo dosť málo a ťavy stále nikde. V podstate..všetkého tu bolo dosť málo – veď sme v púštnatej krajine. To bude zaujímavé.

Cestou po vodu sme sa začali s dievčatami zoznamovať, odkiaľ sme, kde pracujeme, či študujeme a čo máme radi. Samozrejme, že rozhovor skončil u chlapcov, ktoré typy sa nám páčia. Ako som s Mishou niesla vodu, zrazu zo stromov na nás vyskočila divá mačka, skoro sme sa po*rali od strachu hej.. fakt sme to nečakali. Treba si dávať pozor..a hlavne na hady. Lucy a Hannah sa válali po zemi od smiechu ako to zo zadu videli. Noo..asi to bolo fakt vtipné, ale tá mačka bola drsná! Chlapci boli plne zabraní do stavania prístreška, tak moc hlúposti neriešili, ale taktiež sa medzi sebou zhovárali. Keď sme sa vrátili s vodou a listami, začali sme všetci pracovať spolu a rozprávať sa. Bobo nám oznámil, že už stavajú tretiu verziu prístreška, lebo prvé dve sa vždy rozpadli, ale vraj táto konštrukcia už vydrží (no sme zvedavé) .Práca nám išla od ruky a pred večerom sme boli už s prístreškom hotový. Pavlíkovi a Karolovi sa podarilo založiť oheň, tak sme si mohli prehriať vodu a uvariť niečo k večery. Btw. Keďže sa v mori nachádzal koralový útes, tak bolo morských blbostí pre nás dostatočne veľa. Aký to šikovný kmeň.

Večer sme sa všetci posadili k sebe, otvorili si palmové kokosy, pozerali západ slnka a začala sa spoločná debata. Každý povedal niečo zaujímavé o sebe, načrtol svoj životný príbeh a všeobecne prečo sa sem prihlásil. Boli sme dosť zaujímavá skupinka, ako sa hovorí : z každého rožka troška J Ale pravdupovediac, sme si všetci sadli, zatiaľ po sebe nikto nekričal, nikto sa nepobil, nikto si dokonca neublížil a nikoho nepochytilo šialenstvo. You don´t say! Fakt to vyzerá s nami dosť dobre. Aj keď už sa určite utvorili nejaké spoločné aliancie. Ak sa nám bude dariť aj vo výzvach, tak nie je o čom. Tešíme sa na ďalšie dni.

První den v Survivoru

Všech 16 nás stálo na místě, kam nás dovezlo auto, které pro nás přijelo na letiště, viděla jsem nějaký malý stan a říkám si, tak už je to tady, konečně jsem se dostala do Survivoru. Najednou vidím před námi stát Kellyho, říká něco stručně k soutěži a vítá nás, každého se zeptá, jak se jmenuje a zjišťuje nějaké informace. Najednou drží v ruce pytlík, prý tam je vajíčko s barvou každý si vybere jedno a praskne ho v ruce, tak se prý rozdělíme do kmenů, přede mnou bylo už několik lidí, najednou slyším své jméno jdu tedy k němu abych si vybrala vajíčko, vůbec nedoufám v žádnou barvu, vyberu si žlutou, najednou slyším: ,, Sisi si vybrala kmen HIDŽÁB jdi ke svému kmeni.“ Tak jdu ke svému kmeni, mám různé pocity, vidím před sebou několik sympatických lidí, kteří se usmívají a několik, kteří se na mě ani nepodívali. Poté, co si svůj kmen vybrali úplně všichni, jsme dostali mapu s polohou tábora, ale netušili jsme, že druhý kmen dostal tu samou mapu a je to souboj o lepší kmen, tak jsme se okamžitě vydali na cestu. Náš kmen má nejspíš skvělou orientaci v prostoru, a tak jsme tábor našli jako první, chvíli po nás došel druhý kmen, už tam na nás čekal Kelly a druhému kmeni, který prohrál dal duhou mapu se slovy, že tenhle tábor jsme vyhráli my, že se musí vydat na novou cestu a najít svůj nový tábor. Když kmen NIQÁB odešel Kelly nám ještě pogratuloval a že se můžeme seznamovat a dát se do práce na vybudování svého tábora. Protože to byl lepší tábor, nemuseli jsme chodit do džungle a odsekávat palmy a stavět přístřešek, to ne, měli jsme tu prkna, a spoustu nářadí, měli jsme tu věci i na latrínu a jako bonus zásoby nějakého toho jídla. Tak jsme se dohodli, že chlapi postaví přístřešek a my holky, dáme dohromady tu latrínu, myslely jsme si, že na tom nic nebude. Za 2 a půl hodiny zhruba měli chlapi přístřešek postavený a my latrínu taky, tak jsme si šli dát nějakou svačinku ze zásob, vzali jsme nějaké ovoce a šli si sednou do přístřešku, povídali jsme si, začali se seznamovat a zjistili, že toho máme spoustu společného. Poté, co jsme dojedli, jsme udělali ohniště u zásob jsme totiž našli křesadlo. Nanosili jsme nějaké dřevo a rozdělali oheň během chviličky se to povedlo. Potom jsme se rozdělili na polovinu jedna půlka byla v táboře hlídala oheň ještě dolepšovala přístřešek a druhá šla prozkoumat ostrov, já byla v té průzkumnické skupině. Našli jsme spoustu palem s kokosy, ananasy a další ovoce. Najednou jsme zahlédli naši schránku, kde budou naše úkoly, ale žádný úkol tam nebyl naopak tam byla klec a v ní tři slepice a pytel zrní se vzkazem: ,,Starejte se o nás dobře, krmte nás a my Vám dáme vajíčka, když Vám vajíčka nebudou stačit, tak nás zabijete.“ Tak jsme vzali slepice a šli zpátky do tábora, cestou jsme ještě našli nádrž na vodu, která se musí sice povařit, ale nemusíme si vodu shánět nijak složitě. Když jsme se vrátili a nesli slepice, půlka kmene, která hlídala tábor k nám přiběhla a divila se, kde jsme to našli, tak jsme jim to všechno řekli a šli si sednout k ohni a povídat si. Během toho dne jsme se celkem spřátelili, možná našli i kamarády, jak se říká na celý život. Myslím, že jsem si nemohla vybrat líp, neměnila bych, říkala jsem si. Když jsme se rozhodli, že půjdeme spát, tak pro nás měla ta polovina, která hlídala tábor a oheň překvapení, našli opodál nějaké deky a polštáře, tak jsem řekla: ,, Úplně, jako doma.“ Všichni se tomu zasmáli a šli jsme spát.

Tak tady to vidíte.

Hodnotil jsem já, Marty, Mery, Greystone, Cash a Nelly.

A hodnotili jsme takto:

Cash - NIQÁB

Marty - HIDŽÁB

Nelly - HIDŽÁB

Greystone - NIQÁB

Já i Mery jsme pak hodnotili stejně.

Imunitu vyhrává kmen...

Hidžábe, gratuluji, srovnáváte stav a dnes nikam nemusíte!

Niqábe, dnes mám pro vás bohužel špatnou zprávu, jdete na kmenovku, kde vyřadíte svého prvního člena.

Vydejte se tam tedy.

Budu se těšit.

Zatím... :)