A10. epizoda‎ > ‎

10. epizoda - Vyhodnocení výzvy o imunitu

Zdravím... :)
Jsem tu opět zpět s vyhodnocením výzvy o imunitu.
Dnes to bylo opravdu velmi těžké rozhodování.
Takto to vypadalo:

Santos
Ideálny hráč Surivoru

Jedno krásne popoludnie, keď slnko sa na Zem ani nepozrelo a na oblohe preletoval kŕdeľ bocianov sa narodil On. Rodičom spôsobil veľkú radosť, však čo iné si mohli priať, ako malého Kellyho. Chlapča bolo už od narodenia preveľký egoista, nikomu nechcel požičať hračky, cumlík ani svoje plienky. Ale o ňom tento opis nebude, lebo budeme opisovať ideálneho hráča Survivoru. Takého akého ste tu ešte nevideli. Volajme ho Ali.
Ali by nebol Ali, keby neprežil to čo prežil. Vďaka skromnej politike švárneho dievčaťa z Nemecka by sa Ali nedostal do vyspelej krajiny ako je Česká republika a stále by musel hrať svoju vlastnú verziu Kto prežije. Ali je krásne opálený a veľmi často tvrdí, že jeho rodičia sú zo Španielska, samozrejme mu to aj všetci uveria. Je dosť vysoký, niečo vyše dvoch metrov, čo je dosť zvláštne, keďže jeho rodičia majú nanajvýš 1,6metra. Jediný v ich rodnej dedine na koho si spomínal, že bol tak vysoký bol poštár Mahmed. Ktovie prečo mu v detstve hovorili aj malý Mahmed, keď bol aj tak najvyšší z triedy. Vlasy, ako inak, má čierne, i keď občas si nájde zopár blond vlasov, ktoré si pravidelne prefarbuje čiernym uhlím z neďalekej bane. Jeho účes pripomína hniezdo divých kačiek, ktoré po prehýrenej noci si ešte nespravili poriadok vo vlastnom dome. Samozrejme tvarom a nie zvukom. Postavu má takú, za ktorú by sa nemusel hanbiť ani etiópsky bežec. Jeho svalnaté nohy už neraz dokázali vyhrať nad tými, čo mu nechceli dovoliť zobrať si niečo, čo Ali chcel a nebolo to priviazané. Celkovo postavou pôsobil ako kotný vrabec, ale keď niekomu udrel svojou malou rúčkou tak to stálo za to. Ako málokto sa pýšil tým, že dokáže dať facku ľavou nohou. Pravou to zvládli všetci jeho kamoši z mešity. Vo voľnom čase chodí hrávať hokej. Raz stretol aj Naty, tak na ňu zapôsobil svojím šarmom, že nemohla nájsť ani svoju hokejovú výstroj. Ali je šaman, jej výstroj sa zrazu ocitla v jeho obytnom prívese na okraji mesta. 
A poďme k povahe. Ali, ako sa od neho patrí, tak je skromný. Stačí mu iba málo. Samozrejme musí mať veľa takýchto mál, aby bol spokojný. Ak nemá, tak si to jednoducho vezme a nič mu v tom nezabráni. "Ali, buď tak skromný, aby si dosiahol čo chceš" hovorieval mu jeho otec, keď spoločne lovili Američanov v ich krajine. Ali je samozrejme aj veriaci, verí najmä sám sebe. Okrem skromnosti je aj veľmi odvážny. Rád riskuje. Už natočil mnoho kaskadérskych kúskov a zverejnil ich aj na youtube na FailArmy. Raz sa chce stať veľkou celebritou ako jeho idol, politik Miloš. Stále keď popíja pivo, ktoré ukradne v Penny od Dwarta, si na Miloša spomenie. Nikdy nepije až tak, aby nemohol utiecť z miesta činu. Keď sa už poriadne naladí, tak je veľmi spoločenský. Rád chodí do barov. Občas vyprovokuje nejakú tu bitku, jeho poslednou obeťou bol Ričmont, chlapík v klobúku. Víťaz dodnes nie je známy, ale o Ričmontovi už nikto viac nepočul. Veľmi často si do svojho prívesu donesie nejaké slečny. Buď idú k nemu dobrovoľne, alebo musí použiť "svoje" metódy. Dodnes sa nevie, či Natys a Tery išli dobrovoľne alebo nie. Ali vie byť aj veselý chlapík, chodieva na rockové koncerty svojho obľúbeného rockera, ktorého celý svet pozná pod menom Chris. Už mu písal aj listy, ktoré aj navoňal svojou ukradnutou kolínskou, a žiadal ho aby prespieval jeho obľúbenú pieseň od Luneticu Máma. Chris mu zatiaľ neodpísal.  
Raz Ali v TV zbadal upútavku na reality show OSTROV, i keď bol už čerstvým občanom ČR, poslal žiadosť, že chce byť aj slovák, pretože jeho mačka pochádza zo Slovenska. Samozrejme jeho žiadosť bola schválená, inak by to bol rasizmus a aj tak by dosiahol čo chce. A tak sa na tohto ideálneho hráča, ktorý má viac predpokladov ako samotný Kelly na výhru, môžete tešiť už čoskoro na TV obrazovkách. 

Mondis
Každý, kdo hru miluje a respektuje alespoň tak jako já, musí řešit základní pravidla hry. Přelstít, přehrát a hlavně přežít. Popisovat ideálního hráče do Survivoru je zajímavá výzva. Každý, kdo tuhle hru hraje, by měl pravděpodobně popsat to, jakým způsobem hraje sám osobně! Domnívám se, že popis hry by se měl přenést do reality.
Pro začátek hry je nejdůležitější sociální hra. Porozumění si s hráči a získat jejich sympatie a důvěru. Bez těchto základů se po zbytek hry neobejde. Dále bych se zaměřil na rozum. Ani na chvíli by člověk neměl vypustit. Žádný z hráčů není nikdy v bezpečí a to by měl mít silný hráč na paměti. Musí stále sledovat okolí, a vymýšlet možnosti, jak hru ovlivnit a ovládnout.
Srdíčko je problémový orgán, který někdy s rozumem velmi bojuje, proto každý správný hráč této hry musí vědět, čemu dává přednost. Myslím, že uvědomělý hráč dá přednost rozumu, srdce je pro blízké přátele a pro rodinu. Do hry nepatří. Určitě bych vyzdvihl verbální asertivitu. Pokud člověk umí zaujmout slovy a textem, dokáže hodně. V soutěži Kelly Survivor je to pravděpodobně nejdůležitější schopnost a umění. 
Schopnost být vysoce kreativní, může hráči hodně pomoct, ale taky pěkně zavařit. Dle mě se kreativita váže na rozum. Jen rozum ovlivní to, kdy se člověk má snažit hodně anebo málo.

Celkově bych nejlepšího hráče zhodnotil jako člověka, který je společenský, individuálně skvěle vychází s hráči, umí naslouchat a řešit různé krizové situace. Zároveň by měl být přátelský a upřímný. Musí se hře věnovat na 100% a ani na chvíli si nepřipustit, že je ve hře i možnost prohry. Vymýšlet strategie a možnosti hry tak, aby to bylo výhodné jak pro něj, tak pro nejbližší členy jeho aliance a nedošlo k překvapení. Prostě si jít za svým cílem takovým způsobem, aby se mu podařilo ostatní přelstít, přehrát a přežít.  

Ričmont
Jak na Survivor:
1.  Vzhled: Všimli jste si toho, že za těch 31 sérii nevyhrál ani jeden svalový typ. (Ano byl tu Tony z Cagayan ale ten vyhrál spíše svojí hlavu než svalovou hmotou.) Naopak svaly z vás udělají hrozbu ve sloučení a dřív půjdete ven. Takže jak byste měli vypadat? No prostě obyčejně fyzický připravení ale ne tak aby vám prasklo tričko když se pokaždé když dáte ruce nahoru.

2. Sociální hra: Ano SURVIVOR je sociální hra. Už dávno nejde o to přežít s pytlem fazolí. Je důležité poznat lidí, se kterými hrajete a to nejen ty co budou jednou ve vaší alianci ale i ty co by jí mohli ohrozit. Poznejte každého tak důkladně, jak jen můžete to vám zajistí ve finále hlasy k dobru.

3. Chování: Hodně hráčů se rozhoduje podle toho, jak se chováte v táboře. Pokud se budete v kmenové části chovat jako debil a jen spát a chodit srat za palmu vlevo od vás tak si zabalte a jděte si koupit letenku. Ve sloučení je to ale jiné tam vás aktivita může právě poslat domů dřív, než Jeff přečte vás hlas. Ve Sloučení jsou už pevné aliance a rozbít je vyžaduje mozek a ne je nošení hromady dřeva na 14 dní do konce hry.

4. Pravda vs. Lež vs. Pravda: Jděte do hry s tím, že bude té mluvit pravdu? Blbost. Tohle je SURVIVOR ne milionář. Pokud se chcete dostat nejdál snad i do finále musíte vědět kdy hrát s pravdou a kdy se lží. Například když jim první den řekněte, že jste milionář co má vlastní ostrov tak vás vykopnou ještě před výzvou. Řekněte jim, že máte dům nikdo nemusí vědět že má rozlohu Sicílie.

5. Příběh: Pokud nemáte příběh není šance vyhrát. Musíte mít tak silný příběh, že zbylých 19 hráčů se samo vykopne a vám dá mega a ještě svoje šeky za účast ve hře. Nejlepší je příběh ve kterém hraje vaše manželka která čeká potomka a vy je chcete finančně zajisti. U holek doporučím starání se o rodiče v důchodu.

6. Motivace: Nehraje pro sebe ale pro ty co čas půl roku neuvidí. Oni jejich úsměv až skasnete CBS o mega bude pak k nezaplacení.

Lukajda
Nej hráč - měl by být chytrý a hlavně nekonfliktní s důvěryhodným vystupování  .   mírně sportovně založený ale hlavně potřebuje kolem sebe dobrý a spolehlivé lidi bez nich to daleko nedotáhne

Terynka
V teto hře je hlavní zůstat ve hře a přitom si zachovat takovou pozici, aby ti ostatní důvěřovali a nebrali tě jako zrádce. Proto je podle mě nejdůležitější být komunikativní a vstřícný k spoluhráčům. Důležitá je i intuice k rozhodování a přehodnocování situací.Samozřejmě by neměl chybět ani smysl pro humor, zábava sbližuje:) Necitlivý hráč je špatný hráč. Ve hře jde především o to naslouchat druhým a získat si její důvěru.  To je podle mě hodně důležité:) Když to tak shrnu, nejvýhodnější je být ve hře holkou:D Holky se zdají křehčí,umí zahrát na city, ale dokážou hrou pěkně zahýbat. Takže vzhledově by měla být silná, ale nenápadná, aby na první pohled nebyla hrozbou. Proto připojuji fotku Amandy Kimmel, která mi sedí na tenhle popis a která je zároveň jedna z mých nejoblíbenějších postav v Survivor:)

Dwart
Jmenuji se Samuel a před pár dny jsem vyhrál milion dolarů v americké reality show Survivor. Získal jsem titul posledního přeživšího. Lze mě tedy považovat za univerzálního hráče, který ví jak projít celou hru a vyhrát ji.Ať někteří mohou zastávat názor, že utváření aliancí v úplném počátku hry nepřináší ovoce a naopak na sebe upoutáte přílišnou pozornost, tak tomu tak ve skutečnosti není. Já navázal spojenectví hned v prvních desítkách minut s těmi, jenž mi padli okamžitě do oka. Dávám na svůj instinkt. Věřím mu a na oplátku mě zatím nikdy nezradil.Jakožto aktivní sportovec jsem ladnou chůzí přikráčel k jedné soukmenovkyni, která působila trochu jako barbie, ale v očích jsem viděl její potenciál. Do hry jsem šel s cílem, mít po boku jednu dívku. Dívky jsou proradné, strategické, ale především je na ně spoleh. Zřejmě moje charisma jižanského chlapce mi přináší jejich důvěru. Soukmenovkyně se jmenovala Natalie. Byť bychom to zcela očividně nikdy nedali v reálu dohromady, možná ani jako přátelé, oba jsme vycítili, že ve hře budeme nejlepší dvojka. Bez dlouhých debat jsme si plácli.Prvního spojence mám. Mám dobrou náladu. Takže si to směle nakrokuju k Sylvii. Vysoká bruneta s dlouhýma nohama a mužnou bradou. Ani teď se můj instinkt nemýlil a poznal jsem další skvělou osobu, se kterou si navíc určitě sednu i jako kamarád až bude po hře, neboť jsme, jak se říká, stejná krevní skupina. Plácli jsme si a zeptal jsem se ji na Natalie. K mému štěstí jsem se dozvěděl, že před pár minutami spolu uzavřeli spojenectví, takže už nic nebránilo tomu vytvořit silnou trojku.Tajná trojka by byla, radoval jsem se tiše v duchu, ale mému plánu chybělo ještě něco k dokonalosti. Ještě pomyslná třešnička na dortu, záchranný kruh, plán B, říkejte si tomu jak chcete. Potřebuju ještě jednoho spojence, se kterým utvořím tajnou dvojku. K tomu mi měl posloužil Michael. Na první pohled působil jako třídní šprt, ale jeho inteligence se dala náramně využít ve hře.Prvních pár dnů v kmeni bylo prakticky dokonalých. Přístřešek a veškeré potřeby, včetně ohně a jídla jsme si obstarali hned první den. Sice jsme prohráli první výzvu o imunitu, ale to nás naopak stmelilo a několik dalších výzev jsme vyhráli bez problémů.Po dvou týdnech soutěže jsem začal propadat myšlenkám, že uzavírat spojenectví hned na začátku hry je zbytečné, neboť všechno probíhalo strašně hladce a většinou jsme se rozhodovali jako jednotný kmen, takže při domlouvání, kdo půjde další, nebylo třeba nějak intrikovat a využívat  tajné aliance. Za pár dnů ale přišlo sloučení, výzvy o imunitu v individuálním formátu a celkově tak zpestření celé hry.Osobně mi nečinili problém ani výzvy fyzické, nebo na logické myšlení. Neřekl bych o sobě, že jsem genius a silák, ale motivace jednoho milionu dolarů mě hnala při každé soutěži na maximální výkon, což vyústilo v zisk většiny individuálních imunit. To ze mě bohužel udělalo onen známý terč, ale naštěstí jsem to měl kryté z několika stran. Ve hře nás bylo už jen šest, z toho čtyři hráči byli fyzicky mými spojenci a ačkoliv se Michael pokusil mě zaskočit při jedné z mála možností, neboť jsem nezískal imunitu, vymstilo se to v jeho neprospěch, protože netušil o mojí tajné alianci s holkama.Abych to příliš neprotahoval, zbytek hry probíhal znovu hladce. Já s Natalií a Sylvií jsme došli snadno až do finálové trojky, kterou jsme si hned prvních pár minut hry slíbili.Mojí předností ve hře byla důvěryhodnost, důvěra v ostatní, důvěra v instinkt, uzavření pevného spojenectví, fyzická a duševní zdatnost, smysl pro humor, pro komunikaci a v neposlední řadě pro intrikaření a v malé míře i lhaní. Bez těchto vlastností nejde Survivor vyhrát. A nesmím zapomenout ještě na štěstí. Vůbec jeden z nejdůležitějších prvků hry, protože nebýt štěstí, mohla být Natalie se Sylvií nějaký krávy z velkoměsta, který pořádně neví co plácnou a jen hrou proplouvají a ignorovali slova všech okolo. Michael mohl být squater, který by mi bodl kudlu do zad klidně i v běžném životě a doslova, ale jeho smysl pro strategii a chladná, optimistická mysl mi v tomto případě přinesla jen dobré. A protože o mých tajných aliancích neměl nikdo tušení, veškerou špinavou práci za mě odváděli moji spojenci a spojenkyně, tudíž bylo snadné ohromit porotu tím, jak skvěle jsem hrál, aniž by vlastně tušili, že jsem vůbec mohl předčít jejich vlastní dojmy.

Naty

Sami vidíte, že většina byla opravdu dobrá.
Hodnotil jsem já, Figo, Uzbi (Libor), Majk a Emeriss.
A hodnotili jsme takto:

Já - RIČMONT
Emeriss - SANTOS
Majk - SANTOS
Uzbi - RIČMONT

Figo tedy rozhodoval.
Figo volil pro...

MONDISE!

To znamená, že se bude rozhodovat znovu a opět rozhodne Figo, kdo vyhraje imunitu.

Teď už doopravdy.
Imunitu vyhrává...

SANTOS

Dobrá, Santosi, toto bylo těsné. Gratuluji k imunitě, dnes nikam nejdeš.
Ale jeden z vás ostatních se dnes podívá domů.

Zamiřte směr kmenovka.
Budu se těšit.
Zatím... :)
Comments